Jedenáctičlenná ilegální skupina byla souzena v rámci dvou politických procesů. Činnost skupiny byla především zaměřena na zajištění zázemí kurýru zahraniční zpravodajské služby Květoslavu Kyzlíkovi v ČSR. Skupina působila v Chocni, Vysokém Mýtě a Chrudimi, kde se kurýr Kyzlík ukrýval. K zatýkání jednotlivých členů ilegální skupiny došlo v prosinci 1949 a v lednu 1950. V prvním procesu, který probíhal 30. května 1950 u Státního soudu v Praze, bylo souzeno šest osob (František Zítko, František Tuháček, Jaroslav Trégl, František Bakeš, František Slavík a Oldřich Fajmon). Soudní senát rozhodoval ve složení plk. JUDr. Jiří Štella (předseda), JUDr. Ritt Huggero, JUDr. Běla Kollárová, Karel Kusovský a kpt. Václav Červený. Státní prokuraturu zastupoval škpt. JUDr. František Kohout. K nejvyššímu trestu 28 let těžkého žaláře byl odsouzen štábní strážmistr SNB Jaroslav Trégl. Druhý proces se zbylými pěti osobami (Jaromír Kyzlík ml., František Kyzlík, Božena Petružálková, rozená Kořínková, Emílie Pirklová, rozená Ryšavá a Marie Kořínková, rozená Bromová) se konal 15. února 1951 rovněž u Státního soudu v Praze. Jedna osoba byla osvobozena, ostatní byly odsouzeny k nepodmíněným trestům v rozpětí od šesti měsíců do třinácti let.