5. KVĚTNA

● 1953: † Jaroslav Plzák

vojenský zběh, vrah, ale i oběť politického procesu, popraven komunisty

foto ABS (sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy: arch. č. V-2265 MV)

Dne 5. května 1953 byl ve věznici Praha-Pankrác popraven vojín Jaroslav Plzák. V nerozvážnosti se dopustil neomluvitelného činu, přesto v jeho tragickém příběhu hraje nepodstatnou roli také Státní bezpečnost. Narodil se v roce 1926 ve Smečně, živil se jako účetní úředník, krátce byl také členem KSČ. V roce 1952 měl nastoupit povinnou základní vojenskou službu, na vojnu se mu ale nechtělo, dokonce kvůli podstoupil léčení, ale nakonec byl odveden a narukoval k útvaru v Mariánských Lázních. Zde se setkal se stejně smýšlejícími mladíky, s nimiž se i rozhodl z vojny zběhnout a emigrovat do Německa. Definitivní rozhodnutí padlo poté, co ještě jednou absolvoval lékařské vyšetření, které potvrdilo, že je způsobilý vojenské služby. Tady pak začíná celý tragický příběh. Pro začátek života v emigraci si Plzák rozhodl opatřit prostředky přepadením zlatnictví. Akce se ale zvrtla a než byl dopaden, na útěku jednu osobu zastřelil. Až potud se jednalo o čistě kriminální případ, spojený se zběhnutím z vojny. Pod taktovkou vyšetřovatelů Státní bezpečnosti ale kauza dostala obrysy rozsáhlého protistátního spiknutí, řízeného ze zahraničního zpravodajského centra. Na základě výslechů vyšetřovatelů Plzák „přiznal“, že založil protistátní skupinu, dokonce i politickou stranu, s cílem svrhnout lidově demokratický režim. Spolu s Plzákem tuto vykonstruovanou skupinu tvořili nakonec všichni, kteří s ním o jeho emigraci hovořili, či mu po zběhnutí z vojny pomohli. Před pražský soud tak bylo 8. října 1952 postaveno celkem osm lidí. Plzákovi soud kladl za vinu hlavně kontakt se zahraničním agentem, snahu škodit co nejvíce lidově demokratickému zřízení a plán se později vrátit do republiky jako vycvičený americký agent. Ostatní obvinění byli souzeni za spoluvinu a protistátní spolčení, vojáci i za zběhnutí, k němuž nakonec nedošlo. Plzák dostal trest nejvyšší, ostatní byli odsouzeni k trestům odnětí svobody. Jaroslav Plzák by i tak byl jistě za svůj čin potrestán stejným způsobem, strašný je však nezaviněný osud jeho přátel, kteří skončili za mřížemi i na dlouhá léta na základě vykonstruovaného procesu.