Horní komora Parlamentu České republiky se ve čtvrtek 27. července zabývala výroční zprávou Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2022, kterou jednomyslně vzala na vědomí. Naopak se neztotožnil s návrhem doprovodného usnesení svého výboru pro vzdělávání a lidská práva.
Předseda Nadačního fondu obětem holocaustu Ing. Michal Klíma zaslal řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů dopis, v němž se ohradil proti badatelské učebnici pro 9. ročník a víceletá gymnázia. Zároveň ho vyzval, aby s jeho postojem seznámil také Radu ÚSTR.
Nabídku knižních titulů Ústavu pro studium totalitních režimů před nedávnem rozšířila publikace Ministerstvo zemědělství 1938-1989 autorů Jiřího Fialky a Petra Aneva. Kromě jiného přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury.
Téměř každý den v roce přináší v české, potažmo československé historii řadu významných dat, která si díky těm, k nimž se vážou, zaslouží neustále připomínat. V týdnu 24. – 30. července si v roce 2023 připomínáme následující události a životní jubilea bojovníků proti totalitním režimům.
Sdružení bývalých politických vězňů se ústy svého předsedy pana Ing. Jiřího Línka ohradilo proti bagatelizaci komunismu v učebnici Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia. Sdružení bývalých politických vězňů v této věci vyslovilo plnou podporu vedení ÚSTR.
Ústav pro studium totalitních režimů se v tiskové zprávě 17. července 2023 distancoval od vydané badatelské učebnice Soudobé dějiny a následně se v mediálním prostoru vyskytla řada nepravdivých a zavádějících reakcí, které je potřeba korigovat a uvést na pravou míru.
Kolem oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů bylo v uplynulých měsících rušno. Po odvolání jeho vedoucího podali výpověď nakonec téměř všichni jeho zaměstnanci. Způsobilo to nějaké vážnější problémy pro chod instituce?
Letošní ročník konference v Českých Budějovicích se konal na téma Národní výbory 1945-1990: Orgány státní moci, nebo mocenský nástroj politiky KSČ? S příspěvkem o budování a činnosti státní správy v českém pohraničí po roce 1945 zde vystoupil historik David Kovařík.
Právě dnes 20. července před 95 lety se v Praze narodil básník, prozaik, dramatik a spisovatel Pavel Kohout. Osobnostně trochu nejednoznačná postava československé historie, nicméně přes počáteční nadšení z komunismu brzy poznal pravou tvář této totality a stal se i její obětí.
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů doc. Ladislav Kudrna a 1. náměstek ředitele dr. Kamil Nedvědický v tomto týdnu absolvovali několik důležitých jednání na ministerstvech – kultury a školství.
