odbojová skupina působící v roce 1949 v severních Čechách Odbojová organizace Dr. Eduard Beneš působila od června do prosince 1949 v okolí Varnsdorfu a Rumburka. Skupina byla založena členem finanční stráže Bedřichem Judytkou, který kolem sebe soustředil osoby nesouhlasící s poúnorovým režimem. Fungovala na základě ilegálních trojek, které zajišťovaly odbojovou činnost. Měla 39 členů, kteří složili do rukou B. Judytky přísahu věrnosti. Členové skupiny prováděli mj. sabotáže, konkrétně přerušování elektrického a telefonního vedení v okolí měst Varnsdorf, Rumburk, Česká Lípa a Nový Bor. Dále sbírali informace o počtu členů SNB a Lidových milic. Sepisovali a rozšiřovali protistátní letáky. Připravovali se na státní převrat. Skupina shromažďovala zbraně a střelivo a ukrývala je v lesích u Jedlové na Českolipsku. B. Judytka plánoval útěk Bruna Pfeifra, švagra člena skupiny Augustina Dudycha, který byl odsouzen mimořádným lidovým soudem k trestu odnětí svobody na 20 let. K financování akcí měly sloužit peníze získané při loupežných přepadeních. Členové skupiny přepadli 1. října 1949 na silnici mezi obcemi Lípa a Sadová na Královéhradecku automobil Československé pošty, který převážel 5 500 000 Kčs, ale přepadení neskončilo úspěchem. Organizace byla infiltrována spolupracovníkem StB Jiřím Danešem-Hradeckým. B. Judytka byl před tímto mužem varován a spolu s ostatními členy skupiny rozhodl o jeho likvidaci. K té došlo 5. září 1949 u kopce Šebor na Novoborsku. Členové skupiny Dr. Eduard Beneš byli souzeni ve dvou procesech. Osm členů skupiny bylo souzeno v procesu „Weiland Emil a spol.“, který se konal 18.–21. července 1950. Jednalo se o jeden z procesů navazujících na kauzu „dr. Horáková Milada a spol.“. V čele soudního senátu zasedl JUDr. Karel Trudák. B. Judytka a Bohuslav Houfek byli odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán 18. prosince 1950 v Praze na Pankráci. Jan Přibyl, Antonín Hošna a Bedřich Macek byli odsouzeni k trestu odnětí svobody na doživotí. Zbylé tresty se pohyboval v rozmezí od 18 do 25 let těžkého žaláře. Tresty odnětí svobody byly doprovázeny finančními postihy, konfiskací majetku a ztrátou občanských práv. Druhá část skupiny, tedy 31 osob, byla souzena v následném procesu „Záleský Josef a spol.“, který se konal 26.–29. července 1950 v Liberci. Státní prokuraturu zastupovali stejně jako v předchozí kauze JUDr. Pavel Barbaš a František Janda. V čele Státního soudu stanul soudce JUDr. Evžen Patzák. Padlo šestnáct trestů odnětí svobody na doživotí. Ostatní tresty se pohybovaly od devíti do 25 let v celkové výši 288 let. Obžalovaným byly uloženy také finanční tresty, byl jim zkonfiskován majetek a ztratili občanská práva.