Helena Sosnová (rozená Abrahámová) se narodila 22. března 1959 v Berouně. Mládí prožila v Karlových Varech. Po vyučení studovala od roku 1978 v Ústí nad Labem na střední průmyslové škole chemické. Tam se přes spolužáka dostala k textu Charty 77, kterou po přečtení bez váhání podepsala. V důsledku toho nemohla odmaturovat. Přes Chartu se seznámila s dalšími lidmi z undergroundu ze severních Čech (Chomutov, Ústí). Pravidelně jezdila i do komunitních domů chartistů v kraji. Počátkem 80. let při jednom setkání disidentů vtrhla do bytu v Šaldově ulici v Ústí nad Labem policie a našla zbytky marihuany. Následoval veřejný proces Švestka a spol., ke kterému byla Helena Abrahámová předvolána jako svědek. Odmítla však vypovídat, za což byla 29. 7. 1981 odsouzena za křivé svědectví na 1,5 roku nepodmíněně: „prý zamlčela podstatné skutečnosti“. Do výkonu trestu nastoupila 10. 12. 1981. Po krátkém pobytu v Litoměřicích byla převezena do věznice Všehrdy. Pracovala ve věznici na výrobě pohřebních voskových květin v třináctihodinových směnách. Po několika měsících ve věznici však Abrahámová s překvapením zjistila, že je těhotná, a proto byla 13. 5. 1982 předčasně propuštěna. Nový soud zároveň rozhodl, že až bude dítěti půl roku, znovu nastoupí do vězení. Nastěhovala se k rodičům do Komárova a ihned si musela najít práci, aby nebyla obviněna z příživnictví. Pomohl jí ředitel tiskárny v Hořovicích, který ji na dva měsíce před porodem zaměstnal. Po narození syna žádala o milost prezidenta, avšak neúspěšně. Nakonec na jaře 1983 zhruba na měsíc nastoupila do psychiatrické léčebny, aby se s patřičnou diagnózou vyhnula návratu do vězení. S dobrozdáním od psychiatrů žila asi rok v nejistotě. Nakonec jeden známý právník tehdy již poloslepému prezidentovi Gustávu Husákovi podstrčil její další žádost o milost s podmínkou, kterou Husák nevědomky podepsal. Od roku 1984 tak měla Abrahámová konečně jistotu, že se nebude muset vrátit do cely. Přestěhovala se na Břevnov a dálkově vystudovala gymnázium v Křemencově. Pracovala jako uklízečka. Přestože žila pod trvalým dozorem StB, angažovala se v pražském disentu. V roce 1987 se i s rodinou přestěhovala do jižních Čech, do Cehnic, kde žije dodnes. V roce 2002 se stala tamní starostkou. Nyní zastává i funkci předsedkyně Svazku obcí Dolního Povltaví, je místopředsedkyní MAS LAG Strakonicko a místopředsedkyní Svazu měst a obcí Jihočeského kraje.