30. ŘÍJNA


● 1953: † Vladislav Hadaš

dělník, účastník protikomunistického odboje, popraven komunisty

foto Archiv bezpečnostních složek, sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-758 OV

Vladislav Hadaš se narodil 28. května 1923 ve Skaličce v okrese Hranice na Moravě do rolnické rodiny. Vyučil se zedníkem, na konci války byl totálně nasazen v okolí Skaličky a Tovačova, odkud ale utekl a až do osvobození se ukrýval. V obnovené republice se dobrovolně přihlásil k vojenské prezenční službě, následně pokračoval jako voják z povolání. Vystřídal několik vojenských útvarů, až byl v říjnu 1950 převelen do vojenské trestnice v Opavě, kde působil ve funkci dozorce vězňů. Právě tady začala Hadašova cesta k aktivnímu odporu proti komunistickému režimu. Podle pozdějšího vyšetřovacího spisu se snažil politickým vězňům ulehčit jejich úděl a bývalému letci RAF Josefu Bryksovi dokonce propašoval z věznice dopisy jeho manželce ve Velké Británii. V plánu bylo také zorganizování útěku jednoho z vězňů, ale to zhatil nečekaně rozkaz, jenž odvelel vojáky z opavské věznice, kde je nahradili dozorci z řad Sboru národní bezpečnosti. Vladislav Hadaš sám odešel do civilu na vlastní žádost v červenci 1952. Vrátil se k dělnické profesi u národního podniku Průmstav, ale s úmyslem pokračovat v odbojové činnosti. Seznámil se zde se stavbyvedoucím Bohumilem Jakubkem a Antonínem Harazimem, s nimiž založil odbojovou skupinu a společně plánovali provedení různých sabotážních akcí. Bohužel, skupina byla záhy infiltrována agenty Státní bezpečnosti, po jejich odhalení se skupina rozhodla agenty zneškodnit. Jednoho z nich zastřelili, druhý byl postřelen a následně inicioval jejich zatčení. Státní bezpečnost se rozhodla případ využít pro vytvoření rozsáhlé protistátní skupiny, organizované důstojníky propuštěnými z armády a vězněnými ve vojenské trestnici v Opavě. Do čela smyšlené organizace Národní jednota odboje postavila generála Karla Kutlvašra a zkonstruovala i napojení perzekvovaných důstojníků na zahraniční zpravodajské centrály. Případ se dostal před Krajský soud v Ostravě v červnu 1953. Rozsudek zcela odpovídal době, v níž byl vynesen: Hadaš, Harazim a Jakubek byli odsouzeni za velezradu, vraždu a přípravu vraždy k trestu smrti. Dne 30. října 1953 v brzkých ranních hodinách skončil jejich život na popravištích věznice Praha-Pankrác. Třeba poznamenat, že skutečnou příčinou smrti čtyř lidí byla přímá provokace ze strany orgánů Státní bezpečnosti, která se stala roznětkou pro následující násilné činy i zpolitizovaný soudní proces.