Film a televize v době tzv. přestavby

Pozvánka na konferenci Film a televize v době tzv. přestavby (Praha, ÚSTR, 4.12.2014)

Konference byla zaměřena na specifickou dílčí kapitolu vztahu politiky a filmu/televize ve druhé polovině 80. let. Referáty se stanou základem kolektivní monografie Film a dějiny 5: Perestrojka/přestavba. (Aktuálně vychází čtvrtý díl: Film a dějiny 4: Normalizace.)

V rámci zdánlivě subtilní (pod)kapitoly, vymezené roky 1985 a 1989, se nabízejí otázky o úloze a fungování stěžejních audiovizuálních médií, o významných tematických, programových, organizačních a jiných změnách, „přestavbách“, které v daném období (ne)nastaly, o příslušných filmových a televizních reprezentacích, ale také o tom, do jaké míry byly pro přestavbu (perestrojku) charakteristické a určující některé zahraniční (zvláště sovětské) snímky v čs. distribuci. Jednodenní konference navázala na typově podobné akce realizované v letech 2011 (Film a stalinismus) a 2012 (Normalizace v televizní a filmové tvorbě). Výstupem v podobě kolektivní monografie se završí tematická, v zásadě chronologická (válka, stalinismus, normalizace) řada Film a dějiny – aby mohla pokračovat na jiném základě…

Fotogalerie

Program konference

  • 10.00–10.40    Úvod

    • Petr Kopal (ÚSTR): Film a dějiny
    • Libor Svoboda (ÚSTR): Přestavba (Historický úvod)
  • 10.40–12.30    I. blok

    • Kamila Dolotina (FF UK): Na cestě do ráje. Tematické, distribuční a institucionální proměny sovětské kinematografie v letech 1985–1995 Přestavba sovětské kinematografie uskutečňovaná ve třech fázích mezi léty 1985–1995… Přestavba sovětské kinematografie uskutečňovaná ve třech fázích mezi léty 1985–1995 znamenala nejen přechod ze státem centralizovaného plánovaného filmování k tržnímu systému soukromých studií a producentů, ale především radikální proměnu témat a distribuce vznikajících filmů, které poprvé v historii čelily konkurenci západní komerční produkce. Příspěvek bude proto analyzovat systémové změny ve vedoucích filmových institucích a strategie zoufalého úsilí o přežití ruskojazyčné kinematografie vydané napospas nerovnému boji.(Skrýt text)
    • Tomáš Hála (NFA): Režisér Elem Klimov jako lídr sovětské filmové přestavby Po V. sjezdu Svazu filmových pracovníků SSSR (13. – 15. 5. 1986) stane v jeho čele režisér Elem Klimov (1933–2003)… Po V. sjezdu Svazu filmových pracovníků SSSR (13. – 15. 5. 1986) stane v jeho čele režisér Elem Klimov (1933–2003), který na tomto postu vystřídá o 9 let staršího Lva Kulidžanova, zastávajícího funkci prvního tajemníka více než dvacet let (1965–1986). Klimovovo působení je krátké (1986–1988), ale zásadní. Tvůrce pěti celovečerních hraných filmů debutoval na konci chruščovovského tání (1964), které výrazně formovalo jeho osobnost, stejně jako martyrium s natočením a uvedením Agonie – Konce Rasputina (1966–1975/1981). Klimov se jako vedoucí funkcionář podílí na proměnách tehdejší sovětské kinematografie a přeneseně i kinematografie celého východního bloku. Navštěvuje satelitní země a nevynechá ani XXV. karlovarský filmový festival 1986, kde se už mluví o rehabilitaci nepohodlných sovětských umělců. Na vysněnou adaptaci Bulgakovova románu Mistr a Markétka ani na další z projektů mu však už nezbydou síly, přestože právě návrat k tvorbě je hlavním důvodem, proč Klimov svůj post ve Svazu filmových pracovníků SSSR po dvou letech opouští. (Skrýt text)
    • Jan Jaroš: Existovala v Československu přestavbová filmová tvorba? Komunistický režim se verbálně přihlásil ke Gorbačovově perestrojce a glasnosti. Jenže za slovy následovalo jen málo činů.
    • Daniel Růžička (ČT): Perestrojka v Československé televizi. Byla, či nebyla? Jak probíhala perestrojka v nejmasovějším sdělovacím prostředku?…Jak probíhala perestrojka v nejmasovějším sdělovacím prostředku? Jak se projevila ve vnitřním řízení podniku a jak se projevovala v televizní tvorbě? Co všechno se mohlo objevit na televizní obrazovce? A jak se perestrojka postupně vytrácela z činů vedení televize i z televizní obrazovky? A byla sovětská televize vzorem i televizi československé? (Skrýt text)
    • Diskuze
  • 12.30–13.30    Oběd
  • 13.30–15.20    II. blok

  • Přestávka
  • 15.30–16.50    III. blok

  • Přestávka
  • 17.00–18.30    IV. blok

Změna programu vyhrazena.