Ústav pro studium totalitních režimů, Archiv bezpečnostních složek a Státní archivní služba Ukrajiny podepsaly 4. února 2020 smlouvu, jíž se zavazují ke vzájemné spolupráci při oboustranném zajištění přístupu k archivním dokumentům či společném výzkumu.

Přednášky o Čechoslovácích v Gulagu v Nymburce či ve Vysokém Mýtě, výstava malíře a vězně Gulagu Vladimíra Levory v Klatovech a další akce připomenou oběti sovětského represivního režimu. Podívejte se na jejich přehled.

Aktuální číslo připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů. Ve věznicích pro ně vznikly tzv. technické ústavy, kde tito novodobí „otroci s inženýrským diplomem“ projektovali sídla národních výborů, sorelové kulturní domy, pětiletková sídliště či exkluzivní letovisko na Orlíku pro komunistické pohlaváry. Série článků a rozhovorů odkrývá souvislosti tohoto fenoménu, který se komunistickému režimu podařilo před veřejností téměř dokonale utajit.

Ústav pro studium totalitních režimů společně s Památníkem Terezín a Plzeňskou filharmonií zvou na vzpomínkovou akci k 75. výročí popravy Zdeňka Bořka-Dohalského, který pod krycími jmény „Halík“ či „Bedrník“ působil v rámci podzemních organizací demokratické rezistence. Vzpomínka se koná 6. února 2020 od 13:30 v Malé pevnosti v Terezíně.

Kniha rekonstruuje každodenní jazyk obyčejného komunisty, zkoumá jeho myšlenkový svět, jak se vyvíjel tváří v tvář politickým změnám. V ohnisku práce je pět ústředních motivů komunistické obrazotvornosti: Dějiny, Strana, Národ, Nepřítel a Čas. Autor dochází k závěru, že prostí komunisté nebyli netečnou masou, nýbrž aktivními hybateli dění s bohatými formami politických postojů. Dějiny komunismu, jeho vzestupů a pádů, mohou v tomto pojetí sloužit jako vodítko k pochopení toho, jak fungují ideologie v soudobém světě.

Album nabízí archivní snímky z pohnutých let dvojí okupace Polska – sovětské, ale i následné německé. Prostřednictvím dobových fotografií a mapek dokumentuje průběh sovětizace okupovaných polských území, metody a dopad komunistické (a posléze nacistické) propagandy. Většina snímků je publikována vůbec poprvé. V publikaci najdete také krátké studie, které obrazy doplňují o fakta a kontext. Knihu ÚSTR vydal ve spolupráci s Muzeem 2. sv. války v Gdaňsku a s pomocí Polského institutu v Praze v rámci vydavatelského cyklu „Samostatnost 1918“.

Autoři nahlížejí na 60. léta v Sovětském svazu jako na jeho „viktoriánskou“ epochu, tedy epochu, která nebyla dobou vrcholného tvůrčího rozkvětu, ale dobou sentimentu a samolibého pohledu na svět. Všímají si jednotlivých fenoménů kulturního života země v dekádě plné výkyvů, ukazují, že nebyla ani zcela svobodná, ale také nešlo čistě o pokračování mocenského stalinského surrealismu, že byla plná nadějí i deziluzí.

U příležitosti 80. výročí vypuknutí uprchlické vlny čs. občanů do SSSR a jejich represe v táborech Gulagu uspořádaly Ústav pro studium totalitních režimů, sdružení Memorial, Velvyslanectví České republiky v Moskvě a České centrum Moskva ve dnech 18. až 20. listopadu 2019 sérii akcí.

Kniha představuje dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se ocitli z nejrůznějších důvodů v nemilosrdném soukolí sovětského represivního aparátu nejen v době světového válečného konfliktu, ale i během Stalinova Velkého teroru, nebo byli v poválečném období jako nepohodlní lidé uneseni z Československa. Kniha zároveň připomíná smutná jubilea dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu, Heliodora Píky a Jakuba Koutného.

Cenu ÚSTR letos obdrželi ruský opoziční politik a novinář, účastník protinacistického i protikomunistického odboje, chartistka vyhnaná komunistickým režimem z vlasti a bojovník za odškodnění obětí romského holokaustu. Slavnostní ceremoniál se konal ve čtvrtek 21. listopadu 2019 v Senátu Parlamentu České republiky.