Dimitrij Dvořák se narodil 4. října 1929 v Brně, jeho bratr Jiří Dvořák 14. března 1931 ve Stálkově u Slavonic, kde jejich otec Václav koupil na hypotéku statek. Maminka pracovala jako učitelka v české jednotřídce. Tehdy byla obec ze čtyř pětin německá, Čechů žilo ve Stálkově asi 40. V roce 1938 bydleli na statku Dvořákových českoslovenští vojáci, kteří dokončovali pohraniční opevnění. Po podepsání Mnichovské dohody, den před obsazením Sudet, uprchla matka se syny i babičkou  Netína u Velkého Meziříčí, otec byl již dříve mobilizován. Později se všichni přestěhovali do Velkého Meziříčí, kde se Václav Dvořák zapojil do protinacistického odboje. Pomáhal ukrývat uprchlíky v okolních lesích a spoluorganizoval shozy zbraní. Dimitrij i Jiří, kteří chodili v Meziříčí do měšťanky, mu s odbojem pomáhali – kradli z místního skladu wehrmachtu vybavení, například batohy, čutory a oblečení, nebo pytlačili, aby skrývaní měli co jíst. Přes válku rodina rovněž ukrývala židovskou sestřenici Šíbrlovou. Po válce se rodina vrátila do Stálkova, jejich statek byl ale v žalostném stavu. Otec nastoupil jako správce státního statku v Českém Rudolci a brzy vstoupil do KSČ. V létě a na podzim pomáhali Dimitrij a Jiří sklízet úrodu z vylidňujících se Sudet (nedaleko Rudolce byl i velký německý zajatecký tábor, odkud si brali nádeníky). Později nastoupili v Telči do gymnázia a po maturitě počátkem 50. let se přihlásili na Vysokou školu báňskou v Ostravě, kde studovali hornickou geologii. Václav Dvořák se dobře znal s Josefem Smrkovským, a tak během čistek v souvislosti se Slánského procesem vyhověl jeho žádosti a pomohl uprchnout rodině Ing. Koťátka z Ministerstva zemědělství, který byl jako žid v ohrožení. Když později obdržel děkovnou pohlednici z Kanady, zaměřila se na něj StB a v roce 1951 byl vyhozen ze státního statku v Rudolci zemědělství. Po ukončení vysoké školy nastoupili Dimitrij a Jiří v hornictví do Oseku u Duchcova. Jiří později pracoval na Plzeňsku a Dimitrij na Kladensku. Celý život se věnovali hornictví, zejména geologickému a hornickému průzkumu, později i vyučovali. Od roku 1968 Jiří těžil tři roky uhlí v Afghánistánu (ještě za vlády Šáha). Dimitrij pracoval na dole Paskov a později na Akademii věd. Dnes oba žijí v domku v Pržně na Ostravsku.