23. ÚNORA

1949: Zákon o Jednotných zemědělských družstvech

cílem zákona bylo učinit ze svobodných rolníků ovladatelné zaměstnance, tzn. odebrat jim půdu a stroje

repro Ústav pro studium totalitních režimů

Návrh zákona o JZD se začal projednávat na ministerstvu zemědělství v prosinci 1948, po několika menších úpravách poslanců pak zákon 23. února 1949 schválilo Národní shromáždění. Podle zákona č. 69/1949 Sb., mělo Jednotné zemědělské družstvo nahradit všechny dosavadní typy družstev (s výjimkou družstva spotřebního, řemeslnického, živnostenského a bytového) a v každé obci tak mělo vzniknout jediné univerzální družstvo. V případě, že bylo v obci více družstev, měla družstva splynout v Jednotné zemědělské družstvo. JZD přebírala majetek, závazky a členskou základnu dosavadních družstev. K založení Jednotného zemědělského družstva bylo nejprve třeba vytvořit přípravný výbor, přičemž mělo jít o politicky spolehlivé lidi. Členem Jednotného zemědělského družstva se mohl stát „dobrovolně každý pracující zemědělec“ nebo osoba, která „by svou účastí nějak mohla přispět k chodu budoucího družstva“. Podle vzorových stanov JZD se členy mohli stát i velcí rolníci – tzv. kulaci – za předpokladu, že nebudou ve vedení JZD. Komunisté v tom nejprve viděli možnost jejich převýchovy, posléze jim však přisoudili roli „rozvracečů JZD“. Hlavním cílem komunistů při sestavování tohoto zákona bylo učinit ze svobodných rolníků ovladatelné zaměstnance, tzn. odebrat jim půdu a stroje, což se jim ve třech fázích násilně prosazované kolektivizace postupně podařilo. Zemědělec se tak stal námezdním a nejlevnějším dělníkem ve státě, který přišel o veškerá práva na vloženém pozemku.

Související: