politický proces s věřícími Církve československé Největší politický proces v rámci poúnorového působení Církve československé. V rámci dvanáctičlenné skupiny byli odsouzeni dva duchovní CČS, dcera moravského biskupa CČS, úředník diecézní rady CČS a několik členů téže církve převážně z Olomouce. Mezi hlavní postavy tohoto procesu patřil olomoucký farář Církve československé Oldřich Bukal a čelní představitel ČSNS v Olomouci František Kopecký. Skupina prostřednictvím kurýrů navázala spojení s bývalým farářem CČS a funkcionářem ČSNS Augustinem Jünglingem, který v srpnu 1948 uprchl do Německa, kde působil jako duchovní správce ve všech uprchlických táborech pod německou správou. A. Jüngling byl především Bukalem a Kopeckým informován o situaci v církvi i v bývalé ČSNS. Rovněž mu byly přes kurýry dodávány potřebné církevní a úřední listiny. Dne 27. července 1949 došlo v Aši k zatčení jednoho z kurýrů Miroslava Křenka, u kterého byly mimo jiné nalezeny i fotografie A. Jünglinga. Tento kurýr stačil ještě před svým zatčením ilegálně převést do zahraničí Jünglingovu manželku i s dětmi. Pravděpodobně díky výpovědi kurýra Křenka zatkla StB od 27. listopadu 1950 postupně O. Bukala a čtyři další hlavní aktéry případu. Hlavní líčení Státního soudu Brno se skupinou „Bukal Oldřich a spol.“ se konalo 26.–28. února 1952 v Olomouci. K nejvyšším trestům v trvání osmnácti let byli za velezradu a vyzvědačství odsouzeni O. Bukal a Fr. Kopecký. Oběma hlavním obžalovaným byl rovněž zkonfiskován celý majetek, uložena pokuta ve výši 20 000 Kčs a ztráta občanských práv na dobu deseti let. Zbylých deset obžalovaných bylo odsouzeno k úhrnnému trestu ve výši padesáti let a šesti měsíců.