Pan Tucker zveřejnil 5. srpna 2019 „Otevřený dopis Jiřímu Drahošovi k situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů“. Tento text obsahuje množství nepravdivých či zcela absurdních tvrzení a obvinění, které je třeba uvést na pravou míru.

V aktuálním čísle najdete rozsáhlý článek Adama Hradilka s názvem Neskutečný příběh Věry Sosnarové. Tato žena dlouhé roky veřejně vystupuje jako oběť téměř dvacetiletého věznění a krutého zacházení v táborech sovětského Gulagu. Adam Hradilek na základě archivního výzkumu dokládá, že skutečnost poválečného pobytu paní Sosnarové na území Sovětského svazu se velmi podstatně liší od vyprávění jí samotné i mediální interpretace jejího osudu. V čísle Vám dále předkládáme studie o emigracích Čechoslováků na Západ přes Jugoslávii, životní příběh česko-britského herce Herberta Loma a mnoho dalšího.

U příležitosti Mezinárodního dne archivů se ve čtvrtek 20. června 2019 konal Den otevřených dveří Archivu bezpečnostních složek. V rámci komentovaných prohlídek si návštěvníci v budovách ABS v Praze na Branickém náměstí a v Brně-Kanicích prohlédli depozitáře, lustrační, digitalizační nebo restaurátorské pracoviště, seznámili se s činností Ústavu pro studium totalitních režimů a zhlédli výstavu Václav Havel – Politika a svědomí.

Dnes 19. června probíhá druhý den Česko-ruského diskusního fóra, které se letos koná v Moskvě. Tématem setkání je spolupráce v oblasti kultury a historie. Ústav pro studium totalitních režimů na tomto fóru reprezentuje, stejně jako v loňském roce, historik Adam Hradilek, vedoucí projektu Dokumentace politických represí v Sovětském svazu. Na závěr svého příspěvku nazvaného Českoslovenští uprchlíci před nacismem jako oběti stalinských represí v letech 1939-45. Cíle a problematika výzkumu archivních pramenů přečetl Adam Hradilek otevřený dopis ředitelů českých historických ústavů, jímž žádají o zpřístupnění archivních pramenů k československým uprchlíkům před nacismem.

Dnes byla uveřejněna zpráva, že 29. května 2019 zemřel jeden z posledních svědků Gulagu původem z Československa Michal Demjan.

Ve čtvrtek 27. června 2019 v Den politických vězňů jsme v rámci projektu Poslední adresa umístili pamětní tabulky třem římskokatolickým kněžím Janu Bulovi, Františku Pařilovi a Václavu Drbolovi, kteří byli odsouzeni k trestu smrti v souvislosti s tzv. Případem Babice. Akci poskytl podporu biskup brněnský Vojtěch Cikrle a faráři místních farností.

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají ve čtvrtek 20. června 2019 již tradiční Den otevřených dveří v budovách ABS – Branické náměstí 2, Praha 4, a Brno – Kanice. Na programu budou speciální komentované prohlídky budov – na Branickém náměstí v každou celou hodinu od 11 do 17 hodin a v Brně – Kanicích v 10 a v 16 hodin.

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové  na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové.

Aktuální číslo pojednává hlavně o dramatických okolnostech formování československého zahraničního odboje v roce 1939 v Polsku, o kárných a pracovních táborech, jejichž příprava se naplno rozběhla se vznikem druhé republiky, o velitelích tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a o vyjednávání odškodnění českých obětí nucené a otrocké práce v době nacismu.

Projekt Poslední adresa připomíná konkrétní lidi, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zahynuli ve věznicích a táborech. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. Vůbec první tabulka Poslední adresy v Brně uctila památku hrdiny protinacistického odboje Josefa Robotky. Zástupci Sokola Brno I, Paměti národa Jihomoravský kraj a Ústavu pro studium totalitních režimů ji ve čtvrtek 4. dubna 2019 připevnili v Alfa pasáži v Poštovské ulici v Brně.