Jan Decker se narodil 2. ledna 1928 v Českých Budějovicích v rodině úředníka. V roce 1935 se rodina přestěhovala do Prahy, kde Decker absolvoval klasické gymnázium. Během války také chodil do Junáka. V lednu roku 1945 byl nasazen na kopání zákopů u Napajedel. V roce 1946 Jan Decker vstoupil do Lidové strany a o rok později začal studovat na Právnické fakultě v Praze. V prosinci 1948 ho však za členství v Klubu lidových akademiků ze studií vyloučili a před koncem roku zatkli jako člena skupiny Pravda vítězí v souvislosti s případem gen. Kutlvašra kvůli podezření z příprav na obsazení rozhlasu. Vyvázl naštěstí jen s půlročním trestem za neoznámení trestné činnosti. Po propuštění se aktivně věnoval atletice a dalším sportům za Slávii. Na vojnu nastoupil v roce 1950 do Pardubic, ale v listopadu byl převelen do PTP v Mimoni, kde pracoval na výstavbě budoucího vojenského letiště. Na jaře 1951 ho přeložili do Prahy, kde pracoval jako pomocný dělník a závozník na stavbě nemocnice ve Střešovicích. Oficiální vojna v PTP mu skončila v listopadu 1952. Aby se vyhnul povolání na mimořádné vojenské cvičení, podepsal závazek do stavebnictví a nastoupil do podniku Konstruktiva v Praze, kde pracoval jako betonář a železář. V roce 1962 se stal v podniku plánovačem. Roku 1971 z Konstruktivy odešel kvůli svým postojům k srpnové invazi a našel si práci u Výstavby hl. m. Prahy, kde zůstal až do důchodu.