Tisíce záznamů o Čechoslovácích, kteří prošli systémem GUPVI (Hlavní správa vojenských zajatců a internovaných), dostali badatelé ÚSTR z Ruského státního vojenského archivu (RGVA).

ÚSTR vyhlašuje dne 11. 9. 2017 výběrové řízení na obsazení pracovního místa vedoucího Oddělení informatiky. Bližší informace najdete zde.

V Praze 6. 9. 2017 – Už více než dva týdny s úžasem sledujeme smršť v médiích a na sociálních sítích, která se spustila na naši historičku Muriel Blaive. Stanovisko k tomuto případu čtěte zde.

V pondělí 21. srpna 2017 uplynulo 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra se zúčastnil pietního aktu k uctění památky obětí invaze, který se tradičně konal před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. Poté společně s bývalým ukrajinským disidentem Zorjanem Popaďjukem, ministrem zahraniční Lubomírem Zaorálkem a ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem položili kytice k pamětní desce studentky ČVUT Marie Charouskové, kterou na Klárově zastřelil sovětský voják.

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Druhé číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity. Přesto zde kultura žila – v ilegalitě. Tajně vznikaly verše, kresby, divadelní a taneční představení.

V úvodu schůze Senátu PČR 19. července 2017, na níž měla být projednána Výroční zpráva ÚSTR a ABS za rok 2016 (odevzdaná do Senátu už v březnu), vystoupil senátor Tomáš Grulich s prohlášením, že „jsou určité nejasnosti kolem investic na rekonstrukci budovy ÚSTR.“ Vedení ÚSTR se proti tomu ohradilo, neboť žádné takové nejasnosti nepanují a do mediálního prostoru se dostala dezinformace. V tomto příspěvku si můžete přečíst podrobnosti.

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady. Vytvoření rozsáhlých zakázaných a hraničních pásem znamenalo další selekci lidí a jejich nucené vysídlování. Lidé žijící v pohraničí byli konfrontováni s faktem, že z přirozených mezistátních hranic se rychle staly hranice nepřátelské.

Poslední červnový víkend patřil vzpomínce na československé parašutisty ze skupiny Silver A i uctění památky obyvatel obce Ležáky. Tuto osadu na Chrudimsku 24. června 1942 nacisté vyvraždili a srovnali se zemí v odplatě za spolupráci právě s parašutistickou skupinou Silver A, jejímž úkolem bylo mimo jiné zajistit rádiové spojení s Londýnem. Jedním ze stanovišť vysílačky Libuše byly i Ležáky. Obou pietních shromáždění se zúčastnil ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu Poslední adresa, jehož českou verzi spustil ÚSTR na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví v Praze na Hradčanech. Dříve tu bydlel student Veleslav Wahl, jehož komunisté popravili v roce 1950.