20. KVĚTNA


● 1943: † Jaroslav Šulc

paleontolog, účastník 2. odboje, popraven nacisty

zdroj Archiv bezpečnostních složek, fond Německé soudy v říši (141), sign. 141-286-1

Jaroslav Šulc se narodil 21. října 1903 v Praze do známé rodiny zakladatele první české cestovní kanceláře a knihkupce. Vystudoval paleontologii na Karlově univerzitě a stal se doktorem přírodních věd. Ve svém oboru získal mnohá uznání, absolvoval studijní cestu po africkém kontinentu, psal o pískovcích u Prahy, vydal geologického průvodce Berounskem a publikoval odborné práce o hlavonožcích dochovaných v hlubočepských vápencích a o korýších v české křídě a k nejcitovanější jeho práci patří studie Otolity paleogénu okolí Biarritz, která představuje zásadní příspěvek pro systematiku a poznání morfologie třetihorních ryb. Kromě vědeckého působení byl Jaroslav Šulc také velkým vlastencem. Ze zdravotních důvodů nebyl odveden do armády, stal se proto velitelem civilní protivzdušné ochrany části Prahy, současně působil v polovojenské organizaci Národní garda. Po německé okupaci se proto aktivně zapojil do odbojové činnosti Obrany národy. Jeho činnost byla prozrazena a on v dubnu 1940 zatčen gestapem „pro ukrývání zbraní, které měly být využity při povstání českého lidu proti Třetí říši“. Přes intervence rodiny, přátel z akademického prostředí, a to i německého, a dokonce i prezidenta Háchy, byl Šulc 30. listopadu 1942 soudem v Berlíně shledán vinným a odsouzen k trestu smrti. Poprava gilotinou byla na Jaroslavu Šulcovi vykonána 20. května 1943 v Berlíně-Plötzensee. Rodina neobdržela kromě dopisu na rozloučenou žádné oficiální oznámení o jeho smrti a nebylo jí sděleno ani místo uložení jeho ostatků, které proto není známé.

Související:

● 1907:  ⃰  Zdena Mašínová

politická vězeňkyně nacistického i komunistického režimu

foto Wikipedia Commons

Byla manželkou protinacistického odbojáře Josefa Mašína a matkou protikomunistických odbojářů Josefa a Ctirada Mašínových a Zdeňky Mašínové. Narodila se 20. května 1907 v Olomouci. Po maturitě vystudovala ČVUT, obor zeměměřičství. vůbec jako první žena do té doby. V roce 1929 se provdala za majora československé armády Josefa Mašína, se kterým měla tři děti. Po okupaci Československa byla pro odbojovou činnost svého manžela sledována a od ledna 1942 vězněna nacisty. Propuštěna byla teprve po jeho smrti v červnu 1942. Stejně se k ní zachoval i komunistický režim. Za spoluúčast na zločinném spiknutí svých synů proti republice ji odsoudil k 25 letům odnětí svobody. Těžce nemocná Zdena Mašínová byla nejdřív vězněna ve strašných podmínkách v pražské Ruzyni, po odsouzení ji pak přemístili do vězeňského pracovního tábora v Pardubicích. Zde na následky těžkého nádorového onemocnění zažívacího traktu 12. června 1956 zemřela. Její ostatky nebyly příbuzným nikdy vydány a jsou ukryty někde v šachtových hrobech na pražském Ďáblickém hřbitově. Po roce 1989 byla rehabilitována, v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka.