Malíř, prozaik a básník Zbyněk Benýšek se narodil 27. června 1949 v Olomouci. Dětství prožil v Prostějově, v letech 1964–1968 absolvoval v Brně střední uměleckoprůmyslovou školu. Tehdy stihl svou první výstavu obrazů. Po maturitě několik let studoval na Palackého univerzitě v Olomouci. S příchodem normalizace se však rozhodl školu počátkem roku 1971 opustit. Odešel do Prahy, kde bydel po ubytovnách a podnájmech, pracoval jako dělník v metru a později nastoupil k Filmovému studiu Barrandov jako rekvizitář a výtvarník. Psal do šuplíku, vyráběl samizdat a vystupoval jako písničkář. Chartu 77 podepsal mezi prvními – 6. ledna 1977. Brzy kolem sebe shromáždil malou skupinu studentů, kteří rozmnožovali a rozšiřovali samizdatový Infoch. V roce 1979 se začal nátlak na disent stupňovat. Benýšek tehdy pracoval jako domovník na Žižkově. O práci brzy přišel, ale podařilo se mu najít místo nočního hlídače v přístavu v Holešovicích. V roce 1981 byl k výslechům předvoláván prakticky každý týden a opakovaně u něj probíhaly domovní prohlídky. StB jej tehdy rozpracovávala v akci Asanace. Při jednom obzvláště tvrdém výslechu, kdy jej estébák Jiří Šimák škrtil ručníkem, Benýšek omdlel. Po této zkušenosti se rozhodl pro emigraci. Požádal o azyl v Rakousku a v červnu 1982 opustil Československo. Ve Vídni založil a deset let redigoval uměleckou revue Paternoster. Živil se jako grafik měsíčníku Osteuropa Nachrichten, dále maloval a prodával obrazy, psal povídky a básně či spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa. Ateliér i redakce Paternosteru sídlily přímo nad legendárním podnikem Nachtasyl. Do Prahy se Zbyněk Benýšek natrvalo vrátil v roce 1992. Stále maluje, kreslí a zabývá se knižní grafikou. Několik let byl členem Nového sdružení pražských malířů, spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí. Dopisuje román o svém životě.