Cerman Vladimír (1925-1952)

4. 7. 1925 – 10. 10. 1952

Vladimír Cerman se narodil 4. července 1925 v Čisté u Horek. Po ukončení školní docházky v místní obecné a měšťanské škole pracoval na hospodářství rodičů. Na začátku války vystudoval zimní hospodářskou školu v nedaleké Jilemnici. Přes opakované kontroly protektorátních úřadu, prováděných v časech podřízení zemědělství válečné ekonomice, se s otcem Františkem zapojil do protinacistické rezistence. Od konce roku 1944 ukrývali Taťánu a Jendokiji, jež uprchly z jednoho z transportů. Jendokije se po válce provdala za Vladimírova bratrance. Dalším dívkám zajistili pomoc u sousedů. Rodiny je nevydaly ani poté, co úřady ukrývajícím hrozily smrtí. V závěru války Cermanova rodina pomáhala mnoha dalším lidem, například uprchlému zajatci Alexejovi.

Po válce, po neobnovení agrární strany, vstoupil Vladimír Cerman s otcem do KSČ, stejně jako nejedni ze sousedů z Čisté a mnoho zemědělců v českých zemích a zapojil se do obnovy osvobozené republiky. Na přelomu let 1947 a 1948 absolvoval zkrácenou základní vojenskou službu. Po únorovém převratu i v Čisté straničtí agitátoři přesvědčovali hospodáře o výhodách Jednotného zemědělského družstva (JZD). A právě Cermanovi, ač členové KSČ, jim v tom oponovali. Úřady rodině následně zabavily „traktor, samovaz, odňato obilí k samozásobení, ač měli dodávky splněny až předány“. Otec se synem ze strany vystoupili v roce 1950.

„Vladimír Cerman se proto 29. prosince 1951 rozhodl narušit schůzi místních členů KSČ.“

Oba nesouhlasili s násilnou kolektivizací venkova a asociálním jednáním funkcionářů, kteří například zadržovali potravinové a další lístky sociálně potřebným rodinám. Syn Vladimír se proto 29. prosince 1951 rozhodl narušit schůzi místních členů KSČ. Vystřelil z malorážky do okna hostince, kde se konala. Mířil tak, aby nikoho nezranil. Od počátku patřil mezi podezřelé. Přesto nebyl zatčen a vyšetřován. Místo toho na něho Státní bezpečnost nasadila agenta (krycí jméno Sedlák), jenž ho přemlouval k odchodu do exilu. Během něho zatkli Vladimíra Cermana 20. dubna 1952 příslušníci StB v Karlových Varech. Brutálnímu vyšetřování na KV StB v Hradci Králové se Vladimír pokusil uniknout sebevraždou. Senát Státního soudu jej 13. června v Nové Pace odsoudil k trestu smrti, mimo jiné za velezradu a vyzvědačství.

Po odsouzení žádali někteří Cermanovi sousedé prezidenta o milost. Klement Gottvald jim nevyhověl, úřady navíc tyto statečné lidi později perzekvovali. K výkonu trestu smrti došlo 11. října 1952 v pankrácké věznici. Otec František Cerman byl za vyzvědačství odsouzen na 12 let, bratr František na tři roky. Zatčeni a odsouzeni byli i další občané Čisté.

Ostatky Vladimíra Cermana úřady nevydaly rodině, nýbrž rozhodly o jejich tajném a nedůstojném uložení do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově. Dnes se na tamním Čestném pohřebišti nachází symbolický Cermanův hrob.

AUTOR: MARTIN TICHÝ
FOTO: Archiv bezpečnostních složek

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.