V úterý 2. června 1942 se na Staroměstském náměstí v Praze konala od 20 hodin „Manifestace českého lidu pro Říši“, kterou oficiálně nepořádaly nacistické okupační orgány, ale vláda protektorátu Čechy a Morava. Obyvatelé hlavního města byli vyzváni, aby se na veřejné shromáždění dostavili „v počtu co nejhojnějším“, a aby svou přítomností odmítli atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha a „rejdy emigrantské smečky, soustředěné kolem Beneše, veřejného nepřítele českého národa číslo jedna“. Manifestaci, jíž předcházel koncert hudby vládního vojska, zahájil přesně ve 20 hodin předseda protektorátní vlády Jaroslav Krejčí. Po něm se ujal slova zástupce předsedy Národní odborové ústředny zaměstnanecké Arno Hais, který v té době spolupracoval s odbojovou organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme. Podle jeho poválečného vyjádření mu bylo vystoupení na manifestaci nařízeno nacistickými představiteli a text projevu mu byl nadiktován. O několik měsíců později byl Hais zatčen gestapem a do konce války vězněn. Po Haisovi vystoupil na manifestaci ještě generální referent Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě MUDr. František Teuner a shromáždění uzavřel svým projevem ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec. Na závěr zahrála hudba vládního vojska státní hymnu. Na shromáždění bylo podle dobových pramenů přítomno 65 000 lidí. Vysoká účast byla mimo jiné způsobena fámami o chystané decimaci příslušníků českého národa ze strany nacistů v rámci odvetných opatření za atentát na Heydricha.