„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Poslední adresa, který bude v úterý 27. června 2017 spuštěn v České republice. Cílem projektu je připomenout jednotlivé, konkrétní oběti, které zemřely v důsledku represí komunistického režimu. Zveme vás na slavnostní zahájení projektu, které proběhne v úterý 27. června v 15 hodin před budovou Velvyslanectví Švédska, Úvoz 156/13, Hradčany, 118 00 Praha 1.

Hrdinství československých parašutistů, kteří zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, si 18. června 2017 připomněl spolu s ostatními také ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Před 75 lety, po několika hodinách obléhání, zemřeli v kryptě nebo na empoře a kůru chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Gabčík a Jan Kubiš.

Jde o výbor z relací uložených v archivu České redakce Vatikánského rozhlasu z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému v Československu po únoru 1948. V té době vzrostl význam Vatikánského rozhlasu, který do Československa přinášel informace o proměně společenského systému, omezování náboženské svobody a naopak vyvracel dezinformace komunistické propagandy a v neposlední řadě posílal věřícím ve vlasti slova naděje a útěchy.

Od 13. června 2017 každý uživatel internetu může vidět, co přesně měly v náplni práce hlavní útvary komunistického ministerstva vnitra, a to doslova den po dni. Unikátní webová aplikace Archivu bezpečnostních složek zpřehledňuje i konkrétní oblasti, za které odpovídali nejdůležitější estébáci. Ke stejnému datu Archiv bezpečnostních složek zároveň významně doplnil eBadatelnu: dřívější půlmilion skenů se nově rozšířil na počet přesahující tři miliony – a co je hlavní, přibyly zejména Svazky kontrarozvědného rozpracování (KR-MV).

Ve věku 77 let zemřel v pátek 2. června Jaroslav Kořán, jeden ze zakladatelů Občanského fóra, překladatel a bývalý pražský primátor. V roce 2009 vydal ÚSTR knihu Občanské fórum, den první. Vznik Občanského fóra v dokumentech a fotografiích, na jejíž přípravě se Jaroslav Kořán významně podílel.

Práce analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě. Výklad se nezaměřuje pouze na vývoj mechanismů organizace samotné – hodnotí též úlohu Varšavské smlouvy jakožto jednoho z nástrojů Kremlu pro správu východního bloku.

Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany. Kolektivizace venkova představuje jednu z charakteristických událostí tohoto období. Autor zpracovává téma v regionálním rozměru horního Polabí.

Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra se 25. května 2017 zúčastnil vyhlášení vítězů soutěže Příběhy 20. století, kterou pořádá nezisková organizace Post Bellum. ÚSTR je partnerem soutěže už od roku 2013, kdy se konal její první ročník.

Již třicáté číslo časopisu Securitas Imperii přináší deset studií mapujících takřka celé dvacáté století české (československé) historie.

Tentokrát je tématem především kulaté výročí přijetí zákona známého jako Lex Schwarzenberg. O co šlo? O prachsprostou státní krádež za bílého dne, navrženou poslanci a schválenou parlamentem v roce 1947. V důsledku tohoto do té doby nevídaného zákona přišla „hlubocká“ větev Schwarzenbergů reprezentovaná (vlastencem!) Adolfem Schwarzenbergem o všechen svůj místní majetek.