Vratislav Polesný (1923–1949)

Vratislav Polesný

Narodil se 30. 3. 1923 v Ratajích nad Sázavou (okres Kutná Hora, Středočeský kraj) v rodině truhláře, matka byla ženou v domácnosti, kromě něj měla rodina ještě dvě děti. V Sázavě vychodil nejprve obecnou školu, poté tři třídy školy měšťanské a po dokončení tohoto základního vzdělání se v roce 1937 začal učit mlynářem. Když se jeho rodiče dostali do tíživé finanční situace, přerušil učení a nechal se zaměstnat jako pomocný stavební dělník. Od roku 1941 byl totálně nasazen v Německu. Pracoval ve městě Reutgen v továrně na soustruhy, kde setrval až do konce války. Po svém návratu do Československa nastoupil vojenskou prezenční službu u vojenského útvaru v Milovicích, po jejím absolvování začal pracovat v závodě Tatry v Kolíně jako zámečník. Od listopadu 1947 byl zaměstnán ve sklárně Kavalír v Sázavě. V roce 1945 se oženil a narodily se mu dvě děti, syn Petr a dcera Anna. Nebyl členem žádné politické strany.

S poúnorovými poměry nebyl spokojen, a proto se pokusil ilegálně odejít za hranice, avšak 24. 2. 1949 byl v Aši zadržen hlídkou SNB a předán do věznice v Litoměřicích. Odtud se mu ale v dubnu podařilo se čtyřmi dalšími vězni za pomoci několika místních obyvatel uprchnout. V Praze se skrýval v bytě manželů Charvátových a spolu s nimi a třemi dalšími osobami se pokusil 12. května 1949 osvobodit politické vězně právě z litoměřické věznice (původně byla tato akce naplánována již na 7. května, ale nepodařilo se do věznice proniknout). Akce, na kterou byli vyzbrojeni pistolemi a dvěma tubami ekrazitu, jimiž zamýšleli v případě nutnosti vyhodit vězeňskou bránu do povětří, skončila bohužel neúspěšně. Nejprve se jim sice podařilo lstí proniknout do objektu, kde zajali dva dozorce, v nestřežené chvíli však jeden z nich začal prchat a vyvolal poplach. Došlo k přestřelce, při které Vlasta Charvátová jednoho z dozorců postřelila, a skupina musela uprchnout.

17. května 1949 byl Vratislav Polesný s mnoha dalšími zatčen a obviněn z celé řady trestných činů, které měl páchat jako člen ilegální organizace ZVON. Ta byla podle komunistických vyšetřovatelů jen jednou z mnoha odbojových skupin, které připravovaly na 17. května ozbrojený puč. Vratislav Polesný byl 22. srpna 1949 Státním soudem v Praze, kterému předsedal soudce JUDr. Jaroslav Novák a prokurátorem byl Dr. Čížek, odsouzen za zločin velezrady k trestu smrti. V jeho skupině byl tento trest vynesen i nad Josefem Charvátem, ostatní dostali mnohaleté tresty odnětí svobody včetně jednoho doživotního.

Nad Vratislavem Polesným i nad Josefem Charvátem byl pak dne 5. listopadu 1949 po neúspěšném odvolání a neudělení prezidentské milosti trest smrti skutečně vykonán. Ve stejný den byli popraveni i Emanuel Čančík, Jaroslav Borkovec, Vratislav Janda a Květoslav Prokeš, všichni odsouzení v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání.

Mgr. Petr Mallota

Archivní dokumenty:

  1. Vazební fotografie Vratislava Polesného (zdroj: ABS).
  2. Výňatek z trestního oznámení proti V. Polesnému (zdroj: ABS).
  3. Titulní strana rozsudku Státního soudu Praha (zdroj: ABS).
  4. Druhá strana rozsudku Státního soudu Praha (zdroj: ABS).
  5. Třetí strana rozsudku Státního soudu Praha (zdroj: ABS).
  6. Čtvrtá strana rozsudku Státního soudu Praha (zdroj: ABS).
  7. Sedmá strana rozsudku Státního soudu Praha (zdroj: ABS).
  8. Znalecký posudek z oboru vojenského a politického zpravodajství – 1. část (zdroj: ABS).
  9. Znalecký posudek z oboru vojenského a politického zpravodajství – 2. část (zdroj: ABS).
  10. Znalecký posudek z oboru vojenského a politického zpravodajství – 3. část (zdroj: ABS).
  11. Velitelství oddílu SVS podává zprávu Státnímu soudu Praha o provedených popravách – líc (zdroj: NA).
  12. Velitelství oddílu SVS podává zprávu Státnímu soudu Praha o provedených popravách – rub (zdroj: NA).
  13. Zpráva Pohřební služby hl. města Prahy Státnímu soudu v Praze ve věci zpopelnění popravených (zdroj: NA).

Prameny:

  • Archiv bezpečnostních složek
    • f. Vyšetřovací spisy Správy vyšetřování StB (centrála), sign. V-6381/MV.
  • Národní archiv
    • f. Státní prokuratura Praha, sp. zn. Pst I 1206/49
    • f. Generální prokuratura Praha, sp. zn.
    • f. Státní soud Praha, sp. zn. Or I 1036/49
    • f. Nejvyšší soud, sp. zn. To 151/49
    • f. Správa sboru nápravné výchovy, osobní spis Vratislava Polesného.

Literatura:

  • BABKA, Lukáš – VEBER, Václav (eds.): Za svobodu a demokracii III.: Třetí (protikomunistický) odboj. Hradec Králové 2002.
  • RADOSTA, Petr: Protikomunistický odboj: Historický nástin. Egem, Praha 1993.