Miloslav Jebavý (1911–1949)

Miloslav Jebavý

Narodil se 27. 8. 1911 v Hájích nad Jizerou (okres Semily, Liberecký kraj), jeho otec byl kovářem zaměstnaným v továrně. Po absolvování obecné školy v Loukově a odmaturování na gymnáziu v Olomouci odcestoval v roce 1930 do Francie, kde si chtěl najít zaměstnání. Tam nejprve pobýval v Paříži, posléze v Marseille, ovšem nikde nenalezl odpovídající uplatnění, a tak ještě téhož roku, v listopadu 1930, vstoupil do řad cizinecké legie. Sloužil v Maroku, Alžírsku i na Sahaře, dosáhl hodnosti rotmistra a nakonec byl jmenován důstojnickým čekatelem.

Na počátku války byl v rámci 11. pěšího pluku odeslán do Francie, kde byla jeho jednotka umístěna na frontě mezi Maginotovou a Siegfriedovou linií. S ní podstoupil těžké ústupové boje s Němci, francouzská kapitulace ho zastihla nedaleko Dijonu, kudy tehdy probíhala demarkační linie. Po odeslání zpět do Afriky se rozhodl k útěku do Anglie a k tomuto účelu si v Casablance opatřil starou rybářskou bárku, se kterou se mu podařilo v červnu 1941 spolu s několika dalšími československými vojáky šťastně přistát v Gibraltaru. Zde vstoupil do řad britské armády, absolvoval paradesantní výcvik a další speciální kurzy a po svém návratu (přidělen do štábu velitele pevnosti) byl využíván pro zpravodajskou činnost. V roce 1941 působil na území Maroka a Alžírska, v roce 1942 byl nasazen v Libyi a v druhé polovině téhož roku seskočil padákem nad severní Francií. Na počátku roku 1943 byl ponorkou vysazen na jihovýchodním pobřeží Francie, ovšem v červenci 1943 byl francouzskou vichistickou policií zatčen v Montpellier a vězněn až do ledna 1944 v Eysses. Odtud se mu podařilo uprchnout a přes Pyreneje se dostal do Gibraltaru a následně pak do Anglie.

V britských službách (zařazen u RAF a M.I. – doklady na jméno kpt. F. Stargarti) získal postupně hodnost majora. Na vlastní výslovnou žádost byl v létě 1944 přeložen k francouzské armádě generála de Gaulla, stal se velitelem 1. roty parašutistického praporu v Camberley a později byl opět zařazen do cizinecké legie. S tou se účastnil osvobozovacích bojů, které pro něj 4. 3. 1945 skončily, když byl na Rýně těžce raněn. Po dlouhém léčení, jež se protáhlo až do 29. února 1946, byl zproštěn služby, za svou bojovou činnost získal několik francouzských vyznamenání.1

V dubnu 1946 se vrátil do ČSR (jeho otec byl v roce 1941 Němci zabit) a začal pracovat ve firmě Prago-Export, jejímž majitelem byl jeho bratr. Dne 6. 3. 1949 byl orgány StB zatčen a obviněn z protistátní činnosti, které se měl dopouštět jako hlava rozvětveného spiknutí s vazbami na britské a americké výzvědné služby (Akce Norbert). Cílem této ilegální skupiny měl být podle komunistických vyšetřovatelů vojenský převrat s pomocí žatecké a milovické posádky. Státní soud v Praze ho v červnu 1949 spolu s Josefem Gonicem, Bohuslavem Hubálkem, Vilémem Sokem a Karlem Sabelou odsoudil za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti.

Popraven byl 18. července 1949 v Praze na Pankráci.

Mgr. Petr Mallota

Archivní dokumenty:

  1. Civilní fotografie Miloslava Jebavého z cestovního pasu (zdroj: ABS).
  2. Vazební fotografie Miloslava Jebavého (zdroj: ABS).
  3. Titulní strana rozsudku Státního soudu v Praze ve věci „Miloslav Jebavý a spol.“ (zdroj: ABS).
  4. Druhá strana rozsudku Státního soudu v Praze ve věci „Miloslav Jebavý a spol.“ (zdroj: ABS).
  5. Třetí strana rozsudku Státního soudu v Praze ve věci „Miloslav Jebavý a spol.“ (zdroj: ABS).
  6. Čtvrtá strana rozsudku Státního soudu v Praze ve věci „Miloslav Jebavý a spol.“ (zdroj: ABS).
  7. Pátá strana rozsudku Státního soudu v Praze ve věci „Miloslav Jebavý a spol.“ (zdroj: ABS).
  8. Žádost o prezidentskou milost napsaná matkou Miloslava Jebavého (zdroj: NA).
  9. Zpráva ředitelství věznice Krajského trestního soudu v Praze ministerstvu spravedlnosti o provedení popravy Miloslava Jebavého (zdroj: NA).
  10. Ohledací list Miloslava Jebavého po provedené popravě (zdroj: NA).

Prameny:

  • Archiv bezpečnostních složek,
    • f. Vyšetřovací spisy Správy vyšetřování StB (centrála) , sign. V-6147/MV.
  • Národní archiv,
    • f. Státní prokuratura Praha, sp. zn. Pst I 786/49
    • f. Generální prokuratura Praha, sp. zn. T 26/49
    • f. Správa sboru nápravné výchovy , osobní spis Miloslava Jebavého
    • f. Státní soud Praha, spis není po povodních k dispozici.
  • Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv
    • sb. Kvalifikační listiny, kvalifikační listina Miloslava Jebavého.

Literatura:

  • BRET, Jan: 22 oprátek. Ministerstvo obrany, Praha 1999.
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora: Z letopisů třetího odboje. Hříbal, Praha 1992.
  • KAPLAN, K. – PALEČEK, P.: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Barrister & Principal, Brno 2001.
  • RADOSTA, Petr: Protikomunistický odboj: Historický nástin. Egem, Praha 1993.

1 Dramatické válečné osudy Miloslava Jebavého se doposud nepodařilo uspokojivě verifikovat. Základním zdrojem informací tak zůstávají jeho vlastní výpovědi.