Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Druhé číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity. Přesto zde kultura žila – v ilegalitě. Tajně vznikaly verše, kresby, divadelní a taneční představení.

ÚSTR vyhlašuje 27. 7. 2017 výběrové řízení na obsazení pracovního místa interní auditor. Bližší informace najdete zde.

V úvodu schůze Senátu PČR 19. července 2017, na níž měla být projednána Výroční zpráva ÚSTR a ABS za rok 2016 (odevzdaná do Senátu už v březnu), vystoupil senátor Tomáš Grulich s prohlášením, že „jsou určité nejasnosti kolem investic na rekonstrukci budovy ÚSTR.“ Vedení ÚSTR se proti tomu ohradilo, neboť žádné takové nejasnosti nepanují a do mediálního prostoru se dostala dezinformace. V tomto příspěvku si můžete přečíst podrobnosti.

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady. Vytvoření rozsáhlých zakázaných a hraničních pásem znamenalo další selekci lidí a jejich nucené vysídlování. Lidé žijící v pohraničí byli konfrontováni s faktem, že z přirozených mezistátních hranic se rychle staly hranice nepřátelské.

Poslední červnový víkend patřil vzpomínce na československé parašutisty ze skupiny Silver A i uctění památky obyvatel obce Ležáky. Tuto osadu na Chrudimsku 24. června 1942 nacisté vyvraždili a srovnali se zemí v odplatě za spolupráci právě s parašutistickou skupinou Silver A, jejímž úkolem bylo mimo jiné zajistit rádiové spojení s Londýnem. Jedním ze stanovišť vysílačky Libuše byly i Ležáky. Obou pietních shromáždění se zúčastnil ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu Poslední adresa, jehož českou verzi spustil ÚSTR na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví v Praze na Hradčanech. Dříve tu bydlel student Veleslav Wahl, jehož komunisté popravili v roce 1950.

Hrdinství československých parašutistů, kteří zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, si 18. června 2017 připomněl spolu s ostatními také ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Před 75 lety, po několika hodinách obléhání, zemřeli v kryptě nebo na empoře a kůru chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Gabčík a Jan Kubiš.

Jde o výbor z relací uložených v archivu České redakce Vatikánského rozhlasu z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému v Československu po únoru 1948. V té době vzrostl význam Vatikánského rozhlasu, který do Československa přinášel informace o proměně společenského systému, omezování náboženské svobody a naopak vyvracel dezinformace komunistické propagandy a v neposlední řadě posílal věřícím ve vlasti slova naděje a útěchy.

Od 13. června 2017 každý uživatel internetu může vidět, co přesně měly v náplni práce hlavní útvary komunistického ministerstva vnitra, a to doslova den po dni. Unikátní webová aplikace Archivu bezpečnostních složek zpřehledňuje i konkrétní oblasti, za které odpovídali nejdůležitější estébáci. Ke stejnému datu Archiv bezpečnostních složek zároveň významně doplnil eBadatelnu: dřívější půlmilion skenů se nově rozšířil na počet přesahující tři miliony – a co je hlavní, přibyly zejména Svazky kontrarozvědného rozpracování (KR-MV).