Kučera Josef (1916-1952)


Josef Kučera na vazební fotografii (foto Archiv bezpečnostních složek)

čs. voják, účastník protikomunistického odboje, popravený politický vězeň

(15. 1. 1916 Cerhovice – 14. 11. 1952 Praha)

Josef Kučera se narodil 15. ledna 1916 v Cerhovicích u Hořovic, pocházel ze zemědělské rodiny. Od 14 let ho vychovávala teta, která vlastnila obchod, a proto mohla svého synovce podporovat na studiích. Po ukončení čtyřleté Vyšší hospodářské školy v Plzni odešel v červenci 1934 Josef Kučera vykonat vojenskou prezenční službu. V září 1935 získal hodnost četaře aspiranta, v prosinci byl jmenován podporučíkem pěchoty prezenční služby. Od července 1936 pokračoval v další činné službě jako podporučík pěchoty v záloze. V letech 1937-1938 ppor. Josef Kučera studoval na Vojenské akademii v Hranicích, poté byl přidělen k Pěšímu pluku 28 „Tyrše a Fügnera“. Zde působil až do zániku československé armády v roce 1939.

Zatčení bylo součástí tzv. akce Irena a soudní proces skončil vykonáním tří trestů smrti

Po převedení do civilu se stal úředníkem města Plzně. Právě v této době se začal znovu stýkat se svým známým z vojenské služby a budoucím spoluobviněným Václavem Ženíškem. V březnu 1941 na vlastní žádost odešel do výslužby a poté pracoval jako dělník ve výtopně ČSD v Plzni. V květnu 1945 byl Josef Kučera povolán zpět do činné služby. Vystřídal mnoho funkcí, od pomocníka šifranta až po zástupce náčelníka štábu pluku. V říjnu 1949 byl povýšen na štábního kapitána.

V roce 1946 se oženil s Miloslavou Thámovou. Manželům se o rok později narodil syn a v roce 1951 dcera. V době jejího narození se ovšem škpt. Josef Kučera nacházel již čtyři měsíce za mřížemi komunistických věznic. Zadržen byl příslušníky Krajského velitelství Státní bezpečnosti v Plzni v bytě své tety 2. prosince 1950 a ještě týž den formálně zatčen. Josef Kučera byl obviněn z protistátní činnosti, které se měl dopouštět jako významný člen jedné z vojenských ilegálních skupin na Plzeňsku, jež byla údajně na přelomu let 1948/1949 napojena i na odbojovou organizaci Praha-Žatec, plánující na březen 1949 ozbrojený protikomunistický převrat. Do této skupiny byli kromě něj vyšetřovateli zařazeni další čtyři armádní důstojníci: Tomáš Sedláček, Josef Černohorský, Bohuslav Tyr a Jaromír Nový. Zatčení těchto mužů bylo součástí tzv. akce Irena a soudní proces s nimi skončil vykonáním tří trestů smrti.

Jeho ostatky nebyly rodině vydány a později patrně došlo k záměrnému zničení urny

Josef Kučera svůj život skončil na popravišti věznice Praha-Pankrác dne 14. listopadu 1952 v 5.50 h. Jeho ostatky nebyly rodině vydány a později patrně došlo k záměrnému zničení urny. Rodina byla i nadále perzekvována, manželce i dětem byl odepřen vdovský i sirotčí důchod, navíc veškerý majetek popraveného Kučery úřady zkonfiskovaly. Výsledkem byl pád rodiny na samé existenční dno. První pokus rehabilitovat Josefa Kučeru učinila jeho manželka v době pražského jara, ale vzhledem k pookupačnímu vývoji svůj návrh na zahájení přezkumného řízení v roce 1972 stáhla. Josef Kučera se tak dočkal očištění až po definitivním pádu komunistického režimu. Plně rehabilitován byl 12. prosince 1990. V roce 2001 rozhodla obec Cerhovice pojmenovat po Kučerovi zdejší náměstí. O rok později byla Josefu Kučerovi spolu s dalšími popravenými odhalena v Plzni pamětní deska, v roce 2018 byla na dům, ve kterém Kučera bydlel v době svého zatčení, umístěna tabulka v rámci projektu Poslední adresa.


Vlevo fotografie z vánoc 1948 s manželkou a synem (foto archiv rodiny) / Vpravo poválečná podobenka Josefa Kučery (foto Národní archiv)

Josef Kučera ve služebním stejnokroji (foto VHÚ) / V roce 2018 byla na dům jeho poslední adresy v Plzni umístěna vzpomínková tabulka (foto ÚSTR)

PETR MALLOTA



Související:







(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.


Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.


OBSAH KNIHY