Diskusní cyklus nad tématy z československých dějin 20. století

Diskusní cyklus CIRKUS ÚSTR si klade za cíl vnášet do veřejného prostoru témata z dějin 20. století reflektovaná z nových perspektiv. Název cyklu vyjadřuje nadsázku, nikoli zmatek: odkazuje na antický „circus“, amfiteátr okrouhlého tvaru, v němž mimo jiné probíhaly gladiátorské zápasy, a zároveň na kulatý stůl jako symbol rovnosti těch, kteří u něj sedí, diskutují a polemizují.

Sérii debat pořádá Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Moderátorem a garantem akce je historik a filosof Petr Hlaváček.

20. 2. 2025

VI. Kultura paměti, vlastenectví a odolná společnost

Co je to kultura paměti? Jak politická a intelektuální elita (a česká společnost) pracuje s historickou pamětí? Jakým směrem se ubírá inscenace českého vzpomínání? Umíme vytvářet živoucí místa paměti? Jsou zdrojem zdravého a sebevědomého vlastenectví? Čím mohou ke kultuře paměti přispět beletrie, kinematografie a filmová dokumentaristika? Jaké jsou silné a slabé stránky české reflexe dějin 20. století a zkušeností s totalitními režimy? Co pomáhá odolnosti občanské společnosti tváří v tvář dezinterpretaci dějin odpůrci svobody a demokracie? Kde v Evropě můžeme hledat inspiraci a poučení? Ve čtvrtek 20. února 2025 přišli do Knihovny Václava Havla hledat na tyto otázky odpovědi spisovatelka a publicistka Tereza Boučková, scénárista a režisér Václav Marhoul a režisér a dokumentarista Pavel Štingl.

4. 11. 2024

V. To byl český disent? Naše cesta od totalitarismu ke svobodě

Letos uplynulo 35 let od pádu berlínské zdi, sametové revoluce a počínajícího rozvalu sovětsko-ruského impéria. Jakou úlohu v tom sehrál český disent? Jak se zhostil transformace komunistické totalitní diktatury v demokratický stát se sebevědomou občanskou společností? Co je dědictvím českého disentu? V čem a pro koho by mohl být i dnes inspirativní? A v jaké kondici jsou vlastně česká demokracie, Západ a svět tváří v tvář novým formám totalitarismu? Jen pár dní před 35. výročím sametové revoluce přišli do Knihovny Václava Havla diskutovat filosof Daniel Kroupa, ex-poslanec Pavel Bratinka a Miroslav Vodrážka z Ústavu pro studium totalitních režimů, kteří mají všichni s disentem bohaté zkušenosti.

8. 10. 2024

IV. Východ blízký i vzdálený. Dějiny 20. století a současný totalitarismus v globálním kontextu

Ačkoliv se sovětští a čínští komunisté 20. století zaklínali marxismem-leninismem a „osvobozeneckým“ bojem, v mnohém navazovali na tradice ruského a čínského imperialismu. Právě imperialismus (a nacionalismus) s totalitními rysy dnes rozpoznáváme v agresivitě fašistického Ruska a „lidové“ Číny. Obdobně na Blízkém východě, někdejším eldorádu komunistického hnutí, jsme konfrontováni s arabským nacionalismem a islamismem, často totalitní povahy, a zejména perským imperialismem, aktivním sponzorem islamistického terorismu. Kdysi proti sobě stály komunistický Východ a svobodný Západ, nyní revizionistické mocnosti jako Rusko, Čína a Írán sní o post-západní světě. V čem se prolínají staronový totalitarismus a imperialismus? Kde hledat historické kořeny těchto fenoménů? Jakou šanci mají svoboda a demokracie? O dějinách 20. století a současném totalitarismu v globálním kontextu debatovali sinoložka Olga Lomová, politický geograf Michael Romancov a publicista Jan Fingerland.

16. 5. 2024

III. Historie jako zbraň? Jak dezinterpretace moderních dějin oslabují společnost

Moderní české a evropské dějiny, zejména pak reflexe totalitních a autoritářských režimů 20. století, jsou předmětem pluralitního bádání. Zároveň Západ včetně České republiky aktuálně čelí promyšleným útokům ze strany genocidních imperiálních mocností, na prvním místě Ruska, které prostřednictvím propagandy a dezinterpretací zneužívá historii jako nebezpečnou zbraň. Jak funguje ruská manipulace s dějinami a co je jejím cílem? Které události českých dějin jsou Ruskem záměrně instrumentalizovány? Co můžeme dělat, aby společnost byla vůči falšování dějin odolná? Pomůže občanské vzdělávání? Jaká je odpovědnost intelektuálních a politických elit? O tom, jak dezinterpretace moderních dějin oslabují společnost diskutovali bývalá ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, historik Petr Placák z Ústavu pro studium totalitních režimů a poslanec Ondřej Kolář.

28. 3. 2024

II. Umění a historická paměť ve veřejném prostoru

Zatímco 20. století bylo „zlatou dobou“ osazování a odstraňování pomníků, soch či pamětních desek, stejně jako přejmenovávání ulic a náměstí, naše současnost se vyznačuje tápáním ohledně inscenace historické paměti ve veřejném prostoru. V Česku se to týká především „kultury vzpomínání“ ve vztahu ke komunistické totalitě a sovětsko-ruské imperiální dominanci, ale platí to obecně. Jak by dnes mohla vypadat přítomnost paměťových stop ve veřejném prostoru vytvářených skrze kulturu a umění? Jaké dnes instalovat „pomníky“? A je to nějak důležité pro demokratický stát a sebevědomou občanskou společnost? Hosty debaty byli architektka Pavla Melková, sochař Krištof Kintera a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

25. 1. 2024

I. Děti a vnuci. Totalitarismus a transgenerační trauma

Evropské a české dějiny 20. století jsou rámovány utrpením dvou světových válek a běsy totalitních režimů, zejména komunismu a nacionálního socialismu, které se vyznačovaly genocidními rysy (gulag, holokaust). Také v Československu se v letech 1938–1989 staly obětí těchto obludných ideologií statisíce lidí, přičemž jejich potomci si v sobě nesou různá traumata, která v českém kontextu nejsou až na výjimky příliš zkoumána a uzdravována. Hosty první debaty byla psycholožka Zuzana Peterová a historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů.