Jan Křižan (1915–1951)
Narodil se 12. 11. 1915 ve Valašském Meziříčí (okres Vsetín, Zlínský kraj) v bohaté rodině továrníka a majitele parní pily. Po absolvování obecné a měšťanské školy a následné maturitě na Obchodní akademii v Brně zahájil studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, která však nedokončil. V březnu 1938 odjel na půl roku do bavorského Rosenheimu na dřevařskou technickou školu a po svém návratu pracoval krátký čas v podniku svého otce, odkud byl počátkem března povolán k prezenční službě. Tu však přerušila německá okupace.
Poté se Jan Křižan opět vrátil do rodinného podniku. Po smrti otce roku 1941 se stal jedním z dědiců (vedle dvou vlastních sester a nevlastního bratra) majetku v hodnotě přibližně 3 500 000 Kčs. V roce 1939 se oženil a z tohoto svazku se mu postupně narodili synové Jan, Jiří a Ondřej. V roce 1945 vstoupil do strany národně socialistické, jejímž řadovým členem zůstal až do února 1948. Kromě toho byl také sokolem a členem ROH, ale ani zde nikdy nezastával žádnou významnější funkci.
Po válce mu byl jeho majetek postupně znárodňován, čemuž se snažil bránit právní cestou, nakonec však definitivně skončil jako řadový zaměstnanec u Valašských pil ve Valašském Meziříčí. Poúnorové poměry a obava ze zatčení ho vedly k úvahám o emigraci, o kterou se pokusil na konci roku 1949 společně se svými známými Františkem Boháčem – bývalým armádním důstojníkem – a Vladimírem Krejčiříkem. Během cesty na rakouskou hranici, kterou plánovali překročit v oblasti Mikulova, zastavila jejich automobil v noci na 1. 1. 1950 dvoučlenná ozbrojená hlídka. Poté, co byli vyzváni k návratu do Mikulova v doprovodu této hlídky, Jan Křižan smrtelně postřelil vrchního strážmistra Václava Anšlága a společně s Františkem Boháčem těžce zranil vojína Edmunda Sziklaie.
Přestože se jim potom podařilo překročit státní hranici, jejich pokus dostat se do Vídně byl zmařen. Všechny tři zadržela sovětská armáda, která je již 4. 1. 1950 předala československým orgánům. Dne 14. prosince byl Jan Křižan Státním soudem Brno uznán vinným ze zločinu velezrady, zrady státního tajemství, úkladné vraždy a nedokončené vraždy a odsouzen k trestu smrti. Ten byl vykonán 14. června 1951 v Brně.
Mgr. Petr Mallota
Archivní dokumenty:
- Vazební fotografie Jana Křižana (zdroj: ABS).
- Situační nákres místa činu pořízený orgány StB – místo, kde bylo nalezeno tělo strážmistra Anšlága, poloha odstaveného automobilu, trasa útěku (zdroj: ABS).
- Zpráva o zatčení Jana Křižana orgány Krajského velitelství StB Brno (zdroj: ABS).
- Státní prokuratura Brno vyzývá k účasti novinářů na tiskové poradě před započetím hlavního líčení (zdroj: NA).
- Výpis z rozsudku Jana Křižana (zdroj: NA).
- Osobní listina Jana Křižana z Krajské věznice v Brně (zdroj: NA).
- Státní prokuratura Brno dává příkaz k výkonu trestu (zdroj: NA).
- Státní prokuratura Brno podává zprávu o výkonu trestu Státní prokuratuře v Praze (zdroj: NA).
- Záznam o převzetí ostatků Jana Křižana Anatomickým ústavem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (zdroj: NA).
Prameny:
- Archiv bezpečnostních složek,
- f. Vyšetřovací spisy Krajské správy StB Brno, sign. V-439/Brno.
- Moravský zemský archiv v Brně,
- f. Státní soud Brno, sp. zn. Ts II/I 2/50.
- Národní archiv,
- f. Státní prokuratura, sp. zn. Pst. II 39/Brno
- f. Správa sboru nápravné výchovy, osobní spis Jana Křižana.
Literatura:
- BRET, Jan: 22 oprátek. Praha 1999.
