Historické bádání může měnit lidské osudy. Díky historičce Pavle Plaché zjistila osmdesátiletá Milena Ručková, jejíž matka zahynula v nacistickém koncentračním táboře, že má v Anglii pět nevlastních sourozenců. V tomto čísle najdete i další výjimečné příběhy z doby války – případ židovského agenta Gestapa, který se podílel na lovu na své soukmenovce i odbojáře, či osud talentovaného hudebního skladatele, jenž se marně snažil uprchnout z protektorátu. A o tom, že historické bádání může do života lidí zasahovat i méně vítaným způsobem, píše ve svém článku Jan Adamec. Podrobně mapuje soudní spory, v nichž figurovaly tři historičky holokaustu.

V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích. Zároveň představoval typ humanitního vzdělance, který si dokázal udržet renomé napříč několika politickými režimy, včetně dvou totalitních. Kniha připomíná témata z jeho dodnes platného odborného odkazu a podrobně se věnuje méně známým částem Cibulkova životního příběhu.

Historičce Pavle Plaché, která se dlouhodobě věnuje osudům žen během druhé světové války, se podařil fenomenální počin: díky jejím výzkumům se po mnoha letech dala dohromady rodina, která by jinak o svých vazbách nevěděla. O životě žen a dětí v koncentračních táborech hovoří Pavla Plachá v novém podcastu Pavla Ryjáčka, který si můžete poslechnout na Soundcloud nebo Spotify.

Byla StB skvěle fungující organizace, nebo to byl spíš socialistický šlendrián? Jak získávala spolupracovníky? Měli k ní blíž ti, kteří předtím spolupracovali s gestapem? To jsou některé z otázek, ke kterým nabízí odpovědi kniha Člověk v soukolí StB – a v podcastu Pavla Ryjáčka také její editor, historik Milan Bárta. Ten přiblíží charakteristické příběhy spolupráce s StB, kterých kniha obsahuje sedm, a naznačí, proč v ní není také příběh Andreje Babiše. Podcast si můžete poslechnout na Soundcloud nebo Spotify.

Výzkumnice ÚSTR Eva Vybíralová nedávno v Apoštolském vatikánském archivu narazila na originální texty mimořádných, tzv. mexických fakult pro Československo. Jde o soubor speciálních pravomocí pro místní ordináře z doby nástupu komunismu, které umožňovaly snazší fungování církve v době pronásledování.

V sedmi studiích autoři a autorky zachycují příběhy lidí, kteří se ocitli v soukolí mašinerie tajné policie. Texty přibližují nejen samotný průběh spolupráce s StB, ale i motivace, které k ní vedly, a její důsledky.

Víte, že v socialistickém Československu byla vysvěcena na kněze žena? Provedl to – samozřejmě tajně – katolický biskup Felix Maria Davídek, jedna z významných postav takzvané skryté církve. Jak v podcastu Pavla Ryjáčka říká historička Eva Vybíralová, jeho čin nejspíš předběhl církevní dějiny o mnoho let. O skryté, podzemní či tajné církvi pojednává také poslední číslo revue Paměť a dějiny. V předělech připomínáme duchovního a písničkáře Svatopluka Karáska, který zemřel 20. prosince 2020. Podcast si můžete poslechnout na Soundcloud nebo Spotify.

Zorganizovali jsme on-line setkání Evropské sítě úřadů spravujících písemnosti tajné policie (European Network of Official Authorities in Charge of Secret Police Files). Videokonference se konala 28. ledna 2021.

Aktuální číslo PaD připomíná sté výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se hlavně působení skryté církve v Československu za vlády komunistů. K činnosti F. M. Davídka se pojí i další výročí tematizované v PaD: před padesáti lety byla poprvé v dějinách katolické církve na kněze vysvěcena žena, Ludmila Javorová.