Jedna z reportáží v pořadu Reportéři ČT vysílaném 5. listopadu 2018 v České televizi pojednávala o probíhající rekonstrukci sídelní budovy Ústavu pro studium totalitních režimů v pražské Siwiecově ulici a o údajném nekorektním chování současného vedení Ústavu vůči dvěma zaměstnancům. Příspěvek s názvem Dům duchů obsahoval řadu nepravdivých či zavádějících sdělení. V níže uvedené tabulce bychom alespoň některá z nich rádi uvedli na pravou míru.

Pracovníci ÚSTR vyvíjejí učební materiály, které jsou založeny na metodách moderní didaktiky a inspirují se zahraničními přístupy k tvorbě učebnic. Na základě těchto zkušeností a inspirací vytvořilo Oddělení vzdělávání Koncept inovativní učebnice dějepisu pro 9. ročník ZŠ, který osvětluje didaktické principy a postup práce při produkci učebnic dějepisu, jež by odpovídaly moderním trendům v didaktice a zohlednily technologické inovace v přístupu k pramenům. ÚSTR chce tento Koncept formou soutěže nabídnout zájemcům z řad nakladatelství, jež se věnují produkci učebnic dějepisu.

9. květnem 1945 sice skončila druhá světová válka, ale politické, ekonomicko-sociální i společenské změny vyvolané politicko-ekonomickou krizí třicátých let dvacátého století a válečnými událostmi našly své vyústění v poválečném období. Bez vědomí této kontinuity není možné správně pochopit poválečný vývoj nejen v Československu, ale ani v globálním kontextu.

Nové číslo se věnuje zejména reflexi politických represí v Sovětském svazu, které dosáhly jednoho z vrcholů před přesně osmdesáti lety. V roce 1938 kulminovala Stalinova snaha udržet si neotřesitelnou pozici pomocí hrůzovlády, během níž bylo zatčeno a uvězněno přes jeden a půl milionu lidí a téměř sedm set tisíc zastřeleno. V soukolí Velkého teroru či Velké čistky, jak bývá toto období nazýváno, našly smrt i stovky Čechoslováků či osob českého původu.

Zástupci a zástupkyně Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek navštívili 25. září 2018 slovenský Ústav pamäti národa v Bratislavě. Tématem rozhovorů s vedením ÚPN byla dosavadní i budoucí spolupráce v oblastech vědy a výzkumu, vzdělávání či archivní, dokumentační a publikační činnosti.

V pondělí 1. října byla otevřena multimediální expozice Paměť národa v Praze na Letné, která je umístěna v prostorách pod bývalým Stalinovým pomníkem. Partnerem výstavy je Ústav pro studium totalitních režimů.

Instytut Pamięci Narodowej we Wrocławiu, Wojskowe Biuro Historyczne a Ústav pro studium totalitních režimů spolupořádají konferenci s názvem Wspólna historia? Pięćdziesiąt lat doświadczeń Polaków, Czechów i Słowaków w warunkach niepodległości, okupacji i reżimów totalitarnych (1918–1968) /Společná historie? Padesát let zkušeností Poláků, Čechů a Slováků v podmínkách nezávislosti, okupace a totalitních režimů (1918-1968)/. Konference se koná ve Vratislavi ve dnech 4.–5. října 2018. Program v polštině je k dispozici zde.

Osmdesát let uplyne od největší hromadné exekuce osob českého původu na území bývalého SSSR. 28. září 1938 popravily sovětské úřady v ukrajinském Žytomyru 78 lidí s českými kořeny, které NKVD označila za příslušníky „české vojensko-povstalecké špionážní organizace“. Památku popravených Čechů uctí 3. října 2018 v Žytomyru zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů v čele s náměstkem ředitele Ondřejem Matějkou a delegace velvyslanectví České Republiky na Ukrajině v čele s velvyslancem  Radkem Matulou.

Nejen Mnichov 1938 – Umělci proti době, vzepření se vůči osudu! je název koncertu, jímž Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni připomněl kulaté výročí podpisu mnichovské dohody. Koncert se konal ve středu 26. září 2018 na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni.

Vzpomínky na generála Miloše Knorra u příležitosti jeho nedožitých stých narozenin se ve čtvrtek 20. září 2018 v Ivančicích zúčastnil také ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.  Ostatky generála Knorra byly uloženy do čestného hrobu města Ivančice na místním hřbitově.