Dnes byla uveřejněna zpráva, že 29. května 2019 zemřel jeden z posledních svědků Gulagu původem z Československa Michal Demjan.

„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Poslední adresa, který od roku 2017 běží v České republice. Smyslem projektu je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu. Ve čtvrtek 27. června 2019 v Den politických vězňů ke stávajícím tabulkám přibudou tři další. Tentokrát uctíme památku tří římskokatolických kněží odsouzených k trestu smrti ve vykonstruovaných procesech následujících po události, k níž došlo na Třebíčsku v červenci 1951, a která je označována jako Případ Babice. Akci poskytl podporu biskup brněnský Vojtěch Cikrle a faráři místních farností.

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají ve čtvrtek 20. června 2019 již tradiční Den otevřených dveří v budovách ABS – Branické náměstí 2, Praha 4, a Brno – Kanice. Na programu budou speciální komentované prohlídky budov – na Branickém náměstí v každou celou hodinu od 11 do 17 hodin a v Brně – Kanicích v 10 a v 16 hodin.

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové  na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové.

Aktuální číslo pojednává hlavně o dramatických okolnostech formování československého zahraničního odboje v roce 1939 v Polsku, o kárných a pracovních táborech, jejichž příprava se naplno rozběhla se vznikem druhé republiky, o velitelích tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a o vyjednávání odškodnění českých obětí nucené a otrocké práce v době nacismu.

Projekt Poslední adresa připomíná konkrétní lidi, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zahynuli ve věznicích a táborech. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. Vůbec první tabulka Poslední adresy v Brně uctila památku hrdiny protinacistického odboje Josefa Robotky. Zástupci Sokola Brno I, Paměti národa Jihomoravský kraj a Ústavu pro studium totalitních režimů ji ve čtvrtek 4. dubna 2019 připevnili v Alfa pasáži v Poštovské ulici v Brně.

„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Poslední adresa, který od roku 2017 běží v České republice. Smyslem projektu je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zemřeli ve věznicích a táborech. Ve středu 6. března 2019 jsme v Praze slavnostně umístili pamětní plakety Miloslavu Jebavému a Karlu Hájkovi.

Ústav pro studium totalitních režimů se ve dnech 1.–3. března poprvé představil na Knižním festivalu Ostrava. Návštěvníci festivalu, který probíhá na výstavišti Černá louka (pavilon A), se na stánku s číslem 138 mohli seznámit s aktivitami Ústavu a zakoupit publikace z jeho knižní produkce.

Ve čtvrtek 14. února 2019 jsme v Informačním středisku Poslanecké sněmovny uspořádali prezentaci Biografického slovníku vedoucích funkcionářů KSČ (1921-1989). Publikaci představili editoři Petr Anev a Matěj Bílý. Dále vystoupili autoři úvodní studie k dějinám KSČ Jiří Pernes a Jakub Rákosník. Videozáznam z prezentace a podrobnosti o knize najdete zde.

Kolektivní monografie zkoumá vztah propagandy a filmu/televize (1918–1989). Po úvodním oddílu zaměřeném na dějiny (a samotný pojem) propagandy následují případové kapitoly, které se programově vyhýbají notoricky známým tématům, příkladům sovětské a nacistické filmové propagandy, nebo se je pokoušejí nahlížet z jiné perspektivy.