Josef Charvát (1923–1949)
Narozen 28. 7. 1923 v Praze, jeho otec, který zemřel již rok po jeho narození, byl státním úředníkem na ministerstvu financí, matka pracovala až do své smrti roku 1944 na ředitelství státního dluhu v Praze. Absolvoval nejprve pět obecných a později sedm tříd reálky, na které v roce 1941 složil úspěšně maturitní zkoušku. Roku 1943 zakončil maturitou i dvouletý abiturientský elektrokurz na střední průmyslové škole v Praze a s touto kvalifikací začal pracovat jako technický úředník v pražském závodě Zbrojovky Brno, kde setrval až do svého nástupu na Vysokou školu elektrotechnickou na podzim 1945.
Během války se oženil a narodil se mu nejdříve syn Jan (ten však po měsíci zemřel) a posléze syn Petr. Právě z důvodů zabezpečení rodiny musel záhy přerušit vysokoškolská studia a od 1. 5. 1946 se stal zaměstnancem Škodových závodů v Praze. Od října 1947 do března 1949 pak absolvoval základní vojenskou službu, ze které se vrátil na své původní místo. Politicky byl organizován v Československé straně lidové, avšak jen jako její řadový člen bez významnějších funkcí.
Po únoru 1948 vstoupil do KSČ, ale s jejím programem a cíli se nijak neztotožňoval, naopak se rozhodl s nastupujícím totalitním režimem bojovat. Společně se svou manželkou pomáhal lidem, kteří byli komunistickou mocí pronásledováni, a jeho protikomunistická odbojová činnost vyvrcholila účastí na pokusu osvobodit politické vězně z litoměřické věznice pod vedením Vratislava Polesného. Při ní jeho manželka postřelila jednoho z dozorců, kýženého výsledku se však nepodařilo dosáhnout.
17. 5. 1949 byli manželé Charvátovi v časných ranních hodinách zatčeni Státní bezpečností a jako údajní členové ilegální odbojové organizace ZVON obviněni z přípravy ozbrojeného puče, ke kterému mělo dojít v součinnosti s dalšími odbojovými skupinami právě v tento den. Celkem bylo v souvislosti s touto akcí žalováno státní prokuraturou 98 osob, které byly rozděleny do pěti skupin a souzeny postupně dvěma senáty Státního soudu v Praze – civilním (předseda JUDr. Jaroslav Novák, prokurátor dr. Karel Čížek) a smíšeným (plk. Dr. Štella, prokurátor Dr. Juraj Vieska).
Hlavní přelíčení se skupinou, do které byl zařazen i Josef Charvát, proběhlo ve dnech 19., 20. a 22. srpna 1949 a vyneslo celkem dva tresty smrti, jeden z nich právě pro Josefa Charváta (zločin velezrady, zločinného vyzvědačství a pokusu o vraždu), druhý pro Josefa Polesného. Vlasta Charvátová byla ve stejném procesu odsouzena k doživotnímu trestu. Již předtím následkem výslechu vyšetřujícími orgány StB potratila. U všech těchto obžalovaných soud vyslovil také pozbytí čestných práv občanských a konfiskaci celého jmění, což byl standardní krok komunistické justice v takovýchto případech.
5. listopadu 1949 byli v Praze na Pankráci po předchozím zamítnutí žádosti o milost Josef Charvát, Vratislav Polesný, Emanuel Čančík, Jaroslav Borkovec, Vratislav Janda a Květoslav Prokeš popraveni. Poslední tři jmenovaní byli zatčeni a odsouzeni v rámci Akce Květa (Akce Anton).
Manželka Josefa Charváta se z komunistických věznic vrátila až na sklonku roku 1963, po předchozím zkrácení trestu amnestií. Synu Petrovi, kterého mezitím vychovávali prarodiče a jenž pobýval i v dětských domovech, bylo v té době patnáct let.
Mgr. Petr Mallota
Archivní dokumenty:
- Vojenská fotografie Josefa Charváta (zdroj: ABS).
- Vazební fotografie Josefa Charváta (zdroj: ABS).
- Vazební fotografie Vlasty Charvátové (zdroj: ABS).
- Z výslechového protokolu s Vlastou Charvátovou ze dne 31. 5. 1949 – 1. část (zdroj: ABS).
- Z výslechového protokolu s Vlastou Charvátovou ze dne 31. 5. 1949 – 2. část (zdroj: ABS).
- Z výslechového protokolu s Vlastou Charvátovou ze dne 31. 5. 1949 – 3. část (zdroj: ABS).
- Výňatek z trestního oznámení proti Josefu Charvátovi (zdroj: ABS).
- Usnesení Státního soudu Praha o pořadí poprav (zdroj: NA).
- Protokol o seznámení odsouzených s výkonem trestu smrti příštího dne (zdroj: NA).
Prameny:
- Archiv bezpečnostních složek
- f. Vyšetřovací spisy Správy vyšetřování StB (centrála), sign. V-6381/MV.
- Národní archiv
- f. Státní prokuratura Praha, sp. zn. Pst I 1206/49
- f. Generální prokuratura Praha, sp. zn.
- f. Státní soud Praha, sp. zn. Or I 1036/49
- f. Nejvyšší soud, sp. zn. To 151/49
- f. Správa sboru nápravné výchovy, osobní spis Vratislava Polesného.
Literatura:
- BABKA, Lukáš – VEBER, Václav (eds.): Za svobodu a demokracii III.: Třetí (protikomunistický) odboj. Hradec Králové 2002.
- PŘÍBEHY BEZPRAVÍ. Z vězeňských spisů. Projekt společnosti Člověk v tísni. Praha 2007.
- RADOSTA, Petr: Protikomunistický odboj: Historický nástin. Egem, Praha 1993.
