U příležitosti Mezinárodního dne archivů se ve čtvrtek 20. června 2019 konal Den otevřených dveří Archivu bezpečnostních složek. V rámci komentovaných prohlídek si návštěvníci v budovách ABS v Praze na Branickém náměstí a v Brně-Kanicích prohlédli depozitáře, lustrační, digitalizační nebo restaurátorské pracoviště, seznámili se s činností Ústavu pro studium totalitních režimů a zhlédli výstavu Václav Havel – Politika a svědomí.

Dnes 19. června probíhá druhý den Česko-ruského diskusního fóra, které se letos koná v Moskvě. Tématem setkání je spolupráce v oblasti kultury a historie. Ústav pro studium totalitních režimů na tomto fóru reprezentuje, stejně jako v loňském roce, historik Adam Hradilek, vedoucí projektu Dokumentace politických represí v Sovětském svazu. Na závěr svého příspěvku nazvaného Českoslovenští uprchlíci před nacismem jako oběti stalinských represí v letech 1939-45. Cíle a problematika výzkumu archivních pramenů přečetl Adam Hradilek otevřený dopis ředitelů českých historických ústavů, jímž žádají o zpřístupnění archivních pramenů k československým uprchlíkům před nacismem.

Dnes byla uveřejněna zpráva, že 29. května 2019 zemřel jeden z posledních svědků Gulagu původem z Československa Michal Demjan.

Ve čtvrtek 27. června 2019 v Den politických vězňů jsme v rámci projektu Poslední adresa umístili pamětní tabulky třem římskokatolickým kněžím Janu Bulovi, Františku Pařilovi a Václavu Drbolovi, kteří byli odsouzeni k trestu smrti v souvislosti s tzv. Případem Babice. Akci poskytl podporu biskup brněnský Vojtěch Cikrle a faráři místních farností.

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají ve čtvrtek 20. června 2019 již tradiční Den otevřených dveří v budovách ABS – Branické náměstí 2, Praha 4, a Brno – Kanice. Na programu budou speciální komentované prohlídky budov – na Branickém náměstí v každou celou hodinu od 11 do 17 hodin a v Brně – Kanicích v 10 a v 16 hodin.

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové  na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové.

Aktuální číslo pojednává hlavně o dramatických okolnostech formování československého zahraničního odboje v roce 1939 v Polsku, o kárných a pracovních táborech, jejichž příprava se naplno rozběhla se vznikem druhé republiky, o velitelích tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a o vyjednávání odškodnění českých obětí nucené a otrocké práce v době nacismu.

Projekt Poslední adresa připomíná konkrétní lidi, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zahynuli ve věznicích a táborech. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. Vůbec první tabulka Poslední adresy v Brně uctila památku hrdiny protinacistického odboje Josefa Robotky. Zástupci Sokola Brno I, Paměti národa Jihomoravský kraj a Ústavu pro studium totalitních režimů ji ve čtvrtek 4. dubna 2019 připevnili v Alfa pasáži v Poštovské ulici v Brně.

„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Poslední adresa, který od roku 2017 běží v České republice. Smyslem projektu je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zemřeli ve věznicích a táborech. Ve středu 6. března 2019 jsme v Praze slavnostně umístili pamětní plakety Miloslavu Jebavému a Karlu Hájkovi.

Ústav pro studium totalitních režimů se ve dnech 1.–3. března poprvé představil na Knižním festivalu Ostrava. Návštěvníci festivalu, který probíhá na výstavišti Černá louka (pavilon A), se na stánku s číslem 138 mohli seznámit s aktivitami Ústavu a zakoupit publikace z jeho knižní produkce.