4. KVĚTNA

● 1943:  ⃰  Kristina Vlachová

scénáristka, režisérka dokumentů, novinářka

reprofoto z videa

Kristina Vlachová, vlastním jménem Jana Slánská, se narodila v roce 1943 v Praze. Studovala na katedře rozhlasu, filmu a televize na ČVUT v Praze a filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Pracovala jako scenáristka hraných filmů ve Filmovém studiu Barrandov, podílela se například na scénáři filmu Věry Chytilové Hra o jablko. V roce 1977 odmítla podepsat Antichartu a bylo jí znemožněno věnovat se své profesi. V nakladatelství, kde později našla zaměstnání v redakci omalovánek a vystřihovánek pro děti, zadávala práci autorům z prostředí Charty 77, kteří psali pod krycími jmény. Po vyhazovu z nakladatelství pracovala na různých místech, v roce 1989 jako vrátná na koleji Přírodovědecké fakulty UK, kde s některými studenty pořádala neoficiální filmové semináře. Po sametové revoluci se vrátila ke své profesi a začala točit dokumenty jako například Jáchymovská stigmata o vězních komunistického režimu či dokumenty o Heliodoru Píkovi. Působila také jako nezávislá investigativní novinářka, v polovině 90. let byla členkou Rady Českého rozhlasu a spolupracovnicí Rádia Svobodná Evropa. Díky filmům Kristiny Vlachové se podařilo uchovat a zpřítomnit zkušenosti politických vězňů z 50. let. Její filmy utvářely názor generace lidí, kteří se tématu začali věnovat ve svobodných poměrech po roce 1989. V roce 2018 získala Kristina Vlachová od Ústavu pro studium totalitních režimů cenu Václava Bendy za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin převzali.

● 1898:  ⃰  Alexander Hess

voják, účastník čs. zahraničního odboje, letec RAF, generálmajor i.m.

foto Wikipedia (volné dílo)

Alexander Hess se narodil v Králově Dvoře v roce 1898. Hned po maturitě v roce 1916 byl odveden do rakousko-uherské armády. Jako velitel čety prošel ruskou a italskou frontou, utrpěl několik zranění, nicméně po skončení války se přihlásil k činné službě v československé armádě. V květnu 1920 se zapsal k letectvu, absolvoval kurz leteckých pozorovatelů i výcvik pro piloty stíhacích letounů. Do okupace prošel několika velitelskými posty, dosáhl hodnosti majora, proslavil se rovněž v oblasti sportovního letectví, a dokonce ztvárnil hlavního roli v čs. leteckém snímku Slavia L-BROX aneb Románek letců. Po okupaci byl nucen rozpustit svou jednotku a zapojil se do odboje. V lednu 1940 unikl z protektorátu do Francie a aktivně se zde zapojil do bojů o její obranu. Po porážce se v červnu 1940 se svou jednotkou přesunul do Velké Británie – právě tato skupina se stala základem pro vznik 310. československé peruti RAF, jejímž prvním velitelem se také stal. Alexander Hess se v čele této jednotky účastnil bitvy o Británii, za své zásluhy a iniciativu v boji byl dekorován Čs. válečným křížem a poté i britským Záslužným leteckým křížem. Následně prošel několika spíše diplomatickými posty (byl čs. leteckým atašé ve Washingtonu, posléze v Ottawě). V roce 1945 dosáhl hodnosti plukovníka letectva. Po návratu do Československa působil nejdřív na Ministerstvu národní obrany a poté jako velitel letectva Vojenské oblasti 2 v Českých Budějovicích. Po únorovém převratu v roce 1948 byl poslán do výslužby, následně odešel podruhé do exilu. Stal se členem Rady svobodného Československa a pracoval jako technický poradce u leteckých společností a letišť až do roku 1965, kdy odešel do důchodu. Zemřel 10. srpna 1981 v americkém Brooksvillu na Floridě ve věku 83 let. Po roce 1989 byl Alexander Hess v Československu posmrtně rehabilitován a in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora. V roce 2021 mu byl in memoriam propůjčen Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy.