Aktuality — archiv

V Praze jsme v rámci projektu Poslední adresa připomněli tři oběti sovětské i československé komunistické diktatury. Jsou jimi Alfred Bem, Josef Charvát a Mykola Rossinevyč. Projekt Poslední adresa v České republice zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů.

Autorka knihy Jana Kočišková v knize Ženy v politice objasňuje, jakými cestami se ženy dostávaly do vrcholné politiky, jaký na ni měly podíl, s jakými obtížemi se potýkaly a jakým tématům se věnovaly v období 1948 až 1968.

Doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. se 1. května 2022 ujal funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Rada ÚSTR ho zvolila ředitelem 2. března 2022 na základě výběrového řízení.

Společně s Filozofickou fakultou UJEP v Ústí nad Labem jsme představili knihu historika Milana Bárty Josef Pavel: Život a doba 4. května od 15 hodin.

Ve spolupráci s městem Jičínem jsme připravili další reprízu výstavy Dlouhá cesta k samostatnosti. Dějiny Ukrajiny ve 20. století. Venkovní výstava je k vidění do 26. května 2022.

Společně se Spolkem studentů historie FF UK jsme uspořádali debatu nad novou badatelskou učebnicí soudobých dějin Jak se dělá učebnice?, která proběhla ve čtvrtek 5. května 2022 v 19.10 v místnosti 200 v hlavní budově Filozofické fakulty, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

Společně s Městskou knihovnou jsme ve čtvrtek 19. května od 17.15 uspořádali diskuzi Knihovna paměti: operace Anthropoid.

Společně s Centrem současného umění DOX pořádáme ve dnech 23. a 24. srpna 2022 letní školu pro učitele a učitelky dějepisu a společenskovědních předmětů Proč se to stalo a co bude dál? V sérii přednášek, workshopů a diskusí se budeme věnovat tomu, jak vést žáky a studenty k rozpoznávání příčin a důsledků v minulosti, ke schopnosti promýšlet jejich význam a k uvědomění si jejich plurality.

Josef Pavel (1908–1973) patří k výrazným postavám našich soudobých dějin. Jeho životní příběh je příběhem jedné generace okouzlené komunismem, která prožila rozhodující okamžiky 20. století a dočkala se krutého probuzení. Za svůj život toho stihnul opravdu hodně – byl dobrovolníkem mezinárodních brigád ve Španělsku, pracovníkem komunistického aparátu, velitelem Lidových milicí, politickým vězněm i ministrem vnitra.

Výstava Kulturní mosty v Evropě. Česká a moravská šlechta po roce 1945 představí vybrané české šlechtice a šlechtičny, jejichž působení navzdory železné oponě překračovalo politické, národní i společenské hranice. Výstava bude k vidění nejprve od 21. dubna v Mnichově, od 19. července pak v Praze.