1. PROSINCE

● 1949: † Štěpán Hovorka

čs. voják, účastník protinacistického a protikomunistického odboje, zastřelen komunisty

foto rodinný archiv příbuzných / PA

Narodil se 6. března 1898 v Pečkách. Po 1. světové válce bojoval v maďarsko-československé válce a svůj další život zasvětil armádě. Za druhé světové války se připojil ke druhému odboji. Byl členem brněnské skupiny kapitána Mědílka z Brna a 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Podílel se též na osvobození Zlína. Po únorovém puči v roce 1948 se Štěpán Hovorka zapojil také do do protikomunistického odboje. Napojil se na zpravodajského kurýra Štěpána Gavendu, vybudoval několik mrtvých schránek a dokázal obstarat i finanční podporu a několik zbraní s náboji. Po odhalení skupiny se skrýval, ale 1. prosince 1949 padl do léčky Státní bezpečnosti a v nastalé přestřelce byl zabit. Pochován byl do neoznačeného hrobu na pečeckém hřbitově, ostatky se podařilo najít až v roce 2022. Ve stejném roce byla na rodinný dům Štěpána Hovorky ve Zlíně umístěna tabulka Poslední adresy.

Koordinátorkou projektu Poslední adresa v České republice je:

Edita Jiráková, email: edita.jirakova@ustrcr.cz

Související:

● 1952:  ⃰  František „Čuňas“ Stárek

disident, signatář Charty 77, politický vězeň a vydavatel samizdatového časopisu Vokno

foto Kancelář Senátu ČR

František Stárek se narodil 1. prosince 1952 v Plzni. V šedesátých letech patřil mezi takzvané máničky, což byl také důvod, proč po maturitě nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole. Začal pracovat v Praze, kde se připojil k formujícímu se českému undergroundu. Zde také získal svoji celoživotní přezdívku Čuňas. Podílel se na organizování hudebních produkcí a přednášek a na šíření samizdatové literatury. Ve známém případu s The Plastic People of the Universe byl souzen pro trestný čin výtržnictví v organizované skupině a odsouzen k osmi měsícům vězení. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a pomáhal s jejím dalším šířením. Spolupracoval rovněž s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. V roce 1979 začal vydávat samizdatový časopis Vokno, za což byl odsouzen ke dvěma a půl letům odnětí svobody a dvěma rokům ochranného dohledu. Ve vydávání časopisu pokračoval, za což byl znovu zatčen a odsouzen v únoru 1989 v jednom z posledních politických procesů v Československu. Po propuštění 26. listopadu 1989 se aktivně podílel na ustavování Občanského fóra. Od dubna 1990 do května 2007 pracoval v Bezpečnostní informační službě. V roce 1996 získal  bakalářský titul na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 2008 pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů. V roce 2023 získal František „Čuňas“ Stárek Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury.