1. ZÁŘÍ

● 1991: † František Weber

čs. letec, generálmajor letectva a nositel hodnosti RAF Wing Commander

foto Wikipedia Commons (volné dílo)

František Weber se narodil se 28. února 1908 v Podivíně na Hodonínsku. V Prostějově absolvoval školu pro důstojníky letectva v záloze a dále pokračoval ve studiu na Vojenské akademii v Hranicích. U leteckého pluku v Hradci Králové absolvoval několik kurzů a stává se stíhacím pilotem a posléze leteckým školitelem v hranické Vojenské akademii. Během mobilizace sloužil v Pardubicích a po okupaci je z armády propuštěn. Odchází východní cestou do Francie, kde se stává leteckým velitelem a po porážce Francie odjíždí do Velké Británie. Zde vstupuje do RAF a je zařazen do 310. stíhací perutě a posléze do 145. perutě a účastní se legendární letecké bitvy o Británii. Je sestřelen, vrací se k 310. peruti a dostává se do jejího velení jako Squadron Leader. Po zranění pracuje v kanceláři prezidenta, posléze na Inspektorátu čs. letectva a nakonec jako velitel nově zřízeného 134. čs. polního letiště. Po válce zůstává v čs. letectvu, ale po únoru 1948 je poslán na nucenou dovolenou a poté do výslužby. Následně je zatčen a rok a půl vězněn na Mírově. Po propuštění z vězení pracuje jako dělník a účetní. František Weber umírá v Praze dne 1. září 1991 ve věku 83 let.

● 1939:  Začátek 2. světové války

napadení Polska nacistickým Německem

ilustrační foto archiv

Prvního září 1939 zaútočilo nacistické Německo na Polsko. Tento akt je považován za počátek 2. světové války. Šlo o vyvrcholení série územních expanzí za vlády Adolfa Hitlera, který se dostal v Německu k moci v roce 1933. Jeho režim se snažil zrušit Versailleskou smlouvu, znovu vyzbrojit Německo a rozšířit jeho hranice. V průběhu třicátých let Německo znovu obsadilo Porýní (1936), anektovalo Rakousko (1938) a převzalo Sudety a poté celé Československo (1939) bez vojenského odporu. Velká Británie a Francie prosazovaly politiku usmíření (tzv. appeasementu) v naději, že se tak vyhnou další rozsáhlé válce. Mezitím nacistické Německo vyvíjelo na Polsko stále větší tlak, aby souhlasilo se změnami hranic a podřídilo se jeho politice. Požadavky Polsko odmítlo. Dne 23. srpna 1939 podepsaly nacistické Německo a Sovětský svaz dohodu o neútočení, tzv. Pakt Molotov-Ribbentrop. Součástí byl tajný protokol, který rozděloval východní Evropu na sféry vlivu mezi oběma mocnostmi. Tato dohoda ochromila mezinárodní společenství a vydláždila cestu k další agresi. Záminkou k německému útoku na Polsko se stal incident 31. srpna v podvečerních hodinách. Příslušníci SS nafingovali útok na německou rádiovou stanici Gleiwitz (dnes Gliwice). V polských uniformách ji „obsadili“, odvysílali krátký protiněmecký text v polštině a na místě zanechali jednoho mrtvého Poláka, aby celému incidentu dodali na důvěryhodnosti. Německý útok na Polsko využil rychlou a koordinovanou taktiku, později nazývanou Blitzkrieg, která kombinovala letectvo, mechanizovanou pěchotu a tanky. V reakci na to Velká Británie a Francie vyhlásily 3. září 1939 Německu válku, čímž splnily své závazky bránit polskou suverenitu, ale nabídly jen malou účinnou vojenskou pomoc. Poláci se hrdinně bránili, ale všechny naděje padly, když 17. září napadl Polsko z východu další německý spojenec – Sovětský svaz. Invaze do Polska a následné vyhlášení války znamenaly oficiální začátek druhé světové války. Konflikt se rychle rozšířil za hranice Evropy a nabyl globálního rozsahu. Oficiálně 2. světová válka skončila 2. září 1945, takže trvala šest let a jeden den.

● 1920:  ⃰  Taťána Hladěnová

česká odbojářka a spolupracovnice výsadku Silver A

foto archiv Jaroslava Čvančary

Narodila se 1. září 1920 v Pardubicích jako Taťána Vranešičová. Byla dcerou známého pardubického obchodníka Vranešiče a manželkou Františka Hladěny, bývalého motocyklového závodníka a zakladatele závodu Zlatá přilba. Po zabrání Československa nacistickým Německem se Hladěnová se svým manželem zapojili do odboje a stali se spolupracovníky výsadku Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček). Taťána Hladěnová byla spojkou Silveru A a s Hanou Krupkovou a Lidmilou Malou obstarávaly nepřetržitý styk Pardubice-Praha a zpět. Po úspěšném ozbrojeném útoku na říšského protektora Heydricha byla 20. června 1942 se svým mužem zatčena. Ten zemřel během brutálních výslechů, ona byla popravena na Zámečku dne 2. července 1942.