Skončilo s pádem Berlínské zdi a sovětského impéria období propagandy a manipulace s dějinami? Jak může překroucení minulosti ovlivnit aktuální dění? A jak využívá propagandu a manipulaci s vlastní historií současné Rusko? Na tyto otázky hledali odpovědi účastníci mezinárodní konference „Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku“, kterou v r. 2015 organizoval Ústav pro studium totalitních režimů. Nyní vychází sborník jejich příspěvků v elektronické podobě.

Velitelství osvobozeného území bylo vyšší velitelství, jež v dosavadní vojenské organizaci československé branné moci nemělo obdoby, přesto mu dosud nebyla věnována odpovídající pozornost. Zařazené a dosud většinou nepublikované dokumenty nepocházejí pouze z provenience Velitelství osvobozeného území, obsahují také reakce politiků a upozaděná stanoviska generálů. Nechybí ani svědectví přímých účastníků a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení.

Ústav pro studium totalitních režimů a nakladatelství Casablanca zvou na prezentaci knih Petr Kopal a kol.: Film a dějiny 5. Perestrojka/přestavba a Luboš Ptáček, Petr Kopal a kol.: Film a dějiny 6. Postkomunismus. Proměny českého historického filmu po roce 1989, která za účasti autorů proběhne v pondělí 10. dubna 2017 od 18 v salonku Restaurant Club MAT, v suterénu Kina MAT, Karlovo náměstí 19, Praha 2.

Velvyslanectví ČR v Estonsku ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v Praze pořádají v Tallinnu výstavu s názvem Židé v Gulagu, která bude prezentována v Muzeu okupace od 23. března do konce dubna 2017.

Soubor studií Co byla normalizace? se snaží vylíčit pozdně socialistickou společnost v její rozmanitosti, neomezuje se jen na politické špičky nebo opozici. Autoři zachycují pestrou škálu postojů, které se vzpírají jednoznačnému dělení na viníky a oběti. Diktatura podle nich nebyla jen výsledkem vnější mocenské svévole, nýbrž opírala se i o určitý vnitřní konsenzus.

Dne 15. března 2017 zemřel profesor Mečislav Borák, jedinečná osobnost české historiografie, ale především náš přítel, dlouholetý rádce a podporovatel. S jeho jménem je spojen výzkum řady historických témat (okupace a odboj za 2. světové války, Katyňský zločin, dějiny Slezska), za zcela průkopnický lze označit jeho výzkum k problematice politické perzekuce československých občanů v SSSR.

Ústav pro studium totalitních režimů zve učitele dějepisu a společenských věd na historickou dílnu Využití fotografie ve výuce dějepisu, která proběhne v pátek 31. března 2017 od 9 do 14 hodin na nové adrese Ústavu pro studium totalitních režimů v Hadovka Office Parku na Evropské ulici 2590/33c na Praze 6. Seminář je zdarma. Zájemce prosíme o registraci zde.

Třetí letošní jednání Rady ÚSTR se uskuteční v pondělí 20. března 2017 od 16 hodin v budově Archivu bezpečnostních složek, Branické nám. 777/2, Praha 4–Braník.

Jazyk není pouze nástrojem komunikace, ale je chápán i jako jedno z kritérií národa. V politicky vypjatých časech se mluvčí upínají k jazyku jako ke stěžejní hodnotě, kterou je nutno bránit.
V období nacistické okupace kulminovalo česko-německé nesoužití a jazyk hrál klíčovou roli. Jaké plány měli nacisté s češtinou? Jaké místo v protektorátu zaujímala čeština a němčina? Jak čeština fungovala ve veřejné správě, ve školství a ve vědě? Používání a fungování českého jazyka představuje doposud opomíjené téma výzkumu Protektorátu Čechy a Morava. Kniha Čeština pod hákovým křížem se snaží tuto mezeru zaplnit.

Mezinárodní konferenci From Josef K to Lustration: Bureaucracy in Central Europe uspořádal ÚSTR společně s New York University Prague ve dnech 23. – 24. února 2017. Konferenci doprovodila audiovizuální instalace s názvem  Bureaucracy and Totalitarianism, kterou vytvořili studenti a studentky Centra audiovizuálních studií FAMU.