Aktuality — archiv

Archiv bezpečnostních složek uspořádal Den otevřených dveří

Archiv bezpečnostních složek uspořádal Den otevřených dveří

U příležitosti Mezinárodního dne archivů se ve čtvrtek 20. června 2019 konal Den otevřených dveří Archivu bezpečnostních složek. V rámci komentovaných prohlídek si návštěvníci v budovách ABS v Praze na Branickém náměstí a v Brně-Kanicích prohlédli depozitáře, lustrační, digitalizační nebo restaurátorské pracoviště, seznámili se s činností Ústavu pro studium totalitních režimů a zhlédli výstavu Václav Havel – Politika a svědomí.

Na Česko-ruském fóru zazněla výzva ke zpřístupnění ruských archivů

Na Česko-ruském fóru zazněla výzva ke zpřístupnění ruských archivů

Dnes 19. června probíhá druhý den Česko-ruského diskusního fóra, které se letos koná v Moskvě. Tématem setkání je spolupráce v oblasti kultury a historie. Ústav pro studium totalitních režimů na tomto fóru reprezentuje, stejně jako v loňském roce, historik Adam Hradilek, vedoucí projektu Dokumentace politických represí v Sovětském svazu. Na závěr svého příspěvku nazvaného Českoslovenští uprchlíci před nacismem jako oběti stalinských represí v letech 1939-45. Cíle a problematika výzkumu archivních pramenů přečetl Adam Hradilek otevřený dopis ředitelů českých historických ústavů, jímž žádají o zpřístupnění archivních pramenů k československým uprchlíkům před nacismem.

Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek

Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají ve čtvrtek 20. června 2019 již tradiční Den otevřených dveří v budovách ABS – Branické náměstí 2, Praha 4, a Brno – Kanice. Na programu budou speciální komentované prohlídky budov – na Branickém náměstí v každou celou hodinu od 11 do 17 hodin a v Brně – Kanicích v 10 a v 16 hodin.

Vydali jsme životopisnou knihu političky Heleny Koželuhové „S odvahou k pravdě“

Vydali jsme životopisnou knihu političky Heleny Koželuhové „S odvahou k pravdě“

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové  na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové.

Vyšlo první letošní číslo časopisu Paměť a dějiny

Vyšlo první letošní číslo časopisu Paměť a dějiny

Aktuální číslo pojednává hlavně o dramatických okolnostech formování československého zahraničního odboje v roce 1939 v Polsku, o kárných a pracovních táborech, jejichž příprava se naplno rozběhla se vznikem druhé republiky, o velitelích tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a o vyjednávání odškodnění českých obětí nucené a otrocké práce v době nacismu.

Zástupci ÚSTR, Sokola Brno I a Paměti národa umístili první pamětní tabulku Poslední adresy v Brně

Zástupci ÚSTR, Sokola Brno I a Paměti národa umístili první pamětní tabulku Poslední adresy v Brně

Projekt Poslední adresa připomíná konkrétní lidi, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zahynuli ve věznicích a táborech. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. Vůbec první tabulka Poslední adresy v Brně uctila památku hrdiny protinacistického odboje Josefa RobotkyZástupci Sokola Brno I, Paměti národa Jihomoravský kraj a Ústavu pro studium totalitních režimů ji ve čtvrtek 4. dubna 2019 připevnili v Alfa pasáži v Poštovské ulici v Brně.

Ve středu 6. března jsme v Praze umístili dvě pamětní plakety popraveným obětem komunistického režimu

Ve středu 6. března jsme v Praze umístili dvě pamětní plakety popraveným obětem komunistického režimu

„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Poslední adresa, který od roku 2017 běží v České republice. Smyslem projektu je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zemřeli ve věznicích a táborech. Ve středu 6. března 2019 jsme v Praze slavnostně umístili pamětní plakety Miloslavu Jebavému a Karlu Hájkovi.