Perzekuce za nacistické okupace

V předvečer výročí Pražského povstání přistoupil Ústav pro studium totalitních režimů k prezentaci výsledků jednoho ze svých úkolů stanovených zákonem – dokumentovat nacistické zločiny. Ve spolupráci s archiváři a za využití materiálů uložených ve fondech Archivu bezpečnostních složek, soustředěných československými bezpečnostními složkami včetně Státní bezpečnosti za účelem trestního postihu, k propagandistickému anebo operativnímu využití zveřejňuje první dokumentaci k válečným zločinům spáchaným v Praze a jejím okolí v květnu 1945.

Pražské květnové povstání 1945

Válečné zločiny ve škole „Na Pražačce“ (5. – 8. května 1945)

Po vypuknutí otevřeného odboje proti okupantům 5. května 1945 se povstalcům na mnoha místech Prahy podařilo odzbrojit či alespoň dočasně izolovat některé německé jednotky. Na Žižkově se silným bodem odporu stala kasárna V. Sturmbann der SA – Standarte Feldherrnhalle pod velením Adolfa Franze Zimmermanna, umístěná v objektu školy „Na Pražačce“ (tehdy Praha XI., dnes městská část Praha 3). Mladí fanatičtí nacisté v hnědých uniformách s hákovými kříži na rukávech a v maskovacích pláštích začali terorizovat okolí ihned po začátku povstání. Již 5. května 1945 zavlekli do kasáren na osm desítek rukojmí, z nichž některé – chycené se zbraněmi v rukou, ale i bez nich – na dvoře mučili a posléze zastřelili. Podle totálně nasazené servírky z důstojnické jídelny Drahomíry Matouškové odváželo ve večerních hodinách prvního dne povstání nákladní auto asi 17 mrtvých. Během následujících dvou dnů vedla poměrně silná bojová činnost organizovaných povstaleckých skupin v okolí kasáren k řadě střetů, během nichž zahynulo nemálo Pražanů, včetně dětí, ale také příslušníků německých bojových jednotek. Uvnitř kasáren docházelo k tragickým dramatům, neboť mladí nacisté bez ohledu na celkovou situaci Třetí říše i nadále mučili a popravovali rukojmí, včetně zajatých policistů. Dne 7. května 1945 v ranních hodinách dokonce zastřelili štábního strážmistra Václava Bečváře, který do kasáren vstoupil jako vyjednávač s bílou vlajkou. V průběhu dne posílilo jednotku SA sedm tanků, které prorazily do Prahy. Ani nasazení „zajatců“ z kasáren jako „živých“ štítů nepomohlo Němcům v dalším postupu, zvláště když se mladému povstalci Čeňku Tetauerovi podařilo zničit jeden tank pancéřovou pěstí, přineslo však další ztráty v českých řadách. Ubité a zastřelené, včetně svých vlastních příslušníků, uložili nacisté do tří masových hrobů – dvou cvičných zákopů na pláni za školou a také do hromadného hrobu na zahradě. Celkový počet zavražděných měl podle svědků dosáhnout asi čtyř desítek osob. Ve večerních hodinách 8. května 1945, v důsledku podepsané kapitulace, opustila posádka SA kasárna, aby se u karlínských Hindenburgových kasáren připojila k dalším německým útvarům procházejícím Prahou směrem ke 3. americké armádě. Ukázka z vyšetřování událostí Na Pražačce v Praze na Žižkově, které bylo započato ihned po skončení války. (zdroj: ABS) Závěrečná zpráva vyšetřovací komise z roku 1973, ve které je detailně popsán průběh událostí ve škole Na Pražačce v Praze na Žižkově. (zdroj: ABS)

