Výstava „Nebe bylo plné hvězd“ připomíná 70. výročí pokusu o likvidaci klášterů v českých zemích

  • Termín: Od 09. 08. 2020 do 31. 10. 2020
  • Místo konání: Želiv

Přesně před 70 lety během léta vrcholila komunistická likvidace klášterního života. Už v dubnu roku 1950 vtrhly do českých mužských klášterů ozbrojené oddíly Sboru národní bezpečnosti s cílem řeholní domy vyklidit a řeholníky převézt do určených centralizačních a internačních klášterů. Od poloviny července 1950 pak komunistická moc zasahovala také proti ženských klášterům.

Ústav pro studium totalitních režimů uvádí novou výstavu Nebe bylo plné hvězd, která připomíná 70. výročí nechvalně proslulých akcí „K“ a „Ř“ – komunistického pokusu zastavit život řeholních společenství na našem území. Návštěvníci prostřednictvím fotografií nahlédnou do míst, kde byli řádoví bratři a sestry internováni. Jednotlivé panely přibližují charakteristické události řeholního života v 50. letech, od zaměstnávání bratří či sester při „budování socialismu“ až po vynalézavé způsoby, kterými se v nesvobodném prostředí udržoval duchovní život.

Výstava je k vidění od 9. srpna do 31. října 2020 v klášteře Želiv.

„Centralizační a internační kláštery se v mnohém podobaly vězení. Jen s tím rozdílem, že k pobytu v nich nebyli řeholníci a řeholnice odsouzeni soudem. Za přestupky byli postihováni pobytem na samotce, snížením dávek potravin, zákazem korespondence – už tak omezené a přísně cenzurované – a případně i fyzickými tresty. Lékařská péče byla velmi zanedbávána, což mělo v některých případech trvalé následky,“ přibližuje perzekuci řeholnic a řeholníků autorka výstavy Stanislava Vodičková z ÚSTR. „Plánovali jsme výstavu uvést v polovině dubna, přesně 70 let od zahájení akce „K“ proti mužským klášterům. Kvůli koronavirové pandemii jsme však byli nuceni vernisáž odložit,“ dodává Vodičková.

Fotogalerie z vernisáže výstavy

Klášter Želiv – foto: Jiří Jiroušek

„Tak faráři, Boha není a tu všeci pochcípáte!“ Těmito slovy uvítal vedoucí Internačního kláštera Želiv Alois Pokorný 76 „reakčních“ řeholníků, které při akci „K“ svezli do kláštera Želiv, s cílem rozbít soudržnost komunit. Během let sem StB umisťovala další „reakční“ řeholníky a diecézní kněze. Internační klášter Želiv podléhal až do uzavření v roce 1956 zostřenému vězeňskému režimu, na který dohlíželo 45 ozbrojených příslušníků SNB. Sebemenší prohřešek řeholníků byl trestán snížením přídělu jídla, omezením spánku nebo samotkou.

Není-li uvedeno jinak, pocházejí fotografie z Archivu bezpečnostních složek.

Zpočátku se řeholníci nesměli účastnit mší, sloužili je tedy tajně na pokojích. Později jim byla dovolena společná bohoslužba a ke konci fungování internačního kláštera i soukromá mše v kapli želivského kostela.

V šuplíku nočního stolku se nacházel „oltář“, který se mohl kdykoliv zasunout, pokud hrozilo nebezpečí příchodu členů SNB.

Monstranci z plechovek od okurek a dna zavařovačky tajně vyrobili internovaní řeholníci. „Okurkovou monstranci“ náhodně objevili dělníci v 90. letech při revitalizaci kláštera Želiv. Zdroj: Archiv Královské kanonie premonstrátů v Želivě

I v těchto nepříznivých podmínkách se snažili řeholníci věnovat odloučeným studentům bohosloví. Ručně psané přednášky jim posílali prostřednictvím několika statečných lidí. Patřil mezi ně i P. Václav Filipec SDB, který se stal po propuštění z internace spojkou mezi představenými v Internačním klášteře Želiv a skupinami salesiánů pracujících na přehradě Klíčava nebo u Pomocných technických praporů. Řeholníci dopis vyhodili na určeném místě z okna, P. Filipec SDB projel kolem na motorce, dopis sebral a předal ho dál. Rovněž vydával a kolportoval časopis „Cor Unum“ se směrnicemi a dopisy od představených. Zatčen byl v roce 1957 a odsouzen na 9 let. Zdroj: Archiv Královské kanonie premonstrátů v Želivě

Řeholníci byli zaměstnáni v prostorách kláštera, na státním statku, při polních pracích, v lese, v živočišné výrobě, na stavbách, v kamenolomu, při vykládce vagónů atd. Teprve v roce 1954 začali dostávat za práci v těžkém průmyslu finanční odměnu, aspoň minimální. Do té doby je režim v lomech, na stavbách a v těžkém průmyslu využíval jako otroky.

V klášteře Želiv se nachází pietní místo, které je upraveno jako symbolická pocta internovaným kněžím a řeholníkům z let 1950–1956. Celkem Internačním klášterem Želiv prošlo 459 duchovních. Foto Přemysl Fialka

Dokumenty z Archivu bezpečnostních složek využila při přípravě své výstavy Akce K také Moravská zemská knihovna. Výstava měla začít v den 70. výročí zásahu komunistické moci proti klášterům. Z důvodu uzavření knihoven kvůli pandemii koronaviru MZK přenesla její obsah do virtuálního prostředí a doplnila výstavu dalšími soubory materiálů. Vznikla tak výstava i virtuální knihovna. Prezentaci MZK navštivte zde.