15. ŘÍJNA

● 2008: † Stanislav Hlučka

český stíhací pilot, politický vězeň, předseda Sdružení zahraničních letců

foto a text Paměť národa / archiv pamětníka

Stanislav Hlučka se narodil 19. října 1919 v Blažovicích u Brna. V roce 1939 nastoupil na průmyslovou školu v Brně, ve Zbrojovce se zapojil do odbojové činnosti při schovávání zbraní. O rok později utekl přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Libanon do Francie a později do Velké Británie, kde létal jako pilot 313. stíhací perutě RAF. V únoru 1944 odjel se skupinou letců pod vedením Františka Fajtla do Sovětského svazu. Zde vytvořili 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk v SSSR, se kterým bojovali na podzim roku 1944 při Slovenském národním povstání. Po válce pracoval jako zkušební pilot Vědeckého leteckého ústavu, v roce 1948 byl zatčen a vězněn na Pankráci a na Borech. V roce 1968 byl rehabilitován a po roce 1989 se významně angažoval ve věci rehabilitace válečných veteránů stíhaných komunistickým režimem. Od roku 1992 byl předsedou Sdružení zahraničních letců. Dne 28. října 2005 mu prezident Václav Klaus propůjčil Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Stanislav Hlučka zemřel 15. října 2008 ve věku 88 let.

● 1926:  ⃰  Libuše Musilová

politická vězenkyně a aktivistka

foto Kancelář Senátu ČR

Libuše Musilová se narodila 15. října 1926 v Protivíně do poměrně dobře situované rodiny. Spolu se sestrou byly vychovávány v demokratickém duchu. Po válce začala studovat práva na Univerzitě Karlově, ale její další osud ovlivnily události roku 1948. Po únorovém převratu se zapojila do protistátní skupiny Šeřík svého kamaráda studenta Borise Kovaříčka. Činnost skupiny však byla vyzrazena, aktéři zatčeni, vyslýcháni a později souzeni a někteří popraveni. Státní soud v Praze ji odsoudil k pětiletému trestu těžkého žaláře. V komunistických kriminálech byla vězněna na den přesně čtyři roky. Po propuštění se živila jako jeřábnice, později jako svačinářka, uklízečka a pracovní síla v truhlárně v ČKD Praha. V roce 1968 byla rehabilitována, aktivně se zapojila do vzniku sdružení bývalých politických vězňů K231, ale následné události veškeré úsilí o napravení křivd zase nadlouho zhatily. Až do revoluce pracovala v prodejně pro kutily. Po roce 1989 se opět aktivně zapojila do činnosti Konfederace politických vězňů, působí v její příbramské pobočce a má zásluhu i na zřízení Muzea 3. odboje v Příbrami. Libuše Musilová získala Cenu Václava Bendy za rok 2023 za statečné občanské postoje v době komunistické totality a odvážné činy při hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv.