Narodil se 2. května 1929 v německé Bochumi. Z obav před nacisty se však rodina Kurzbergrových v roce 1935 přestěhovala do Českého Těšína za příbuznými. Otec si zanedlouho v polské části Těšína otevřel obchod s deštníky, Norbert zůstal u tety v Českém Těšíně, kde navštěvoval české gymnázium. O čtyři roky později museli před nacisty prchat znovu. Na cestě do Rumunska, odkud chtěli odplout do Palestiny, je však na území dnešní Ukrajiny zatkla NKVD. Zanedlouho poslali celou rodinu do pracovního tábora u města Tavda, v němž byly umístěny i další rodiny. Když bylo Norbertovi 14 let, zemřel jeho otec na tyfus. Bratr, který byl propuštěn do Rudé armády, padl na frontě. Po rozpuštění tábora v roce 1942 se dostal s nevlastní matkou a dalšími propuštěnými vězni do Kyrgyzstánu. Než si našel práci v místní továrně, žil několik měsíců v podstatě „na ulici“. Po skončení války se zcela bez dokladů vydal na cestu zpět do osvobozeného Československa. Vlakem načerno mu to do Těšína trvalo téměř měsíc. Z jeho početné rodiny se vrátil do Českého Těšína pouze strýc Nathan Bergmann, který se postaral o dokončení jeho vzdělání. V roce 1948 se Norbert přihlásil do Hagany a absolvoval kurz leteckého mechanika v Liberci. O rok později odešel do Izraele, v izraelském letectvu sloužil 25 let jako šéfmechanik a hlavní inženýr letecké základny. Po odchodu do civilu se stal ředitelem jedné privátní letecké společnosti a dodnes pomáhá koordinovat některé česko-izraelské letecké projekty. V 90. letech žil dva roky v Praze – pracoval zde pro izraelské společnosti obchodující s podnikem Aero Vodochody. Během svého života obdržel řadu vyznamenání, mimo jiné Řád generála Rudolfa Medka.