ČÍLA, Otakar (10. 3. 1894 Nová Paka – 28. 3. 1977)

akademický malíř, odsouzen v jednom z navazujících procesů na kauzu „dr. Milada Horáková a spol.“ Syn Petra Číly a Anny, rozené Knapové. Otec byl zaměstnán jako školník v obecné škole v Nové Pace. Otakar Číla měl deset sourozenců. Po dokončení obecné a měšťanské školy se vyučil malířem obrazů. Díky svému talentu byl přijat na Akademii výtvarného umění v Praze. Během studia v roce 1914 byl povolán do války. V roce 1915 přeběhl do ruského zajetí. Jako dobrovolník v roce 1916 vstoupil do srbské armády, v roce 1917 do československých legií. V roce 1920 se vrátil do Československa jako důstojník ČSA. Následujícího roku z ČSA vystoupil a pokračoval ve studiu. Po ukončení Akademie výtvarných umění se přestěhoval do Nové Paky, kde si zařídil ateliér. V roce 1939 se zapojil do činnosti ON. Spolupracoval s parašutisty a v květnových dnech roku 1945 byl ustanoven vojenským velitelem v Nové Pace. Po roce 1948 byl vyloučen ze Svazu československých výtvarných umělců a bylo mu zakázáno vystavovat svá díla. Akademický malíř O. Číla znal díky svému synovi Vratislavovi Stanislava Maděru, o kterém věděl, že je zapojen do odbojové činnosti v Praze. Byl informován o tom, že uprchl do zahraničí. V červnu 1949 mu jeho syn sdělil, že se Maděra vrátil z Německa a chce s ním mluvit. K setkání obou mužů došlo u sedláka Stanislava Hanuše. Maděra vyprávěl O. Čílovi o poměrech v uprchlických táborech a svěřil se mu, že začal spolupracovat s CIC. O. Číla mu zprostředkoval setkání s dalšími osobami, které byly ochotny zapojit se do odbojové činnosti. Byl obviněn také z toho, že Maděrovi předával zprávy o hospodářské situaci v kraji. Otakar Číla byl zatčen 26. srpna 1949, v rámci akce Malíř. K odhalení odbojové organizace přispělo to, že do skupiny kolem Stanislava Maděry pronikl spolupracovník StB Jan Šmída. O. Číla byl obviněn z trestných činů velezrady a vyzvědačství. Souzen byl v procesu „Maděra Stanislav a spol.“, který se konal 26. června–7. července 1950 v Hradci Králové. Jednalo se o jeden z procesů navazujících na kauzu s „dr. Horákovou Miladou a spol.“. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 20 let, finančnímu trestu, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv. Po svém odsouzení prošel věznicemi Hradec Králové, Zámrsk a Praha-Pankrác. O. Číla byl podmínečně propuštěn v roce 1958. O jeho propuštění žádalo mnoho jeho kolegů. Po návratu z vězení nesměl vystavovat. Plné rehabilitace se dočkal 27. března 1990.

Prameny:

  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-315 Hradec Králové.
  • ABS, f. Inspekce ministra vnitra, A 8/1, inv. č. 396.
  • NA, f. Ministerstvo spravedlnosti, nezpracováno, Klosův archiv.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Otakara Číly.
  • NA, f. Státní prokuratura Praha, nezpracováno, sp. zn. Pst I 1810/49.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I/III 1512/49.

Literatura:

  • HOLANOVÁ, Lucie: Politické procesy 50. let. Kauza Vratislava Číly a spol. Diplomová práce, Technická univerzita v Liberci, Liberec 2007.
  • KUŘÍKOVÁ, Veronika: III. odboj na Novopacku. ASCO, Praha 2008.
  • HOLANOVÁ, Lucie: Politické procesy 50. let. Osud Vratislava Číly a jeho rodiny. In: Sborník prací z celostátní studentské vědecké konference Historie 2006, Ostrava 2006, s. 170–179.

-kj-