Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – iniciativa MOST
Ladislav Adamec byl od 20. března 1987 předsedou vlády České socialistické republiky, dne 12. října 1989 se stal předsedou vlády Československé socialistické republiky. Jeho vláda v praxi výrazně zaostávala za mediálně propagovanými sliby o nutnosti reforem. V listopadu 1989 hrál důležitou roli při jednáních s představiteli opozice (zdroj APS) / Miloš Jakeš, tehdejší generální tajemník ÚV KSČ, se o utajovaných jednáních mezi Ladislavem Adamcem a opozicí dozvídal prostřednictvím Státní bezpečnosti (zdroj APS)
(18. 9. 2024) – V září 1989 založili zpěvák a hudební skladatel Michael Kocáb a textař a redaktor Mladého světa Michal Horáček iniciativu MOST. Jejím účelem bylo zprostředkování dialogu mezi vládnoucí KSČ a disentem. V prohlášení, které odeslali 18. září předsedovi vlády České socialistické republiky Ladislavu Adamcovi, si vytkli za cíl „usilovat o vytvoření prostoru a mechanismu rozprav mezi zástupci nejrůznějších myšlenkových proudů“ a tak „dosáhnout nové úrovně politické kultury“.
Druhý den přijal Jiřího Křižana, dalšího představitele iniciativy, poradce předsedy vlády Oskar Krejčí. O dva dny později – 21. září 1989 – si pozval ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec herce Jiřího Bartošku s tím, že s ním jedná z pověření Adamce. Iniciativu MOST označil „prakticky za druhou fázi akce Několik vět“ a dodal, že Adamec považuje řadu podnětů obsažených v prohlášení za podnětné, obává se ale, že pokud by přistoupil na jejich řešení, „dostane se do konfliktu s trojúhelníkem soudruh Jakeš, ÚV KSČ a Státní bezpečnost a byl by zlikvidován“.
„Dosáhnout nové úrovně politické kultury“
Prokopec se snažil zjistit, jaké další aktivity jsou iniciativou připravovány a co je skutečným cílem autorů. Herec na to odpověděl, že přece „on nemůže radit předsedovi vlády, jak má postupovat, že o tom si musí rozhodnout sám“. Dodal, že v Československu lze do konce roku očekávat jednání u kulatého stolu, kde zasednou vedle reprezentantů režimu i zástupci opozice, podobně jako se to stalo v zimě a na jaře roku 1989 v Polsku.
Státní bezpečnost tyto informace považovala za tak důležité, že byly ve svodkách určené pouze pro generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, ministra vnitra a jeho prvního náměstka. Iniciativa i nadále udržovala nepravidelný kontakt s úřadem předsednictva vlády ČSSR, ovšem bez viditelného výsledku. Zlom nastal v listopadu 1989, kdy se iniciativa MOST stala jedním z hlavních zprostředkovatelů dialogu mezi opozicí a státní mocí.
Hlavním informačním zdrojem Státní bezpečnosti byli tajní spolupracovníci. Ladislav Adamec se snažil, aby nebyl jednáním s opozicí diskreditován. Na jeho žádost proto Rádio Svobodná Evropa o jednání mezi Jiřím Křižanem a Oskarem Krejčím informovalo až deset dní po schůzce (zdroj Archiv bezpečnostních složek)
Každá zpravodajská služba představuje důležitý zdroj informací. Také ministerstvo vnitra v komunistickém Československu – především prostřednictvím státobezpečnostních složek – podávalo stranickým i státním (v tomto pořadí) funkcionářům informace, které nemohli získat jinými cestami. V podstatě šlo o informování o potenciálních nebezpečích jak zpoza hranic, tak uvnitř státu, i o jakýsi monitoring veřejného mínění. K tomu, aby mohly být zpracovávány souhrnné zprávy, musel být v rámci resortu vybudován informační systém, který by zpracovával informace postupně od nejnižších organizačních složek po centrálu a zpět. Hlavní zdroj informací o situaci v Československu přicházel ze Státní bezpečnosti, a to prostřednictvím analytického odboru II. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ten soustřeďoval poznatky získané na centrální i regionální úrovni vlastní operativní činností, tajným sledováním, nasazováním operativní techniky a zejména prostřednictvím tajných spolupracovníků. Na počátku roku 1989 byly každodenně zpracovávány tzv. denní informace, shrnující nejdůležitější události ze státobezpečnostního hlediska. |
Připravil MILAN BÁRTA
Související:
- První díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – Lidové milice do zbraně!
- Druhý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – brutální zákroky a 1400 zadržených
- Třetí díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – výbuch v Ústí nad Labem
- Čtvrtý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – soud s Václavem Havlem
- Pátý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – výhrůžky bombami
- Šestý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – únos letadla
- Sedmý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – zpráva o bezpečnostní situaci ČSSR
- Osmý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – zásah proti Čs. helsinskému výboru
- Devátý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – oslavy 1. máje
- Desátý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – neúspěšný únos letadla
- Jedenáctý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – Václav Havel na koncertě Joan Baezové
- Dvanáctý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – petice Několik vět
- Třináctý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – nálady ve společnosti
- Čtrnáctý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – za zrušení povinné služby
- Patnáctý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – jednadvacáté výročí okupace
- Šestnáctý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – smrt z rukou sovětského vojáka
- Sedmnáctý díl seriálu Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – vyšetřování petice Několik vět