Bakala Sigmund (1925-1951)

12. 6. 1925 – 4. 9. 1951

Rolnický syn Sigmund Bakala se nesmířil se zemědělskou politikou Komunistické strany Československa (KSČ) a vydal se na cestu aktivního odboje coby člen protirežimní skupiny známé jako Hory Hostýnské, která působila v letech 1948‒1951 v oblasti Hostýnských vrchů. Narodil se 12. června 1925 v katolické rodině. Po ukončení základního školního vzdělání studoval střední hospodářskou školu a od mládí pracoval na rodinném hospodářství o rozloze cca 20 hektarů, což ho řadilo mezi středně velké rolníky. Během okupace se aktivně účastnil partyzánského odboje.

Po válce krátkou dobu působil jako dozorce v internačních táborech pro Němce. V letech 1947–1948 vykonával vojenskou službu, kterou po pěti měsících ukončil kvůli onemocnění otce, jehož smrt v roce 1949 ho učinila dědicem poloviny statku. Z „idealistických“ důvodů vstoupil po válce do KSČ, ale již po půl roce její řady opustil, neboť nesouhlasil s její bolševickou politickou linií. Hlavním impulsem k jeho odboji byly poměry po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 spojené se „socializací“ vesnice, revizí pozemkové reformy a obsazováním klíčových pozic v zemědělství lidmi bez potřebných znalostí. V roce 1949 se Sigmund Bakala s kamarádem Metodějem Čechem připojili k Horám Hostýnským, jejichž členy podporovali ukrýváním či poskytováním potravin a zbraní.

Kvůli obavám z hrozícího zatčení odešel společně s Čechem počátkem roku 1950 do ilegality, v níž se společně účastnili několika akcí směřujících k zastrašení místních funkcionářů KSČ a „lidosprávy“. V červenci 1950 přepadli Josefa Šípka, kterému ostříhali vlasy a pohrůžkami ho nutili vzdát se aktivit v JZD. O několik dní později proběhla v obdobném duchu „návštěva“ předsedy MNV v Paršovicích a člena Jednotného svazu českých zemědělců Františka Krutila. Dne 18. července 1950 ho Bakala s Čechem odvedli za vesnici, ostříhali a výhružkami mu „domlouvali“, aby zanechal své veřejné činnosti související se zemědělskou politikou na vesnici.

Nakonec byl v únoru 1951 Státní bezpečností Bakalův úkryt odhalen a došlo k jeho zatčení. Během vyšetřování byl přesně v duchu tehdejší politické rétoriky označen za „kulaka“ a „záškodníka“ a dne 26. května 1951 odsouzen Státním soudem Praha – oddělení Brno v monstrprocesu „Miloslav Pospíšil a spol.“ konaném v Gottwaldově k trestu smrti. Po neúspěšném odvolání a žádostech o milost byl Sigmund Bakala popraven 4. září 1951 na dvorku pankrácké věznice.

AUTOR: LUBOŠ KOKEŠ
FOTO: ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK / sb. Správa vyšetřování StB − vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-2675 BN

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.