Neúplný seznam identifikovaných obětí z okolí školy „Na Pražačce“

Příjmení Jméno Datum narození Povolání Datum úmrtí
1 Bašek Alexandr 10.4.1923 automontér 5.5.1945
2 Beneš Josef 14. 6. 1889 pol. prap. 5.5.1945
3 Ducháček František 18. 2. 1874 krejčí 5.5.1945
4 Hroudová Růžena 19.3.1915 učitelka 5.5.1945
5 Krupka František 29. 3. 1894 poštovní zřízenec 5.5.1945
6 Lederer Jan 11.8.1910 strojní zámečník 5.5.1945
7 Littera Antonín 31.10.1918 automontér 5.5.1945
8 Machačka Matěj 16. 9. 1897 telegrafický dělník 5.5.1945
9 Pekárek Alois 21. 6. 1890 obuvník 5.5.1945
10 Sochorová Anežka 6.1.1900 dělnice 5.5.1945
11 Šimek František 13.2.1904 montér 5.5.1945
12 Vaníček Josef 23.9.1923 konstruktér 5.5.1945
13 Žížala Bohumil 4. 7. 1899 dělník 5.5.1945
14 Hodanová Alžběta 4. 5. 1873 6.5.1945
15 Šilha Karel 28.6.1907 farmaceut 6.5.1945
16 Baloušek Ludvík 16.1.1915 šofér 7.5.1945
17 Bečvář Václav 29.7.1913 pol.št. strážmistr 7.5.1945
18 Bočev Georgi Georgiev 27. 11. 1888 zahradník 7.5.1945
19 Burger František 6.2.1902 dělník 7.5.1945
20 Cirmon Bohumil 27.10.1909 školník 7.5.1945
21 Čerkézov Georgi zelin. dělník 7.5.1945
22 Horák Jaroslav 15.8.1925 elektrotechn. 7.5.1945
23 Klapště Stanislav 9.12.1906 policejní štábní strážmistr 7.5.1945
24 Klíma Karel 27.3.1905 7.5.1945
25 Kohoutek Karel 3.9.1908 poštovní podúředník 7.5.1945
26 Kuna 7.5.1945
27 Levínský Josef 9.2.1926 student 7.5.1945
28 Lunďák Ladislav 8.4.1905 7.5.1945
29 Nakov Nako Bocev zelinářský dělník 7.5.1945
30 Pelíšek Antonín 8. 8. 1899 modelář 7.5.1945
31 Pešek Karel 14.4.1913 zřízenec 7.5.1945
32 Petrov Georgi 20.7.1925 zahradník 7.5.1945
33 Petrov Petr Kstev 26.11.1920 zahradník 7.5.1945
34 Rakovec Stanislav 21.9.1907 pomocný topič 7.5.1945
35 Ročev Nako 20.7.1913 zahradník 7.5.1945
36 Roztočný Václav 28. 7. 1895 obchodník 7.5.1945
37 Stačina Vnislav 22.4.1926 student 7.5.1945
38 Široký Karel 10. 9. 1896 inkasista 7.5.1945
39 Tesař Ludvík 27.10.1905 obchodník 7.5.1945
40 Fábera Václav 13.9.1903 pol. prap. 8.5.1945
41 Frenk Jiří policejní strážník 8.5.1945
42 Karban Josef 9.12.1906 kopáč 8.5.1945
43 Kudrna Karel 18.2.1903 řidič elektrických drah 8.5.1945
44 Bělohoubek Ludvík 19.1.1915

 

Válečné zločiny v obci Lahovice (7. května 1945)

Po pádu Zbraslavi 6. května 1945 přehrazovala jednotkám SS bojové skupiny „Wallenstein“ postupujícím údolím Vltavy na sever ku Praze řeka Berounka a za ní obrana obce Lahovice složená z ozbrojených obyvatel, skupiny vládních vojáků a čety Ruské osvobozenecké armády (ROA). Pěším jednotkám i obrněné technice z SS výcvikového prostoru „Benešov“ se až na několikátý pokus podařilo ráno 7. května 1945 probít přes most přes Berounku, jejich zuřivost zjevně podporovaly nemalé ztráty na životech. Při obraně Lahovic a jihozápadního předpolí Prahy (dnes městská část Zbraslav) padlo 22 bojovníků; o prudkosti bojů svědčí fakt, že z 25 nasazených příslušníků ROA padlo 16 vojáků. Dalších 21 místních obyvatel bylo zavražděno (popraveno) SS při obsazování obce; jednotky SS některé občany využily při rozebírání barikád i jako živou clonu při postupu na Velkou Chuchli. Pochopitelně ani tato bojová činnost se neobešla beze ztrát. Oběť malé obce na předměstí Prahy však zbrzdila postup německých jednotek, kterým se nepodařilo do Prahy probít ve stanovenou dobu. Již 10. května 1945, den po ústupu jednotek SS, si obec Lahovice připomněla hrdinnou, ale zároveň i tragickou oběť svých spoluobčanů.

