Plšek Ladislav (1925-1952)

27. 3. 1925 – 11. 11. 1952

Ladislav Plšek se narodil 27. března 1925 v Horní Lidči na Valašsku do početné rodiny Františka a Veroniky Plškových. Rodiče byli drobnými zemědělci a starali se o třináct dětí. Syn Ladislav vychodil obecnou školu a následně vystřídal několik zaměstnání jako zemědělský a stavební dělník. Po válce byla manželům Plškovým přidělena do národní správy patnáctihektarová usedlost v Ryžovišti u Rýmařova. Uplatnění zde hledal i Ladislav Plšek, jeho posledním civilním zaměstnáním byla práce řidiče traktoru na jedné z místních usedlostí.

Po roce 1945 se Ladislav Plšek oženil a stal se otcem dvou dětí. Manželství však nebylo šťastné. Plšek se od mládí dostával do menších střetů se zákonem, po nástupu povinné vojenské služby v Olomouci (únor 1948) se potýkal s kázeňskými problémy. Tyto skutečnosti se v létě 1949 pravděpodobně staly hlavním důvodem Plškova rozhodnutí utéci do Rakouska. V neděli 24. července opustil kasárna a odjel do Ryžoviště pro své osobní věci, téhož dne před půlnocí byl ale nedaleko svého bydliště zatčen. Státní soud Plškovo počínání mechanicky vyhodnotil jako činnost velezrádnou a špionážní a 16. května 1950 jej odsoudil k třináctiletému vězení, konfiskaci veškerého majetku, peněžitému trestu ve výši 10 000 Kčs a ztrátě čestných občanských práv.

Od srpna 1951 si Ladislav Plšek odpykával trest v táboře XII při uranových dolech v oblasti Horního Slavkova. V noci ze 14. na 15. října 1951 se zúčastnil tragického útěku dvanácti vězňů z šachty č. 14, při němž byl smrtelně zraněn dozorce Jan Gucký. Hned následujícího dne byla skupina uprchlíků u nedalekých Stanovic vypátrána. Přestřelku, která se rozpoutala, zaplatilo pět z nich životem. Ladislav Plšek byl zadržen a 21. března 1952 v Jáchymově odsouzen k trestu smrti. Přestože nebyl střetu s ml. strážmistrem Guckým přítomen, pomáhal jej umístit do těžní klece, kterou byl zraněný dozorce spuštěn do šachty. Státní soud toto jednání kvalifikoval jako zločin vraždy, navzdory Plškově obhajobě, že stav Guckého nebyl na první pohled vážný. Spolu s Plškem byli k trestu smrti odsouzeni Boris Volek a dozorce Josef Karolík.

Ladislav Plšek byl popraven 11. listopadu 1952 mezi pátou a půl šestou hodinou ranní v Praze na Pankráci. Po roce 1989 byl plně rehabilitován.

AUTOR: MARIE CHOLÍNSKÁ
FOTO: NÁRODNÍ ARCHIV

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.