Svoboda Ladislav (1893-1952)

Československý voják, hrdina protinacistického odboje Ladislav Svoboda byl v roce 1952 popraven komunisty ve vykonstruovaném procesu. Stejně jako řada dalších vojáků se stal obětí smyšlených případů, jejichž prostřednictvím komunistický režim likvidoval potenciální protivníky.

Ladislav Svoboda se narodil 6. ledna 1893 ve Štěnovicích u Plzně, před první světovou válkou studoval ČVÚT v Praze, ale stihl jen šest semestrů, poté byl uznán schopným vojenské služby a byl odvelen. Válčil na ruské frontě a do armády se přihlásil i po vzniku Československé republiky. Byl umístěn k dělostřelectvu a v tomto oboru se také dál vzdělával. Rychle postupoval v kariérním žebříčku, v roce 1937 již dosáhl hodnosti majora, to už coby velitel střelnice v Hlboké. „Z titulu své funkce se účastnil zkoušek nových zbraní, jež se mu staly roku 1937 osudnými. Během zkušební střelby rychlopalného minometu došlo k vytržení závěru, který nešťastnou náhodou zasáhl Ladislava Svobodu do levé nohy. Zranění bylo tak těžké, že mu lékaři museli končetinu pod kolenem amputovat. Houževnatý důstojník se však naučil chodit s protézou a mohl i nadále vykonávat funkci,“ zmiňuje historik Ivo Pejčoch v publikaci Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948-1955 jednu ze zásadních událostí v životě Ladislava Svobody.

Z armády ale i tak musel odejít po nacistické okupaci v březnu 1939. Již od jejího počátku se účastnil vojenského odboje, spolupracoval se skupinou podplukovníka Weidmana v Plzni, informace sbíral i pro síť Balabán-Mašín-Morávek, od roku 1943 organizoval v Plzni, kde bydlel, podzemní hnutí. Zatčen gestapem byl až 28. dubna 1944 spolu se svou manželkou, prošel pak věznicemi v Plzni, Terezíně, Praze-Pankráci, ve Zwickau a Waldheimu. Tady se dočkal osvobození (nacistické žaláře přežila i jeho žena) a hned se opět přihlásil do činné vojenské služby. Za své působení v odboji dostal Ladislav Svoboda Československý válečný kříž 1939 a Československou medaili Za zásluhy II. stupně a byl dvakrát povýšen. Vojenská kariéra plukovníka Svobody skončila nedlouho po únorovém převratu. Už 16. dubna 1948 byl poslán na dovolenou a 1. června t.r. převeden do výslužby.

„Po dalších krutých výsleších už podle potřeby vyšetřovatelů přiznával zakládání ilegálních skupin po celé zemi a přípravu převratu již od roku 1947.“

V listopadu 1950 plukovníka Svobodu zatkla Státní bezpečnost pro podezření z organizování výzvědné činnosti ve prospěch zahraniční zpravodajské služby a z přípravy ozbrojeného povstání. Po výsleších v obávaném Domečku, kde ho vyslýchal nechvalně proslulý sadista Pergl, Ladislav Svoboda „přiznal“, že koncem roku 1948 plánoval státní převrat, který by zahájil ovládnutím Plzně. Spolu s dalšími, kteří byli obviněni ve stejné věci, měl promýšlet způsob, jak navázat kontakt se západní Evropou a pomocí vysílačky předávat zprávy o dění v Československu. Po dalších krutých výsleších už podle potřeby vyšetřovatelů přiznával zakládání ilegálních skupin po celé zemi a přípravu převratu již od roku 1947.

Státní prokuratura v Praze sestavila 28. března 1952 proti Svobodovi a spol. žalobu, podle níž skupina představovala jádro kontrarevoluční bandy československé buržoazie. „Ladislav Svoboda a spol. patřili podle obžaloby k jedné z nejnebezpečnějších skupin, spojené jak s národně socialistickou stranou, tak s arcibiskupem Beranem, stranou lidovou, a dokonce se samotným prezidentem Edvardem Benešem,“ uvádí ve své knize Ivo Pejčoch. Soud s vykonstruovanou protistátní skupinou proběhl v polovině května, Ladislav Svoboda v něm byl odsouzen k trestu smrti. Jeho odvolání bylo zamítnuto. Dne 13. listopadu 1952 byl ve věznici Praha-Pankrác ve svých 59 letech popraven.

Plně rehabilitován byl Ladislav Svoboda až o téměř čtyřicet let později, v květnu 1992. Prezident Václav Havel mu in memoriam udělil hodnost generálmajora a medaili Za hrdinství.

Údajná výzbroj Svobodovy protistátní skupiny

AUTOR: MARTIN VACEK
FOTO: ABS, sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V): arch. č. V-1288 PL.

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.