Vzdělávací kursy pro učitele v roce 2010/2011

  • 24.09.2010 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (ÚSTR,Praha)
  • 08.10.2010 Jak vzpomínáme? Československo 1938–1989 ve školním dějepise (NIDV, Ostrava)
  • 05.11.2010 Migrace a emigrace (ÚSTR,Praha)
  • 19.11.2010 Jak vzpomínáme? Československo 1938–1989 ve školním dějepise (NIDV,České Budějovice)
  • 19.11.2010 Jak vzpomínáme? Československo 1938–1989 ve školním dějepise (NIDV,Ústí nad Labem)
  • 10.12.2010 Jak vzpomínáme? Československo 1938–1989 ve školním dějepise (NIDV,Plzeň)
  • 10.12.2010 Jak vzpomínáme? Československo 1938–1989 ve školním dějepise (NIDV, Pardubice)
  • 07.01.2011 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (NIDV, Pardubice)
  • 18.02.2011 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (NIDV, Brno)
  • 18.02.2011 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (NIDV, České Budějovice)
  • 11 03.2011 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (NIDV, Hradec Králové)
  • 11.03.2011 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (NIDV, Jihlava)
  • 29.04.2011 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (NIDV, Karlovy Vary)
  • 13.05.2011 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (NIDV, Zlín)
  • 13.05.2011 Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise (NIDV, Olomouc)
  • 25.03.2011 Minulost nebo minulosti? (ÚSTR, Praha)
  • 10.06.2011 Jak učit o normalizaci? (ÚSTR, Praha)

NIDV = Národní institut pro další vzdělávání, www.nidv.cz

Jak vzpomínáme? Československo 1938–1989 ve školním dějepise

Metodický seminář k výuce moderních dějin. Hlavním záměrem semináře je fenomén vzpomínkové kultury a jeho využití ve školním dějepisu. Školní dějepis není pouze transmutací a simplifikací historiografie, ale je sám o sobě svébytným fenoménem, který se formuje i z dalších („mimovědeckých“) zdrojů. Jedním z těchto „meziprostorů“ je právě vzpomínková kultura, tedy laický způsob reprodukce minulosti, který není na produkci historiků příliš závislý. Především v posledních letech vystupuje stále silněji do popředí fenomén skrývání „politicky nekorektní“ paměti, tedy takových vzpomínek a interpretací, které se vymykají oficiálnímu, mainstreamovými médii a státními institucemi protěžovanému pohledu. Seminář by se měl pokusit nejen kvantifikovat tuto skutečnost, ale pokusit se také o její interpretaci a zároveň nabídnout pedagogům strategie, které by jim umožnili se s tímto faktem vyrovnat. Pokusí se zodpovědět otázku, nakolik historická paměť ovlivňuje konsensuální podobu minulosti a zároveň o implementaci vzpomínkové kultury do školního dějepisu a to jednak jako téma a jednak jako metodu přístupu k minulosti. Seminář se pokusí dokladovat a dokumentovat historické stereotypy laické veřejnosti i veřejnosti odborné, pokusí se definovat „velká“ (kolektivně sdílená) centra paměti a zároveň o jejich konfrontaci s centry „malými“ (individuálními), jak se vyjevují v rodinných pamětech (formou orální historie a vlastního dotazníkového šetření).

Tematické okruhy:

  1. Problematika motivace studentů
  2. Audiovizuální materiály a jejich „druhý život“ (proměny reflexe a interpretace filmů, dokumentů a dalších AV produktů), použití AV materiálů ve školní praxi
  3. Proměny komunistické ideologie
  4. Konstruování identity. Etnické češství a menšiny (Němci, Slováci, Romové), odlišné perspektivy 20. století z pohledu menšin, Kolektivní paměť a paměť individuální, problematika hodnocení paměti
  5. Seminář seznámí učitele s výběrem odborné literatury a pramenů, které lze při výuce i přípravě na ni využít
  6. Mezipředmětové vztahy (Mediální výchova, Výchova k evropským a globálním souvislostem, Multikulturní výchova) a problematika kurikulární reformy (restrukturalizace učiva, výběr učiva, didaktické cíle)

Minulost nebo minulosti?

