Josef Gonic (1902–1949)
Narozen 4. 3. 1902 v Kyjově (okres Hodonín, Jihomoravský kraj) v rodině obchodníka. Po skončení obecné školy absolvoval v Hodoníně sedm tříd reálky, na které složil maturitní zkoušku. V roce 1921 dobrovolně nastoupil vojenskou prezenční službu, zároveň byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích. Tu zakončil v roce 1923 s prospěchem dobrým a byl vyřazen jako poručík pěchoty. Od roku 1924 do roku 1934 byl přidělen k 39. pěšímu pluku v Milovicích, kde vykonával funkci velitele čety. V tomto období se také zúčastnil celé řady odborných vojenských kurzů a v roce 1934 zahájil studia na Vysoké škole válečné. Ta úspěšně završil v roce 1936. O rok později získal hodnost štábního kapitána a začal pracovat jako důstojník generálního štábu.
Během německé okupace byl od 1. července 1939 do 31. 5. 1943 vrchním komisařem na ministerstvu sociální a zdravotní péče v Praze, poté pracoval na Úřadu práce v Pardubicích v oddělení mzdové politiky jako úředník. V této době byl také činný v odboji, pro který plnil zpravodajské úkoly. Když vypuklo Pražské povstání, zastával na velitelství povstaleckého vojska funkci náčelníka štábu úseku Praha-střed. Za svou vojenskou a odbojovou činnost obdržel vedle pochvalných uznání i Čs. medaili za chrabrost před nepřítelem.
Od léta 1945 začal opět pracovat na MNO v hlavním štábu. V roce 1946 byl povýšen na majora, o rok později na podplukovníka. V témže roce ukončil své členství ve straně národně socialistické, pak již byl bez politické příslušnosti. S manželkou měl jedno dítě.
V březnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností a obviněn z účasti na přípravě vojenského převratu (Akce Norbert). Podle obžaloby spočíval jeho úkol v tom, že měl zajistit ovládnutí ministerstva národní obrany a hlavního štábu. V červnu 1949 byl Josef Gonic Státním soudem v Praze odsouzen ve vykonstruovaném procesu za zločin velezrady k trestu smrti. Přestože Nejvyšší soud doporučil ministerstvu spravedlnosti udělit v jeho případě milost a trest změnit na doživotí, nestalo se tak.
Dne 18. července 1949 byl spolu s Miloslavem Jebavým, Bohuslavem Hubálkem, Vilémem Sokem a Karlem Sabelou v Praze na Pankráci popraven. Jeho dceři bylo v době popravy 18 let a nedlouho před ní maturovala.
Mgr. Petr Mallota
Archivní dokumenty:
- Podplukovník generálního štábu Josef Gonic jako mladý důstojník prvorepublikové armády (zdroj: VHÚ).
- Titulní strana posudku o trestu smrti, který poslal Nejvyšší soud ministerstvu spravedlnosti (zdroj: NA).
- Výňatek z posudku o trestu smrti zaslaného Nejvyšším soudem ministerstvu spravedlnosti (zdroj: NA).
- Závěrečná část posudku o trestu smrti zaslaného Nejvyšším soudem ministerstvu spravedlnosti (zdroj: NA).
- Žádost o prezidentskou milost napsaná dcerou podplukovníka Gonice – 1. část (zdroj: NA).
- Žádost o prezidentskou milost napsaná dcerou podplukovníka Gonice – 2. část (zdroj: NA).
- Zpráva ředitelství věznice Krajského soudu trestního v Praze ministerstvu spravedlnosti o provedení popravy (zdroj: NA).
- Ohledací list po provedené popravě (zdroj: NA).
Prameny:
- Archiv bezpečnostních složek,
- f. Vyšetřovací spisy Správy vyšetřování StB (centrála), sign. V-6147/MV.
- Národní archiv,
- f. Státní prokuratura Praha, sp. zn Pst I 786/49
- f. Generální prokuratura Praha, sp. zn. T 26/49
- f. Správa sboru nápravné výchovy, osobní spis Josefa Gonice
- f. Státní soud Praha, spis není po povodních k dispozici.
- Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv
- sb. Kvalifikační listiny, kvalifikační listina Josefa Gonice.
Literatura:
- BRET, Jan: 22 oprátek. Ministerstvo obrany, Praha 1999.
- DVOŘÁKOVÁ, Zora: Z letopisů třetího odboje. Hříbal, Praha 1992.
- KAPLAN, K. – PALEČEK, P.: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Barrister & Principal, Brno 2001.
- RADOSTA, Petr: Protikomunistický odboj: Historický nástin. Egem, Praha 1993.
