SCHWARZ, Vavřinec (13. 3. 1907 Beranov, Podkarpatská Rus – ?)

truhlář, člen jihlavské odbojové organizace Nemanželský syn Reginy Schwarzové. Matka pracovala jako posluhovačka. Vavřinec Schwarz se po dokončení obecné školy vyučil truhlářem. Následně byl jako truhlář zaměstnán v různých soukromých firmách. V době druhé světové války se celá rodina zapojila do protinacistického odboje. V. Schwarz byl spolu se svým bratrem Arnoštem zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora Buchenwald. Arnošt Schwarz zde v roce 1945 zahynul. Nejstarší bratr Karel byl voják z povolání a účastnil se zavraždění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Sám byl při této akci zastřelen. Po skončení druhé světové války se V. Schwarz vrátil do Jihlavy a pracoval v továrně na tabák. Oženil se a měl dvě dcery. Od roku 1923 byl V. Schwarz členem KSČ. Po skončení druhé světové války vstoupil do ČSSD. Po sloučení s KSČ byl ke straně převeden. Vavřinec Schwarz byl členem odbojové skupiny Karla Veselého, která působila od podzimu 1948 do července 1949 v okolí města Jihlava. O činnosti odbojové organizace informoval svého přítele Josefa Lichtenberga, s jehož pomocí chtěl vyhodit do povětří Dělnický dům v Jihlavě. Účastnil se plánovaní vraždy předsedy ONV Dobrovského. Pomáhal vytvářet a rozšiřovat protistátní letáky. V. Schwarz byl využit StB jako informátor v případě útěku Františka Roda. Po svém zatčení byl propuštěn pod podmínkou, že bude StB informovat o spojení mezi žďárskou skupinou Julia Zamazala a jihlavskou skupinou K. Veselého. Informoval StB o připravované schůzce vůdců skupin, na které měli být F. Rod a J. Zamazal zatčeni. Plánovaná schůzka se neuskutečnila. Nakonec byli V. Schwarz, F. Rod a J. Zamazal zatčeni při pokusu o přechod hranic 2. září 1949. Vavřinec Schwarz byl obviněn z trestných činů velezrady, vyzvědačství a nedokonané úkladné vraždy. Byl souzen v politickém procesu Veselý, Rod a Tuček, který se konal 7.–11. února 1950 před Státním soudem v Jihlavě. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí, finančnímu trestu, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv. Byl vězněn v Brně a Valdicích. Podmínečně propuštěn na svobodu byl na základě amnestie prezidenta republiky v roce 1962. Všichni odsouzení v procesu „Veselý, Rod a Tuček“ byli rehabilitováni v roce 1990.

Prameny:

  • ABS, f. Inspekce ministra vnitra, A 8/1, inv. č. 504.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-1416 Brno.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Vavřince Schwarze.
  • NA, f. Státní prokuratura Praha, nezpracováno, sp. zn. Pst II 91/50.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or IIa 563/49.

Literatura:

  • BOHUŇOVSKÁ, Marie: Zaváté šlépěje. Osud sochaře Šlezingera. Jihlava 2006.
  • HEŘMAN, František: Ráj i peklo. Ateliér IM, Zlín 2000.
  • JIRÁKOVÁ, Lenka: Politická perzekuce a politické procesy na Jihlavsku v letech 1949–1953. Diplomová práce, Technická Univerzita v Liberci, Liberec 2008.

-kj-