Leopold Doležal (1913–1952)
Narodil se 27. 10. 1913 v Brně (okres Brno-město, Jihomoravský kraj) v německé rodině, jeho matka byla v domácnosti, otec se živil jako holič (po návratu z první světové války od rodiny odešel). Matka se v roce 1927 přihlásila k české národnosti a tu si se synem ponechala i během trvání protektorátu. Leopold Doležal vychodil pět tříd obecné školy v jazyce německém a tři třídy měšťanské školy v jazyce českém. V roce 1928 se začal učit na strojního zámečníka u Československé zbrojovky v Brně-Zábrdovicích, později dva roky pracoval jako automechanik ve Škodových závodech v Brně. V letech 1933–1935 konal povinnou vojenskou prezenční službu v Olomouci u 152. dělostřeleckého pluku a dosáhl hodnosti svobodníka. Po svém návratu si zažádal o přijetí k policii, absolvoval šestiměsíční cvičný kurz a byl přidělen k pořádkové policii na ředitelství v Moravské Ostravě. V roce 1937 byl na vlastní žádost přeložen do Brna.
Během válečných let byl stále u policie – od roku 1941 u Němci nově zřízeného dopravního oddílu. Právě z této doby se dochovalo několik svědectví o jeho protiněmecké činnosti, kterou prováděl jako člen odbojové organizace Vojenská orlice. Ta spočívala zejména v tom, že pomáhal vyšetřovaným a jejich příbuzným například tím, že u sebe ukrýval zbraně, které gestapo hledalo při domovních prohlídkách, nebo předával „motáky“ z vězení. V roce 1944 se rozvedl se svou první ženou a v roce 1945 se podruhé oženil. V období první republiky nebyl členem žádné politické strany, po válce se stal členem Sokola a nově vytvořeného Sboru národní bezpečnosti. V roce 1948 vstoupil do KSČ.
Jeho „druhý“ odboj, tentokrát namířený proti vládnoucí komunistické straně, se datuje od léta roku 1950. Leopold Doležal jako člen rozvětvené ilegální organizace vytvořené britskou zpravodajskou službou (IS) na Moravě ukrýval ve svém bytě po dobu čtrnácti dní jejího agenta Josefa Kavku (skutečné jméno Josef Kolísko), kterému zároveň předával citlivé zprávy bezpečnostního charakteru a poskytoval mu všestrannou pomoc. Spolu s ním i s dalšími osobami se také účastnil vyzvednutí zakopaných ilegálních vysílaček u Znojma v červnu roku 1950 a asistoval u jejich následného nočního převozu do Brna. Pikantní na celé věci je to, že jako uniformovaný příslušník SNB jel před automobilem na motocyklu jako eskorta, přičemž jednu z vysílaček měl ukrytou v batohu na zádech. Když agent Kavka po přestřelce s bezpečnostními orgány v Modřicích v říjnu 1950 zahynul, využil Leopold Doležal opět svého služebního zařazení a pronikl do budovy soudního lékařství, aby identifikoval tělo zastřeleného, zda se skutečně jedná o Kavku. To už se však blížil konec celé ilegální organizace, kterou StB postupně rozkrývala.
4. listopadu 1950 byl o deváté hodině ranní v rámci akce Kozel zatčen a spolu s ním i řada dalších osob, z nichž některé byly stejně jako on příslušníky SNB. Po vyšetřování, jehož délka odpovídala závažnosti celého případu, byl s 25 dalšími osobami postaven před Státní soud Brno, jemuž předsedal JUDr. Jiří Kepák a prokurátorem byl JUDr. Vilém Hanák.
Hlavní líčení s jeho skupinou (druhá velká skupina akce Kozel byla souzena samostatně) proběhlo ve dnech 16. až 19. ledna 1952 u Státního soudu Brno. Rozsudek v jeho případě udával zločin velezrady (§ 78 tr. z.) a vyzvědačství (§ 86 tr. z.) a znamenal pro něj trest smrti. Ostatní si odnesli mnohaleté tresty včetně pěti doživotních. U všech obviněných (kromě jednoho) bylo vysloveno propadnutí celého majetku, Leopold Doležal navíc pozbyl čestná práva občanská a soud vyslovil také ztrátu hodnosti ve Sboru národní bezpečnosti. Odvolací líčení proběhlo u Nejvyššího soudu v Praze v květnu 1952 a potvrdilo rozsudek soudu nižší instance.
Po neudělení milosti prezidentem republiky Klementem Gottwaldem byl vrchní strážmistr Leopold Doležal dne 30. srpna 1952 v brněnské věznici popraven. Byla to poslední poprava, k níž zde došlo.
Mgr. Petr Mallota
Archivní dokumenty:
- Policejní fotografie Leopolda Doležala z jeho personálního spisu (zdroj: ABS).
- Vazební fotografie Leopolda Doležala (zdroj: ABS).
- Potvrzení o odbojové činnosti během okupace – 1. část (zdroj: ABS).
- Potvrzení o odbojové činnosti během okupace – 2. část (zdroj: ABS).
- Záznam o „protistátních“ výrocích Leopolda Doležala (zdroj: ABS).
- Hlášení sebevraždy agenta Josefa Kavky (zdroj: ABS).
- Fotografie jedné z ilegálních vysílaček zabavených orgány StB (zdroj: ABS).
- Fotografie naaranžovaných zbraní a dalšího ilegálního materiálu zajištěných v akci Kozel (zdroj: ABS).
- Zpráva o průběhu přelíčení před Státním soudem Brno – 1. část (zdroj: ABS).
- Zpráva o průběhu přelíčení před Státním soudem Brno – 2. část (zdroj: ABS).
- Zpráva o průběhu přelíčení před Státním soudem Brno – 3. část (zdroj: ABS).
- Státní prokuratura Praha informuje Státní prokuraturu oddělení Brno o neudělení milosti (zdroj: NA).
- Státní prokuratura oddělení Brno informuje Státní prokuraturu Praha o stanovení termínu popravy (zdroj: NA).
- Státní prokuratura Brno podává zprávu o výkonu trestu Státní prokuratuře v Praze (zdroj: NA).
Prameny:
- Archiv bezpečnostních složek
- f. Vyšetřovací spisy Krajské správy StB Brno, sign. V-656/Brno
- f. Personální spisy zaměstnanců MV, personální spis Leopolda Doležala, a. č. 2021/13.
- Moravský zemský archiv v Brně
- f. Státní soud Brno, sp. zn. 2 Ts II 79/51
- Národní archiv
- f. Státní prokuratura Praha, sp. zn. 3 Spt II 103/51
- f. Nejvyšší soud, sp. zn. To II 113/52
- f. Správa sboru nápravné výchovy, osobní spis Leopolda Doležala (nenalezen).
Literatura:
- TOMEK, Prokop: Dvě protikomunistické skupiny na Moravě v 50. letech. In: Securitas imperii 12, ÚDV, Praha 2005.
- STUCHLÍK, Dušan: Odbojovou skupinu na Brněnsku řídili Britové. Lidové noviny, 20. 10. 2001.