Seznam obětí před a během obsazení Lahovic jednotkami SS

Příjmení Jméno Datum narození Povolání Datum úmrtí způsob smrti
1 Balabán Antonín 16.3.1905 7.5.1945 padl
2 Balabán Ladislav 11.4.1905 7.5.1945 padl
3 Císařovský Václav 6. 4. 1896 7.5.1945 padl
4 Červenka František 3. 2. 1887 kamnář 7.5.1945 zavražděn
5 Červenka František 30. 4. 1888 rolník 7.5.1945 zavražděn
6 Červenková Anna 30.4.1927 7.5.1945 zavražděna
7 Čumrda Jan 28.3.1905 7.5.1945 padl
8 Elmer František 14. 10. 1881 7.5.1945 padl
9 Holeček Josef 16.3.1905 7.5.1945 padl
10 Homzík Emanuel 4.3.1905 7.5.1945 padl
11 Hruška Stanislav 8.4.1905 7.5.1945 padl
12 Hruška František 24. 5. 1894 7.5.1945 padl
13 Janata Josef 7.5.1945 popraven
14 Klomínek Jan 28.6.1922 úředník 7.5.1945 popraven
15 Klomínek Jan 25. 1. 1889 úředník 7.5.1945 popraven
16 Kraus Antonín 25.1.1917 7.5.1945 popraven
17 Krivčík Jan 3.4.1905 7.5.1945 padl
18 Landgraf František 7.5.1945 padl
19 Linhart Václav 4. 11. 1908 7. 5. 1945 padl
20 Majerech Pavel 1907 7. 5. 1945 popraven
21 Nečas Rudolf 7. 5. 1945 popraven
22 Pechar Karel 14. 11. 1899 7. 5. 1945 padl
23 Pícha Jindřich 28. 5. 1908 7. 5. 1945 padl
24 Plechatý Karel 30. 11. 1894 7. 5. 1945 popraven
25 Podolská Vlasta 10. 10. 1929 7. 5. 1945 popravena
26 Popov Ivan 6. 7. 1926 7. 5. 1945 zavražděn
27 Procházka František 31. 3. 1900 7. 5. 1945 popraven
28 Soukupová Kateřina 20. 11. 1859 7. 5. 1945 popravena
29 Svatoš Karel 4. 11. 1888 7. 5. 1945 popraven
30 Šimůnek Josef 14. 8. 1928 7. 5. 1945 popraven
31 Štajmar Jaroslav 24. 11. 1902 7. 5. 1945 popraven
32 Štěpán Rudolf 11. 4. 1910 7. 5. 1945 popraven
33 Štras Karel 10. 2. 1904 7. 5. 1945 padl
34 Švajgr Václav 19. 10. 1902 7. 5. 1945 popraven
35 Trčka Vojtěch 12. 2. 1904 7. 5. 1945 padl
36 Veleba Josef 7. 5. 1945 padl
37 Zima Josef 29. 8. 1915 7. 5. 1945 popraven
38 Zima Josef 29. 6. 1883 7. 5. 1945 padl

 

Válečné zločiny na Barrandově (8. května 1945)

V průběhu 8. května 1945 postoupily pěší i tankové jednotky SS po levém břehu Vltavy až na Barrandov a Zlíchov, kde byly zadrženy společným úsilím povstaleckých jednotek a dělostřeleckého útvaru ROA. Mladí fanatičtí příslušníci SS i na své poslední bojové misi rozsévali smrt. Zachované obrazové záběry dokumentují zavražděné povstalce i civilisty v ulici Pod Habrovou.

 

Válečné zločiny v Živohošti ( 7. května 1945)

S blížícím se koncem války ustupovala přes území protektorátu na západ celá řada jednotek německé armády, zbraní SS, ale i skupiny úředníků gestapa a jiných úřadů. Tyto jednotky se během května 1945 dostávaly do styku s propukajícím povstáním, což vedlo na celé řadě míst protektorátu k masakrům na civilním obyvatelstvu, které nemělo proti výborně vyzbrojeným Němcům mnoho šancí na obranu (např. ve Velkém Meziříčí). Množily se ovšem i příklady naprosté zvůle, kdy byli popravováni lidé, jejichž jedinou smůlou bylo, že se připletli do cesty ustupujícím Němcům. Jedním z těchto případů je poprava sedmi mužů v obci Živohošť na Příbramsku dne 7. května 1945. Jednotka SS vedená SS Oberstandartenjunkerem Güntherem Ballnowem tyto muže zadržela se dvěma loveckými puškami a na místě je popravila. Jejich těla příslušníci SS vhodili do blízké Vltavy.

Seznam zavražděných příslušníky SS

Příjmení Jméno Datum narození Povolání Datum úmrtí
1 Kadlec Prokop 6.1.1904 rolník 7.5.1945
2 Pazdera Jaroslav 20.4.1905 dělník 7.5.1945
3 Šimůnek Jaroslav 9.10.1919 řeznický pomocník 7.5.1945
4 Tobiášek Adolf 21.12.1918 rolník 7.5.1945
5 Tomášek Josef 17.10.1914 cestář 7.5.1945
6 Troglauer Jaroslav 4.8.1923 zemědělský dělník 7.5.1945
7 Zbíral Antonín 31.3.1902 rolník 7.5.1945

 

Doporučená literatura

  • Květnové povstání v Praze 5, Praha 1985.
  • Praha 3 v květnovém povstání 1945. Sborník vzpomínek a dokumentů. (ed. KOKOŠKA, Stanislav, ŠTEFANÍK, Ludvík), Praha 1988.
  • Praha 4 v bojích povstání českého lidu v květnu 1945, Praha 1980.
  • KOKOŠKA, Stanislav: Praha v květnu 1945: historie jednoho povstání. Lidové noviny, Praha 2005.
  • KLAPAL, Čeněk: Nepromlčitelné zločiny. Naše vojsko, Praha 1980.
  • KURAL, Václav, ŠTĚPÁNEK, Zdeněk: České národní povstání v květnu 1945. Karolinum, Praha 2008.
  • MAREK, JINDŘICH: Barikáda z kaštanů. Pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. Svět křídel, Cheb 2005.
  • SLÁDEK, Oldřich: Zločinná role gestapa. Naše vojsko, Praha1986.
  • ZÁMEČNÍK, Stanislav: Český odboj a národní povstání v květnu 1945. Naše vojsko, Praha 2006.
  • ŽÁČEK, Pavel: Kasárna na levém břehu. Smíchov a jeho okolí v pražském povstání 1945. Svět křídel, Cheb 2003.