Píka Heliodor (1897-1949)

3. 7. 1897 – 21. 6. 1949


Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve Štítině u Opavy. Otec Ignác provozoval kolářské řemeslo, později pracoval jako dělník v pivovaru. Matka Johana pracovala v zemědělství. Měl osm sourozenců. Vychodil obecnou školu a poté začal studovat české gymnázium v Opavě. Když bylo na začátku roku 1915 opavské gymnázium uzavřeno, pracoval jako praktikant v lékárně v Novém Bydžově. Sice ještě odmaturoval, ale vzápětí narukoval k zeměbraneckému pluku v Opavě. V červnu 1916 odjel na haličskou frontu, ale již o měsíc později, v červenci 1916, přeběhl u městečka Berestečka a vzdal se Rusům. Putoval do zajateckého tábora Berezovka u Bajkalského jezera, kde panovaly neutěšené podmínky. Přihlásil se do československých legií v Rusku a byl zařazen k 1. střeleckému pluku. Na podzim 1917 se nalodil v Archangelsku a přes Anglii se v listopadu 1917 objevil na francouzské půdě. V červnu 1918 se ocitl na bojišti.

Do ČSR se vrátil na začátku roku 1919. Účastnil se bojů proti polským jednotkám na Těšínsku, a poté i na Slovensku. Rozhodl se pokračovat v započaté vojenské kariéře. V listopadu 1919 zahájil studium na École spéciale militaire de Saint-Cyr. Působil v Čáslavi, na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě, na Hlavním štábu čs. branné moci v Praze. Měl vynikající předpoklady pro diplomatickou kariéru. V září 1932 převzal funkci čs. vojenského atašé na velvyslanectví v Bukurešti s kompetencí i pro Turecko. V lednu 1937 se vrátil do Prahy na Generální sekretariát obrany státu.

Po okupaci v březnu 1939 byl penzionován. Rozhodl se bojovat proti okupantům v zahraničí. Na konci března 1939 odjel do Polska a následně odcestoval do Rumunska. Přes Jugoslávii odjel do Francie a poté do Londýna. Prezident Beneš ho pověřil vedením odbojových záležitostí na Balkáně. Vrátil se do Bukurešti. V říjnu 1940 odplul do Istanbulu. Vedle kontaktů s Londýnem pokračovala v Istanbulu jednání se sovětskými vojenskými kruhy a zpravodajci. V dubnu 1941 přijel Heliodor Píka do Moskvy. V souladu s dispozicemi měl vykonávat agendu zástupce československé exilové vlády v Londýně, respektive vedoucího představitele československé vojenské mise. Dlouhodobě a cíleně prosazoval a se sovětskými představiteli jednal o organizaci československé vojenské jednotky podle předválečného vzoru, o obsazování velitelských míst nadstranicky spolehlivými důstojníky, o odmítnutí stranicko-politické agitace v jednotce, o odmítnutí zásahů politiků do života jednotky a o nepodlehnutí komunistické propagandě. Pro svou zásadovost se dostával do sporu s komunisty, ale také s československým vyslancem Zdeňkem Fierlingerem a velitelem formující se českoslvoenské jednotky Ludvíkem Svobodou.

V červnu 1945 se vrátil do Prahy. Byl povýšen na divizního generála a v srpnu 1945 byl jmenován do funkce podnáčelníka Hlavního štábu československé armády pro zvláštní účely. Do jeho kompetence spadal například styk s veřejností, s představiteli cizích armád nebo příprava podkladů pro mírová jednání. Organizoval také školicí kurzy pro důstojníky, zabýval se unifikací výzbroje se sovětskou armádou, vztahy se sovětskými jednotkami na československém území nebo podklady pro diskuse a potenciální úpravy státních hranic. Na začátku března 1948 sdělil ministr Ludvík Svoboda Píkovi, že v „nových poměrech“ již nemůže dále služebně zůstávat v armádě a bude penzionován.

Dne 9. března 1948 ho postihl těžký žlučníkový záchvat. Byl hospitalizován ve vojenské nemocnici a podstoupil operaci. Dne 5. května 1948 vstoupili do jeho pokoje příslušníci 5. oddělení Hlavního štábu a oznámili mu, že je zatčen. S nezhojenou operační ránou a trpící bolestmi se musel převléknout z pyžama do civilních šatů, a poté byl odvezen do konspirační vily v Dělostřelecké ulici. Rozběhl se maraton výslechů, na jejichž konci mělo být obvinění z velezrady a špionáže. Heliodor Píka jakoukoliv vinu odmítal. Hájil se, argumentoval, vysvětloval.

Hlavní líčení bylo zahájeno před Státním soudem v Praze 26. ledna 1949. Veřejnost byla vyloučena proto, že se údajně měly projednávat záležitosti spojené se státním tajemstvím. Píkovi obhájci Rastislav Váhala a dr. Čeřovský svého mandanta statečně bránili. Dne 28. ledna 1949 přečetl předseda senátu plk. justice JUDr. Otakar Matoušek rozsudek. Heliodor Píka v něm byl uznán vinným trestnými činy vojenské zrady a zneužití služební moci a odsouzen k trestu smrti provazem.

Na začátku března 1949 převezli generála Heliodora Píku do věznice v Plzni na Borech. Všechny žádosti o milost byly zamítnuty. V noci z 20. na 21. června 1949 přijal poslední svátosti z rukou kněze. Poté se setkal a rozloučil se synem Milanem a obhájcem Rastislavem Váhalou a požádal je, aby jeho jméno očistili, až jim to doba umožní. Brzy ráno 21. června 1949 jej přivedli v generálské uniformě na dvůr borské věznice. V 6.15 hod. byla konstatována smrt. Tělo Heliodora Píky několik let tajně ukrývali zaměstnanci-vlastenci patologického ústavu v Plzni-Lochotíně. V roce 1956 však bylo za zvláštních okolností zpopelněno.

I když původní rozsudek z ledna 1949 byl zrušen v květnu 1968, skutečná občanská rehabilitace a uctění jeho památky byly umožněny až po pádu komunistického režimu.

AUTOR: JAN KALOUS
FOTO: Vojenský historický ústav a Vojenský historický archiv

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.

OBSAH KNIHY