Narodil se v roce 1929 v Kamenci u Poličky. Dva roky před jeho narozením se rodiče Jana Němečka začali zabývat průmyslovou výrobou pracovních oděvů a založili si v Letovicích na Moravě firmu „Němeček a spol.“, která se brzy stala druhým největším podnikem na výrobu pracovních oděvů v Československu. Jan Němeček po ukončení obecné školy nastoupil v roce 1945 na Střední průmyslovou školu textilní ve Svitavách, kterou ale vzhledem k únorovým událostem roku 1948 a svému třídnímu původu nestihl dokončit. Již v březnu 1948 byl totiž Němečkům jejich podnik znárodněn (byl zařazen pod OP Prostějov) a hned 5. března dokonce poslali Jana Němečka jako osobu „štítící se práce“ do ostravsko-karvinského revíru fárat na důl Ludvík. Zde pracoval až do podzimu 1948, kdy podepsal šestiměsíční brigádu u lesních závodů v Harrachově. Poté pracoval až do nástupu na vojnu ve filiálkách vlnařského podniku Textilana – v Kerharticích u Ústí nad Orlicí a v Liberci. V říjnu roku 1951 pak musel nastoupit základní vojenskou službu – jako „buržoazní synek“ byl ovšem rovnou zařazen k Pomocně technickým praporům (PTP). Narukoval na Libavé, po měsíci byl pak poslán k 55. útvaru PTP v Ostravě-Radvanicích – znovu se tedy vrátil na důl Ludvík, kde tehdy fáralo více než 400 „ludvíkovců“ (označení právě podle zařazení na důl Ludvík v Radvanicích). Zde strávil následujících téměř dva a půl roku – v útvaru zastával mj. funkci písaře, plánovače či topiče v táborové kotelně. Další perzekuci ze strany komunistického režimu se nevyhnula ani jeho rodina – rodiče byli vystěhováni z rodinné vily do dvou skromných místností a otec byl navíc v roce 1952 zatčen a bez soudu vězněn jedenáct měsíců ve věznici na Borech. Jan Němeček měl to štěstí a po propuštění z PTP v únoru 1954 se znovu uchytil v textilním průmyslu – konkrétně se specializoval na obchod s dámskými oděvy. Od roku 1960 se tomuto oboru věnoval v podniku Oděvy Hradec Králové, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1989. Dnes je předsedou Okresního výboru PTP v Hradci Králové.