Miroslav Kopt se narodil 13. července 1935 v Praze. Do roku 1938 žila jeho rodina v Košicích, kde si Miroslavův otec Karel založil stavební firmu. Po odchodu ze Slovenska na podzim 1938 se vrátili zpět do Prahy a Miroslav vyrůstal v Kobylisích. V roce 1947 vstoupil do Junáka a hned v březnu 1948 se se svým stejně starým kamarádem rozhodli přepisovat a rozšiřovat protikomunistické letáky vyzývající ke svobodným volbám pod patronací OSN. Přes svého strýce Františka Bohdala (otce známé herečky Jiřiny Bohdalové), který byl sám zapojen do odboje, se postupně seznamoval s odbojovou činností. Jeho první akcí bylo hlídání strýcova domu, který zde před Státní bezpečností skrýval bývalého ministra financí Ladislava Feierabenda. V roce 1948 se Miroslav Kopt poprvé zúčastnil nedovoleného skautského tábora a připojil se k 34. ilegálnímu skautského středisku Ostříž. Zde se sdružovali skauti z pražských Vršovic, Strašnic a Pankráce, kteří v případě úplné likvidace hnutí hodlali ilegálně pokračovat ve skautské činnosti a bojovat konspirativními cestami proti režimu. Skupina skautů, v jejímž čele stál Oldřich Rottenborn, získávala zbraně, shromažďovala zpravodajské informace a uskutečňovala sabotážní akce. Miroslav Kopt se časem přesvědčil, že pro účinný odboj se nelze omezovat jen na demonstrativní nebo dobrodružné akce. Soukromě se začal seznamovat se zásadami zpravodajské techniky a určitou dobu pomáhal i Josefu Pavelkovi, kterého v roce 1952 komunisté popravili. V roce 1952 byl po nepodařené akci (které se ovšem sám nezúčastnil) jedné ze skautských skupin zatčen a odsouzen k šesti měsícům nepodmíněně. Do vězení nenastoupil jen díky amnestii v roce 1953, která se na něj vztahovala. Miroslav Kopt se následně přestal tolik orientovat na skauty a založil odbojovou skupinu s krycím jménem Tonda. Někteří její členové chtěli odejít na Západ a přihlásit se do americké armády. Skupina však nikdy pořádnou činnost nerozvinula, protože začátkem roku 1954 byla pozatýkána skupina skautů z Ostříže. Při výsleších bylo prozrazeno i jméno Miroslava Kopta a těsně před útěkem do zahraničí ho v zaměstnání zatkla Státní bezpečnost. Následovalo brutální vyšetřování ve vyšetřovací vazbě v Bartolomějské ulici. Skrze zatčeného syna vydírala StB i Miroslavova otce, který podepsal spolupráci (ukončil ji půl roku po vynesení rozsudku). V procesu, který se konal v roce 1954, byl Miroslav Kopt odsouzen k 10 letům odnětí svobody za údajnou velezradu. Následujících 6 let si odseděl a odpracoval ve věznici na Pankráci a v uranových šachtách při táborech Nikolaj a Rovnost na Jáchymovsku. Zde se setkal s některými skauty a zapojil se i do akcí skupiny, která se pokoušela o zpravodajskou činnost: na Nikolaji se například podařilo sestrojit čtyři funkční radiové přijímače, které se nikdy nedostaly do rukou StB. V táborech se organizovaly i kurzy podzemní univerzity. Na svobodu se Miroslav Kopt dostal po vyhlášení amnestie v květnu 1960. Ještě před propuštěním (na jaře 1960) však proti němu bylo zahájeno nové vyšetřování ohledně předchozích zpravodajských aktivit v kriminále. Na jeho konci měl být obžalován ze spiknutí proti režimu. Případ se ovšem StB nepodařilo zkonstruovat, a proto mohl být definitivně propuštěn. Nabízenou spolupráci jednoznačně odmítl. Po návratu z vězení si musel Miroslav Kopt odsloužit ještě dva roky povinné vojenské služby, kde nad ním opět nakrátko visela hrozba kriminálu. Na vojně totiž začal pracovat na knize o dějinách šifrování a jeden ze sloužících branců ho udal. Případ naštěstí neměl dalekosáhlé následky. Pod dohledem Státní bezpečnosti však zůstal Miroslav Kopt až do poloviny 80. let. Od poloviny 60. let se znovu zapojil do ilegálních skautských aktivit a mezi lety 1968 a 1970 byl placeným funkcionářem obnoveného Junáka. O tři roky později z této funkce odešel a začal organizovat skauty, kteří se nehlásili k prorežimnímu vedení. Téměř po celé období normalizace byl v přímém kontaktu s německými skauty a s jejich pomocí posílal z Československa zakázanou literaturu a různé zpravodajské či politické informace. Udržoval kontakty i s redakcí rádia Svobodná Evropa. V listopadových dnech roku 1989 se Miroslav Kopt spolu s přáteli zasazoval o znovuustavení klubu K 231 a nakrátko byl politicky činný jako poslanec Občanského fóra. V březnu 1990 nastoupil do Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra, kde prováděl bezpečnostní prověrky pracovníků II. správy StB. Od kontrarozvědky odešel v roce 1999. Dnes se Miroslav Kopt věnuje badatelské a publikační činnosti (hlavním tématem jeho děl zůstává skautský protikomunistický odboj).