28. ÚNORA

● 1954: † Rudolf Beran

politik, ministerský předseda, protektorátní vězeň, odsouzen za kolaboraci s nacisty

foto Wikimedia Commons

Rudolf Beran se narodil se 28. prosince 1887 v jihočeských Pracejovicích v rodině drobného zemědělce a hostinského. Absolvoval hospodářskou školu ve Strakonicích a již od mládí se angažoval v selském hnutí. Od r. 1905 pracoval v Praze v Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev, o rok později se stal zaměstnancem sekretariátu agrární strany a vykonával funkci organizačního vedoucího a tajemníka Svazu agrárního dorostu. Rudolf Beran se podílel na organizaci agrárního hnutí v jihočeském regionu a zároveň hospodařil na rodinném statku. Po vzniku Československa byl jmenován ústředním politickým tajemníkem agrární strany a stal se blízkým spolupracovníkem Antonína Švehly. Z titulu svých funkcí zásadní měrou přispěl k vytvoření funkčního stranického aparátu agrární strany a jejích společenských organizací. V letech 1918–1939 zasedal v poslanecké sněmovně Národního shromáždění. Po odchodu Švehly z politiky Rudolf Beran fakticky řídil činnost strany, po Švehlově smrti vykonával nejprve funkci místopředsedy a v roce 1935 byl zvolen předsedou agrární strany. Jako stoupenec protihradního křídla se v prosinci 1935 snažil neúspěšně prosadit do funkce prezidenta republiky profesora Bohumila Němce. Počátkem roku 1938 navrhoval přizvat do československé vlády zástupce Sudetoněmecké strany Konrada Henleina, čímž si zejména u levicové části politického spektra vysloužil nálepku vlastizrádce. Po mnichovské dohodě se stal jedním z hlavních představitelů politického života tzv. druhé republiky – jako předseda Strany národní jednoty, která integrovala dosavadní pravicová politická seskupení, byl 1. prosince 1938 jmenován ministerským předsedou. Po okupaci zbytku Česko-Slovenska byl 16. března 1939 Rudolf Beran jmenován předsedou první vlády protektorátu Čechy a Morava. V této funkci skončil 25. dubna 1939 a poté se stáhl do ústraní. Finančně přispěl na organizaci protinacistického odboje, v důsledku čehož byl v květnu 1941 zatčen a o rok později odsouzen v Berlíně k 10 letům vězení. Od roku 1943 byl internován v Praze a posléze v rodných Pracejovicích. Několik dní po osvobození americkou armádou byl zatčen československými bezpečnostními orgány a v roce 1947 odsouzen Národním soudem k trestu 20 let těžkého žaláře. Zemřel 28. února 1954 ve věznici Leopoldov. Nebyl pohřben do hrobu, ale jen za zeď leopoldovské věznice, kde pouze vystavili jména zesnulých. Spolu se začátkem normalizace byl však i tento „hrob“ srovnán se zemí. Soudní rehabilitace se Rudolf Beran dočkal až v roce 2022.

Související:

● 1908:  ⃰  František Weber

čs. letec, generálmajor letectva a nositel hodnosti RAF Wing Commander

foto Wikipedia Commons (volné dílo)

František Weber se narodil se 28. února 1908 v Podivíně na Hodonínsku. V Prostějově absolvoval školu pro důstojníky letectva v záloze a dále pokračoval ve studiu na Vojenské akademii v Hranicích. U leteckého pluku v Hradci Králové absolvoval několik kurzů a stává se stíhacím pilotem a posléze leteckým školitelem v hranické Vojenské akademii. Během mobilizace sloužil v Pardubicích a po okupaci je z armády propuštěn. Odchází východní cestou do Francie, kde se stává leteckým velitelem a po porážce Francie odjíždí do Velké Británie. Zde vstupuje do RAF a je zařazen do 310. stíhací perutě a posléze do 145. perutě a účastní se legendární letecké bitvy o Británii. Je sestřelen, vrací se k 310. peruti a dostává se do jejího velení jako Squadron Leader. Po zranění pracuje v kanceláři prezidenta, posléze na Inspektorátu čs. letectva a nakonec jako velitel nově zřízeného 134. čs. polního letiště. Po válce zůstává v čs. letectvu, ale po únoru 1948 je poslán na nucenou dovolenou a poté do výslužby. Následně je zatčen a rok a půl vězněn na Mírově. Po propuštění z vězení pracuje jako dělník a účetní. František Weber umírá v Praze dne 1. září 1991 ve věku 83 let.