9. květnem 1945 sice skončila druhá světová válka, ale politické, ekonomicko-sociální i společenské změny vyvolané politicko-ekonomickou krizí třicátých let dvacátého století a válečnými událostmi našly své vyústění v poválečném období. Bez vědomí této kontinuity není možné správně pochopit poválečný vývoj nejen v Československu, ale ani v globálním kontextu.

Nové číslo se věnuje zejména reflexi politických represí v Sovětském svazu, které dosáhly jednoho z vrcholů před přesně osmdesáti lety. V roce 1938 kulminovala Stalinova snaha udržet si neotřesitelnou pozici pomocí hrůzovlády, během níž bylo zatčeno a uvězněno přes jeden a půl milionu lidí a téměř sedm set tisíc zastřeleno. V soukolí Velkého teroru či Velké čistky, jak bývá toto období nazýváno, našly smrt i stovky Čechoslováků či osob českého původu.

Zástupci a zástupkyně Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek navštívili 25. září 2018 slovenský Ústav pamäti národa v Bratislavě. Tématem rozhovorů s vedením ÚPN byla dosavadní i budoucí spolupráce v oblastech vědy a výzkumu, vzdělávání či archivní, dokumentační a publikační činnosti.

V pondělí 1. října byla otevřena multimediální expozice Paměť národa v Praze na Letné, která je umístěna v prostorách pod bývalým Stalinovým pomníkem. Partnerem výstavy je Ústav pro studium totalitních režimů.

Instytut Pamięci Narodowej we Wrocławiu, Wojskowe Biuro Historyczne a Ústav pro studium totalitních režimů spolupořádají konferenci s názvem Wspólna historia? Pięćdziesiąt lat doświadczeń Polaków, Czechów i Słowaków w warunkach niepodległości, okupacji i reżimów totalitarnych (1918–1968) /Společná historie? Padesát let zkušeností Poláků, Čechů a Slováků v podmínkách nezávislosti, okupace a totalitních režimů (1918-1968)/. Konference se koná ve Vratislavi ve dnech 4.–5. října 2018. Program v polštině je k dispozici zde.

Osmdesát let uplyne od největší hromadné exekuce osob českého původu na území bývalého SSSR. 28. září 1938 popravily sovětské úřady v ukrajinském Žytomyru 78 lidí s českými kořeny, které NKVD označila za příslušníky „české vojensko-povstalecké špionážní organizace“. Památku popravených Čechů uctí 3. října 2018 v Žytomyru zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů v čele s náměstkem ředitele Ondřejem Matějkou a delegace velvyslanectví České Republiky na Ukrajině v čele s velvyslancem  Radkem Matulou.

Nejen Mnichov 1938 – Umělci proti době, vzepření se vůči osudu! je název koncertu, jímž Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni připomněl kulaté výročí podpisu mnichovské dohody. Koncert se konal ve středu 26. září 2018 na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni.

Vzpomínky na generála Miloše Knorra u příležitosti jeho nedožitých stých narozenin se ve čtvrtek 20. září 2018 v Ivančicích zúčastnil také ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.  Ostatky generála Knorra byly uloženy do čestného hrobu města Ivančice na místním hřbitově.

Různé formy zejména komunistické antisemitské státní politiky ilustruje nový webový projekt pro školy s názvem Antisemitismus 1945–1989. Státní politika proti Židům v Československu. Internetová antologie pramenů pro výuku má upozornit na fakt, že téma antisemitismu nezmizelo s koncem druhé světové války, naopak představovalo jakýsi spodní proud nejen komunistické propagandy. Projekt vznikl v rámci činnosti oddělení vzdělávání ÚSTR, vedoucím autorského týmu je historik a didaktik Jaroslav Pinkas.

„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Poslední adresa. Smyslem projektu je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zemřeli ve věznicích během vyšetřování. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. Ve čtvrtek 13. září 2018 ve 14 hodin byla slavnostně umístěna plaketa v Kostelci nad Orlicí na adrese Mánesova 987 meziválečnému politikovi, ministrovi a veřejnému činiteli Ing. Janu Dostálkovi, který byl zatčen v rámci vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“ a který devět dní před zahájením soudního jednání podlehl následkům vyšetřování v pankrácké vazební věznici ve věku 71 let.