Ústav pro studium totalitních režimů vydává nové publikace a nové číslo časopisu Paměť a dějiny

Praha 3. února 2009

– Ústav pro studium totalitních režimů vydal další čtyři knihy a nové číslo časopisu Paměť a dějiny. První publikací je Demagog ve službách strany. Portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého autorky Jany Pávové. Kniha představuje životní dráhu a politickou kariéru muže, svého času ministra informací a kultury, který své rétorické schopnosti a touhu být viděn ve středu dění zapojil do služeb Komunistické strany Československa. Publikace seznamuje s Kopeckého osobností, která zásadní měrou profilovala vzestup československého stalinismu se všemi jeho tragickými excesy a v druhé polovině 50. let byla trpným svědkem jeho diskreditace a ústupu k mírnějším formám diktatury. Autorka mapuje postoje a chování Václava Kopeckého od jeho studentských let, přes vstup do KSČ až po činnost uprostřed světových otřesů pozdních 30. a první poloviny 40. let. Dílo klade důraz na Kopeckého osobnostní rysy, přesvědčení i obsese. Vyobrazuje člověka vytrvale pracujícího na vzestupu vlastní strany, s níž osudově spojil vlastní kariéru. Kvantum Kopeckého citátů a bohaté množství charakteristických epizod z jeho mezilidských vztahů staví čtenáře před tolikrát řešenou otázku, v jakém poměru se v myslích budovatelů komunistické despocie nacházely živočišná mocichtivost a víra ve „světlý ideál“. Ve svém souhrnu tyto informace vrhají také světlo na postoje a osudy mnoha známých jmen českého kulturního života. Knihu doplňuje kvalitní obrazový materiál, čerpaný z velké části z archivních fondů. Další novinku Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. připravili Pavlína Formánková a Petr Koura. Proces s Miladou Horákovou a dalšími dvanácti obžalovanými je považován za největší politický tribunál a stal se symbolem komunistické zlovůle. Jednalo se o první monstrproces a kampaň, která jej doprovázela, neměla svou propracovaností a mohutností do té doby obdoby. Cílem knihy je přiblížit čtenáři, jak byla připravována a jak probíhala. Čtenář se dozvídá, jakým způsobem se na kampani podílely stranické a státní orgány, tisk, rozhlas, film a veřejnost včetně dětí, i to, jak se proces odrazil v tehdejších karikaturách, básních a divadelní hře. Publikace je rozdělena do dvou částí. První tvoří úvodní studie, která kampaň popisuje, druhou edice 150 vybraných dokumentů. S velkým zájmem čtenářů se setkal sborník Jan Palach ’69 autorů Petra Blažka, Patrika Eichlera a Jakuba Jareše, který ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy vydal Ústav pro studium totalitních režimů. V lednu 1969 se na pražském Václavském náměstí zapálil dvacetiletý student Jan Palach. Chtěl tak vyburcovat své spoluobčany, aby se postavili nastupující normalizaci. Ačkoliv na jeho protest i smrt bezprostředně reagovaly statisíce lidí, dalšímu omezování občanských svobod se již zabránit nepodařilo. Od Palachovy doby je tak nasnadě otázka, zda měl jeho čin vůbec smysl. Sborník Jan Palach ’69 nabízí řadu textů, úvah a dokumentů, které by měly napomoci v hledání odpovědí. Kniha přináší vůbec poprvé nejen detailní historický popis Palachova příběhu a jeho radikálního protestu, ale přibližuje také jeho teologickou, filosofickou i uměleckou reflexi. Podrobně se věnuje rovněž osudům Palachových následovníků i předchůdců v Československu a dalších státech východního bloku. Součástí knihy je rozsáhlá edice archivních dokumentů a fotografií, které shromáždili během vyšetřování Palachova sebeupálení příslušníci Veřejné i Státní bezpečnosti. Jedná se většinou o dosud nepublikované materiály. Kniha obsahuje také filmový DVD disk s šesticí dokumentárních a uměleckých snímků, které se k tématu Jana Palacha a jeho činu vztahují. Nejnovější číslo čtvrtletníku Paměť a dějiny se zabývá 50. lety 20. století. Přináší kupříkladu příběh Františka Havlíčka, který byl vězněn gestapem a popraven komunisty (Petr Mallota: „František Havlíček – oběť dvou totalit“) nebo Josefa kardinála Berana, jehož režim vyhnal ze země (Stanislava Vodičková: „Ať si Berana vezmou, doma je nebezpečný“). Dále pak čtenáři přibližuje fungování jednotlivých složek režimu na příkladu snahy StB o zamezení kontaktu československých občanů s pracovníky zastupitelských úřadů (Milan Bárta: „Akce Izolace“) či zprávy o fungování věznice Plzeň-Bory na přelomu 40. a 50. let (Tomáš Bursík: „Násilí páchané na politických vězních na Borech v letech 1948–1952“). Pozornost ovšem věnuje i úloze intelektuálů, obecně považovaných za elitu společnosti. Studie literárního historika Petra Hrubého „O vině, nápravě a zapomnění. Ideová eroze stranických intelektuálů“ se zabývá příběhy řady významných vzdělanců, kteří se aktivně zapojili do „budování socialismu“, naproti tomu Rudolf Vévoda („Prozaická skutečnost lyrického věku. K osudům českých spisovatelů v době nástupu komunistů k moci“) popisuje osudy těch, které v téže době režim likvidoval, ať už existenčně nebo fyzicky. Svůj názor na tuto problematiku pak v rozhovoru sděluje i český spisovatel, politik a diplomat Jiří Gruša. Čerstvou novinkou je překlad knihy Oběti okupace do angličtiny. Vychází pod názvem Victims of the Occupation. The Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia: 21 August – 31 December 1968. Kniha, jejíž českou verzi vydal ÚSTR v srpnu loňského roku, přináší dosud nezveřejněná fakta o úmrtích československých občanů způsobených příslušníky vojsk Varšavské smlouvy v Československu v roce 1968. Autoři nastiňují politické a vojenské aspekty invaze, popisují trestnou činnost cizích vojáků a v medailonech se zabývají konkrétními osudy jednotlivých obětí. Všechny knihy vydané Ústavem pro studium totalitních režimů i revue Paměť a dějiny lze zakoupit v Knihovně Jána Langoše v sídle Ústavu, v internetovém knihkupectví Kosmas (www.kosmas.cz) a běžné knižní distribuci.