Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – oslavy 1. máje

(1. 5. 2024) – Komunistické vedení i funkcionáři ministerstva vnitra měli značné obavy z narušení oslav 1. máje, jednoho z největších svátků předlistopadového Československa. Již od března Státní bezpečnost shromažďovala indicie o přípravách opozičních skupin, například v denní situační zprávě federálního ministerstva vnitra ze 3. dubna se psalo, že „ve státobezpečnostní oblasti dochází k zesilujícím tendencím vnitřního nepřítele, jež směřují ke konkrétním přípravám narušení prvomájových oslav 1989. Poznatky k těmto aktivitám jsou kromě hlavního města Prahy zjišťovány i na území dalších krajů ČSSR.“

Největší protesty byly očekávány v Praze. Pražskou bezpečnost posílilo 400 uniformovaných příslušníků z Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti a dalších 750 mužů v civilu určených „k operativnímu průzkumu“. Prvomájový průvod byl po šestnácti letech přesunutý z Letenské pláně na Václavské náměstí, které se dalo lépe kontrolovat. Ráno 1. května se u sochy svatého Václava shromáždila přibližně stovka osob, včetně chartistů Jana Rumla, Stanislava Devátého či Tomáše Hradilka, kteří rozvinuli transparenty „Charta 77 – lidská práva“, „Svobodu politickým vězňům“ apod., které jim byly příslušníky Sboru národní bezpečnosti (SNB) zabaveny. Následně vykřikovali hesla jako „Svobodu“, nebo „Pusťte Havla“. Policisté bedlivě dozírali i na to, aby se protestující nedostali k hlavní tribuně, která stála v dolní části náměstí na Můstku.

„Kromě Prahy byly všechny pokusy v zárodku likvidovány“

V oficiálním závěru akce se v horní části Václavského náměstí shromáždilo několik set převážně mladých lidí. Nesli státní vlajky a transparenty s nápisy „Slovo mladým“, „Dodržujte právní řád“ a „Vždy s úsměvem“ a podle hlášení Státní bezpečnosti se „snažili svým jednáním a skandovanými hesly vyprovokovat větší srocení osob a narušení veřejného pořádku.“ SNB ve spolupráci s Lidovými milicemi uzavřeli prostor v úrovni ulic Jindřišská a Vodičkova a po půl jedné vytlačili dav z náměstí. Část zadržených byla autobusy rozvezena daleko za město. Zadrženo bylo 113 osob, většinou mladých, z toho osm cizinců včetně redaktora BBC.

O průběhu oslav hlášení určené stranickému vedení konstatovalo, že „kromě Prahy byly všechny pokusy v zárodku likvidovány“ a došlo jen k ojedinělým akcím. V České Skalici například skupinka disidentů „provokativně rozvinula bílý transparent bez nápisu.“ V šesti městech bylo navíc zjištěno poškozování slavnostní vlajkové výzdoby. Podařilo se zadržet dvanáct osob. Jak uvedla pečlivá StB, kterou často více než jména pachatelů zajímal jejich „třídní profil“, jednalo se o sedm dělníků, dva nezaměstnané, jednoho učně a dva maďarské vysokoškolské studenty.

Každá zpravodajská služba představuje důležitý zdroj informací. Také ministerstvo vnitra v komunistickém Československu – především prostřednictvím státobezpečnostních složek – podávalo stranickým i státním (v tomto pořadí) funkcionářům informace, které nemohli získat jinými cestami. V podstatě šlo o informování o potenciálních nebezpečích jak zpoza hranic, tak uvnitř státu, i o jakýsi monitoring veřejného mínění. K tomu, aby mohly být zpracovávány souhrnné zprávy, musel být v rámci resortu vybudován informační systém, který by zpracovával informace postupně od nejnižších organizačních složek po centrálu a zpět. Hlavní zdroj informací o situaci v Československu přicházel ze Státní bezpečnosti, a to prostřednictvím analytického odboru II. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ten soustřeďoval poznatky získané na centrální i regionální úrovni vlastní operativní činností, tajným sledováním, nasazováním operativní techniky a zejména prostřednictvím tajných spolupracovníků. Na počátku roku 1989 byly každodenně zpracovávány tzv. denní informace, shrnující nejdůležitější události ze státobezpečnostního hlediska.

Připravil MILAN BÁRTA

Foto archiv Miroslava Kamila Černého (foto J. Bejšovec)


Související: