V úterý 18. února v 18 hodin proběhl v Kasárnách Karlín komponovaný diskusní večer s názvem Obrazy doby po sametu.

Kniha rekonstruuje každodenní jazyk obyčejného komunisty, zkoumá jeho myšlenkový svět, jak se vyvíjel tváří v tvář politickým změnám. V ohnisku práce je pět ústředních motivů komunistické obrazotvornosti: Dějiny, Strana, Národ, Nepřítel a Čas. Autor dochází k závěru, že prostí komunisté nebyli netečnou masou, nýbrž aktivními hybateli dění s bohatými formami politických postojů. Dějiny komunismu, jeho vzestupů a pádů, mohou v tomto pojetí sloužit jako vodítko k pochopení toho, jak fungují ideologie v soudobém světě.

V knihovně Václava Štecha ve Slaném se při své desáté repríze představí výstava Nemohli jsme mlčet. Lidé Charty 77, která zobrazuje některé z mluvčích Charty 77 na fotografiích ze sledovacích akcí StB.

V rámci XIV. ročníku mezinárodního festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa Mene Tekel jsme uspořádali diskuzi Orwellovské ministerstvo pravdy? Československá justice 50. let, která proběhla v pátek 28. února 2020 v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Ve spolupráci s Ateliérem 3D Jihočeského divadla pořádáme seminář pro učitele dějepisu a společenských věd Soudobé dějiny ve škole. Divadlo, paměť a minulost, který se uskuteční v pátek 28. února v Českých Budějovicích. Zájemce o účast prosíme o registraci do 21. února 2020 na e-mailu atelier@jihoceskedivadlo.cz.

Album nabízí archivní snímky z pohnutých let dvojí okupace Polska – sovětské, ale i následné německé. Prostřednictvím dobových fotografií a mapek dokumentuje průběh sovětizace okupovaných polských území, metody a dopad komunistické (a posléze nacistické) propagandy. Většina snímků je publikována vůbec poprvé. V publikaci najdete také krátké studie, které obrazy doplňují o fakta a kontext. Knihu ÚSTR vydal ve spolupráci s Muzeem 2. sv. války v Gdaňsku a s pomocí Polského institutu v Praze v rámci vydavatelského cyklu „Samostatnost 1918“.

Autoři nahlížejí na 60. léta v Sovětském svazu jako na jeho „viktoriánskou“ epochu, tedy epochu, která nebyla dobou vrcholného tvůrčího rozkvětu, ale dobou sentimentu a samolibého pohledu na svět. Všímají si jednotlivých fenoménů kulturního života země v dekádě plné výkyvů, ukazují, že nebyla ani zcela svobodná, ale také nešlo čistě o pokračování mocenského stalinského surrealismu, že byla plná nadějí i deziluzí.

U příležitosti 80. výročí vypuknutí uprchlické vlny čs. občanů do SSSR a jejich represe v táborech Gulagu uspořádaly Ústav pro studium totalitních režimů, sdružení Memorial, Velvyslanectví České republiky v Moskvě a České centrum Moskva ve dnech 18. až 20. listopadu 2019 sérii akcí.

Kniha představuje dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se ocitli z nejrůznějších důvodů v nemilosrdném soukolí sovětského represivního aparátu nejen v době světového válečného konfliktu, ale i během Stalinova Velkého teroru, nebo byli v poválečném období jako nepohodlní lidé uneseni z Československa. Kniha zároveň připomíná smutná jubilea dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu, Heliodora Píky a Jakuba Koutného.

Cenu ÚSTR letos obdrželi ruský opoziční politik a novinář, účastník protinacistického i protikomunistického odboje, chartistka vyhnaná komunistickým režimem z vlasti a bojovník za odškodnění obětí romského holokaustu. Slavnostní ceremoniál se konal ve čtvrtek 21. listopadu 2019 v Senátu Parlamentu České republiky.