13. KVĚTNA

● 1945: † Josef Šnejdárek

čs. armádní generál, legionář, účastník prvního a druhého odboje

foto archiv Eduarda Stehlíka

Josef Šnejdárek se narodil 2. dubna 1875 v Napajedlech. Po absolvování kadetní školy vstoupil do rakousko-uherské armády. Sloužil v Budapešti a Innsbrucku a poté ve francouzské Cizinecké legii, v jejíchž řadách se zúčastnil bojů v severní Africe. V první světové válce bojoval na západní frontě, byl několikrát raněn a vyznamenán. Působil v Československých legiích ve Francii. Po vzniku Československa se stal velitelem československých vojsk na Těšínsku. Po sporech s hlavním velením armády byl v červenci 1935 přeložen do výslužby. Po vypuknutí 2. světové války nabídl své služby tvořící se československé armádě a využil mnoha svých kontaktů ve Francii ve prospěch československého protinacistického odboje. Jeho zdravotní stav mu však nedovolil, aby převzal jakoukoliv velitelskou funkci. Významným způsobem se zasloužil o vznik státu a budování jeho obranyschopnosti. Zemřel 13. května 1945 v Casablance ve věku 70 let. Od Ústavu pro studium totalitních režimů získal Josef Šnejdárek v roce 2023 Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury.

● 1943: † Stanislav Mašek

československý voják, účastník protinacistického odboje, popraven nacisty, plukovník GŠ i.m.

foto archiv Eduarda Stehlíka

Stanislav Mašek se narodil 30. srpna 1898 v Plzni. V době 1. světové války byl odeslán na ruskou frontu, bojoval také na italském bojišti a válku zakončil ve Francii. Po návratu do Prahy vojákem již zůstal a dodělal si potřebné vzdělání včetně Válečné školy v Praze. Působil v různých vojenských funkcích u pěšího pluku, také u střeleckého pluku, v pluku útočné vozby apod., a to víceméně po celé republice. V lednu 1937 se stal referentem všeobecné skupiny 3. oddělení Ministerstva národní obrany – hlavního štábu v Praze. Po nuceném odchodu z armády v roce 1939 začal zpravodajsky pracovat ve skupině vládního rady dr. Zdeňka Schmoranze proti Němcům. V souvislosti s rozsáhlým zatýkáním v řadách tiskových důvěrníků přišlo gestapo na konci srpna 1939 i na jeho stopu. Vzápětí byl zatčen a prošel celou řadou věznic jak na území protektorátu, tak i přímo v Německu. Při soudním procesu v Berlíně byl odsouzen k mnohaletému trestu odnětí svobody. Konce války se však nedožil, 13. května 1943 podlehl v koncentračním táboře Sutthof poblíž Gdaňska útrapám způsobeným dlouholetým vězněním. Po skončení války byl major Stanislav Mašek vyznamenán prezidentem Československým válečným křížem 1939 in memoriam a posmrtně povýšen do plukovnické hodnosti.