Seminář je zaměřen na multiperspektivu ve výuce dějepisu. Zejména v kontextu výuky soudobých dějin se konfrontace různých národních, genderových, generačních či sociálních perspektiv jeví jako velmi podnětné metodické východisko. Seminář nabídne nejen didaktickou reflexi této problematiky, ale především praktickou aplikaci metodiky na konkrétní příklady. Jako host se semináře zúčastní slovenský didaktik doc. Viliam Kratochvíl (FFUK v Bratislavě).

Tematické okruhy:

  1. Multiperspektiva ve výuce dějepis: základní didaktická východiska (co, proč a jak?), srovnání se západoevropskými koncepty školního dějepisu, potenciální didaktické cíle.
  2. Symbolická centra paměti: ideální prostor pro využití multiperspektivy. Praktická cvičení na konkrétní témata (Mnichov 1938, atentát na Heydricha, Jan Palach, tzv. sametová revoluce 1989 aj.).
  3. Karikatura jako nástroj začlenění multiperspektivy do výuky dějepisu (Mnichov 1938 v mezinárodní karikatuře).
  4. Konfrontace oficiální a rodinné paměti: multiperspektiva a výuka normalizace. Metodické podněty k efektivnímu využití rozporů mezi oficiální, rodinnou a pop-kulturní pamětí normalizace, reflexe potenciálních didaktických cílů.
  5. Česká a slovenská minulost ve vzájemné konfrontaci a její metodické využití ve školním dějepise.

Jak učit o normalizaci?

Normalizace představuje jedno z problematických témat českého školního dějepisu: téma důležité ovšem zároveň metodicky náročné. Seminář nabízí celou řadu inspirací, jak učit o normalizaci. Vymezí základní didaktické cíle (proč učit o normalizaci?) a zaměří se na pluralitu jednotlivých metodických cest k jejich naplnění. K ambicím semináře tak vedle důkladné dějepisné reflexe normalizační problematiky patří maximální metodická pestrost (práce s ikonickým materiálem, s filmem, s textem, metodika oral history, zážitková pedagogika aj.). Seminář je programově interdisciplinární (v prostoru: dějepis, základy společenských věd, literární a mediální výchova). Jako host se semináře zúčastní literární historik a teoretik prof. Petr A. Bílek (FFUK v Praze), který se vedle didaktiky literatury zabývá normalizační pop-kulturou.

Tematické okruhy:

  1. Normalizace ve výuce dějepisu: základní východiska (co, proč a jak?) a potenciální didaktické cíle. Specifika normalizace v kontextu středoevropských „komunismů“ a srovnání odpovídajících konceptů školního dějepisu (Polsko, Slovensko, Slovinsko, Bělorusko).
  2. Normalizační pop-kultura jako nástroj mocenské manipulace. Normalizační pop-music a její využití ve výuce normalizace.
  3. Filmové obrazy Jana Palacha: dekonstrukce historického mýtu a jeho metodické využití ve výuce o normalizaci.
  4. Normalizace a etická výchova.
  5. Normalizace v oficiální, pop-kulturní a rodinné paměti. Jak vzpomínáme na normalizaci? Analýza televizního seriálu Vyprávěj a jeho možné využití ve výuce dějepisu. Fenomén tzv. ostalgie (televizní pořad Retro) a jeho metodická reflexe.
  6. Oral history a její metodické využití ve školním dějepise (malé příběhy normalizace).

Migrace a emigrace
Tento seminář byl pořádán ve spolupráci s Muzeem romské kultury (www.rommuz.cz)

Hlavním cílem semináře je tematizace fenoménu migrací ve 2. polovině 20. století. Rádi bychom nabídli jinou perspektivu 20. století nahlédnutou skrze migrační procesy, interkutlurní vztahy a odlišné kulturní identity. Téma migrací nahlížíme především v souvislostech sociálních a (multi)kulturních. Jedním z cílů seminářů je prolomení etnicky české perspektivy 20. století a nabídnutí alternativních perspektiv. Hlavní důraz bude kladen na osudy Romů ve 20. století. Seminář bude reflektovat tato témata:
  1. Historický úvod: Romové v České republice a v Evropě:
  2. Holocaust Romů: metodické využití osobních svědectví (www.rvp.cz)
  3. Vztah státu k Romům: proměny strategií a jejich dopady na romskou populaci (Srovnání přístupu 1. republiky, 2. republiky, protektorátu a poválečného Československa)
  4. „Romská perspektiva“: konfrontace důležitých mezníků 20. století z etnicky české a romské perspektivy
  5. Modernizace a Romové (Hodnoty tradiční romské společnosti a hodnoty majority, Změna životního stylu romských komunit ve druhé polovině 20. století, Historické kontexty sociální patologie Romů)
  6. Odsuny Němců (masakr v Ústí nad Labem, proměny vnímání: Přemysl Pittter, mikrohistorické příběhy: Vitorazsko, Dějiny partyzánského hnutí na Lanškrounsku, současná reflexe)
  7. Československo jako útočiště (1. republika: „nejisté útočiště“: Rusové, Ukrajinci, Němci, Židé, Čechoslováci v Gulagu, komunistický exil)
  8. Fenomén emigrace (Fenomén vlasti u emigrantů: pojem domov  jeho reflexe: konkrétní metodické příklady, mezipředmětové vztahy, emigrace ve filmu, uprchlické tábory, obraz emigranta)

Přednášející lektoři:

Hlavní garant: Mgr. Jaroslav Pinkas (1975)

V letech 2002 – 2007 se podílel na realizaci projektu Film a dějiny. Tento projekt spočíval v pořádání filmových festivalů, odborných seminářů, přednášek pro veřejnost a vydávání sborníků. V této funkci zajišťoval organizačně festival (zajištění filmů, autorských práv, potřebné techniky) a jeho propagaci. Po tuto dobu vedl realizační tým, ve kterém pracovalo asi 10 dobrovolníků. (www.filmadejiny.cz) Od roku 2001 pracuje jako učitel na střední škole. V rámci této práce vyvinul novou metodiku použití krátkých klipů pro výuku dějepisu. Každoročně organizuje celoškolní projekty s dějepisnou tematikou, v rámci kterých koordinuje činnost studentů i učitelů (www.kgm.cz). Publikuje v odborném tisku, účastní se odborných konferencí i veřejných debat s pedagogickými tématy. Od roku 2008 v rámci své práce v ÚSTRu spolupořádá vzdělávací semináře pro učitele věnované problematice moderních dějin. Dosud bylo proškoleno více než 150 učitelů ze základních a středních škol. (www.ustrcr.cz).

Mgr. Kamil Činátl Ph.D. (1975)

Od roku 1999 pracuje jako učitel na gymnáziu Jana Keplera v Praze. Za tuto dobu realizoval množství vzdělávacích projektů pro studenty i učitele. Publikuje v odborném tisku na odborná i pedagogická témata. Kromě svého působení na Ústavu pro studium totalitních režimů přednáší externě na FF UK.

Mgr. Lukáš Lebduška (1980)

Působí jako učitel na střední škole a externě spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů. Spolupracoval na seminářích s tématy pozdní normalizace a rok 1989. Věnuje se mezipředmětovým vztahům mezi Dějepisem a ZSV.

Mgr. Václav Ruml (1980)

Působí na Ústavu pro studium totalitních režimů. Věnuje se problematice kolektivizace venkova a dokumentace zločinů komunismu. Má i pedagogické zkušenosti, působil jako učitel dějepisu na střední škole.

Mgr. Vojtěch Ripka (1979)

V neziskovém sektoru se věnoval především práci s mládeží, organizoval veřejné debaty a věnoval se vzdělávací politice na vysokých a středních školách. V Ústavu pro studium totalitních režimů vede oddělení dokumentace a vzdělávání. Má i pedagogické zkušenosti, spolupracuje s různými typy vysokých škol, včetně cizojazyčných.