Rajnoch Vladimír (1925-1951)

8. 3. 1925 – 4. 9. 1951

Vladimír Rajnoch se vydal se na cestu aktivního odboje coby člen protirežimní skupiny známé jako Hory Hostýnské, jejímž spoluzakladatelem byl jeho bratr Jaroslav, a která působila v letech 1948‒1951 v oblasti Hostýnských vrchů. Narodil se 8. března 1925 v Rajnochovicích do početné rodiny rolníka a lesního dělníka. Po absolvování obecné školy pracoval v letech 1934 až 1945 jako zemědělec na rodinném statku. Od listopadu 1944 se ani ne dvacetiletý Vladimír zapojil do partyzánské činnosti v rámci 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky (1. PBJŽ) a jako řada dalších mladých účastníků odboje vstoupil po válce do bezpečnostního sboru nově budované republiky. Po absolvování výcviku se stal 24. 12. 1946 strážmistrem Sboru národní bezpečnosti (SNB) a v průběhu následujících let sloužil ve Velkých Bílovicích na Hodonínsku, v Rusavě na Holešovsku a od února 1949 v Praze na Smíchově.

Mezitím se od podzimu 1948 zapojil do aktivit Hor Hostýnských, jejichž členy například informoval o probíhajících vyšetřováních SNB. Po dopadení části skupiny v polovině října 1949 došlo k prozrazení jeho spoluúčasti na akcích skupiny, což ho vedlo k útěku do ilegality. Dne 15. 10. 1949 byl vyloučen ze SNB. Společně s několika dalšími členy Hor Hostýnských (například Miloslavem Pospíšilem) se rozhodli po vzoru partyzánských skupin z období okupace vybudovat provizorní tábor okolo lesního bunkru v lokalitě Tesák, v němž se ukrývali, a kde Rajnoch působil ve funkci zástupce velitele Pospíšila. Společně se svými druhy se zúčastnil několika akcí k získání finančních prostředků či zastrašení funkcionářů KSČ. Kvůli monstrózním akcím bezpečnostních složek majících za cíl dopadení „ilegalistů“, byl nucen přesunout se do jiného úkrytu. V něm došlo v únoru 1951 k jeho zatčení.

Po dopadení následovala brutální vyšetřovací vazba v Uherském Hradišti, jež byla pro bývalého příslušníka Vladimíra Rajnocha obzvláště trýznivá vzhledem k jeho „zrádcovství“ vůči SNB. Dne 26. května 1951 byl Státním soudem Praha – oddělení Brno odsouzen v monstrprocesu „Miloslav Pospíšil a spol.“ k trestu smrti a dne 4. září 1951 popraven na dvorku pankrácké věznice.

AUTOR: LUBOŠ KOKEŠ
FOTO: ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK / Sb. Správa vyšetřování StB − vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-2675 BN

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.