28. ÚNORA

● 1954: † Rudolf Beran

politik, ministerský předseda, protektorátní vězeň, odsouzen za kolaboraci s nacisty

foto Wikimedia Commons

Rudolf Beran se narodil se 28. prosince 1887 v jihočeských Pracejovicích v rodině drobného zemědělce a hostinského. Absolvoval hospodářskou školu ve Strakonicích a již od mládí se angažoval v selském hnutí. Od r. 1905 pracoval v Praze v Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev, o rok později se stal zaměstnancem sekretariátu agrární strany a vykonával funkci organizačního vedoucího a tajemníka Svazu agrárního dorostu. Rudolf Beran se podílel na organizaci agrárního hnutí v jihočeském regionu a zároveň hospodařil na rodinném statku. Po vzniku Československa byl jmenován ústředním politickým tajemníkem agrární strany a stal se blízkým spolupracovníkem Antonína Švehly. Z titulu svých funkcí zásadní měrou přispěl k vytvoření funkčního stranického aparátu agrární strany a jejích společenských organizací. V letech 1918–1939 zasedal v poslanecké sněmovně Národního shromáždění. Po odchodu Švehly z politiky Rudolf Beran fakticky řídil činnost strany, po Švehlově smrti vykonával nejprve funkci místopředsedy a v roce 1935 byl zvolen předsedou agrární strany. Jako stoupenec protihradního křídla se v prosinci 1935 snažil neúspěšně prosadit do funkce prezidenta republiky profesora Bohumila Němce. Počátkem roku 1938 navrhoval přizvat do československé vlády zástupce Sudetoněmecké strany Konrada Henleina, čímž si zejména u levicové části politického spektra vysloužil nálepku vlastizrádce. Po mnichovské dohodě se stal jedním z hlavních představitelů politického života tzv. druhé republiky – jako předseda Strany národní jednoty, která integrovala dosavadní pravicová politická seskupení, byl 1. prosince 1938 jmenován ministerským předsedou. Po okupaci zbytku Česko-Slovenska byl 16. března 1939 Rudolf Beran jmenován předsedou první vlády protektorátu Čechy a Morava. V této funkci skončil 25. dubna 1939 a poté se stáhl do ústraní. Finančně přispěl na organizaci protinacistického odboje, v důsledku čehož byl v květnu 1941 zatčen a o rok později odsouzen v Berlíně k 10 letům vězení. Od roku 1943 byl internován v Praze a posléze v rodných Pracejovicích. Několik dní po osvobození americkou armádou byl zatčen československými bezpečnostními orgány a v roce 1947 odsouzen Národním soudem k trestu 20 let těžkého žaláře. Zemřel 28. února 1954 ve věznici Leopoldov. Nebyl pohřben do hrobu, ale jen za zeď leopoldovské věznice, kde pouze vystavili jména zesnulých. Spolu se začátkem normalizace byl však i tento „hrob“ srovnán se zemí. Soudní rehabilitace se Rudolf Beran dočkal až v roce 2022.

Související: