Aktuality — archiv

V Moskvě jsme uctili památku pětice Čechoslováků popravených v SSSR

V Moskvě jsme uctili památku pětice Čechoslováků popravených v SSSR

V neděli 3. června jsme v rámci projektu Poslední adresa uctili památku pětice Čechoslováků popravených v období Velkého teroru v letech 1937-1938 v SSSR. Svou pamětní tabulku v místech posledního bydliště mají učitelka tance Gertruda Arosevová, rozená Freundová, automechanik Konstantin Mašek, úředník Vladislav Petras, dělník Ignát Petruk a architekt Antonín Urban.

ÚSTR jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů

ÚSTR jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů

Při zpracování osobních údajů postupuje Ústav pro studium totalitních režimů v souladu s platnými právními předpisy Evropské unie a České republiky a v souladu se svými interními předpisy. V souvislosti s GDPR jmenuje ÚSTR s účinností od 25. května 2018 pověřence pro ochranu osobních údajů. Kontaktní adresa pověřence je DPO@ustrcr.cz.

Ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny jsme vydali kolektivní monografii Podoby československé normalizace

Ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny jsme vydali kolektivní monografii Podoby československé normalizace

Kniha představuje multižánrovou publikaci věnující se pozdně socialistickému Československu. Autoři nehledají odpověď na klasickou historickou otázku, jak to doopravdy bylo?, jde jim spíše o zachycení dosavadních debat o normalizaci coby živém a často kontroverzním tématu. Čtenáři chtějí zprostředkovat, jak se na normalizaci dívají rozdílné společenskovědní disciplíny včetně toho, jak se o ní vyučovalo a vyučuje ve školách.

Umístili jsme dvě pamětní plakety popraveným obětem komunistického režimu

Umístili jsme dvě pamětní plakety popraveným obětem komunistického režimu

Dvě nové pamětní tabulky ode dneška připomínají oběti komunistického režimu v Československu. V rámci projektu Poslední adresa přibyla plaketa na dům v Bubenské ulici 7 v Praze 7, kde žil pražský radní a právník Jaroslav Borkovec, popravený 5. listopadu 1949, a další pak na dům v ulici U vysočanského pivovaru 10, v němž naposledy žil vrchní strážmistr Karel Strmiska, popravený 8. srpna 1952.

Ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny jsme vydali knihu Kláry Pinerové „Do konce života. Političtí vězni padesátých let“

Ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny jsme vydali knihu Kláry Pinerové „Do konce života. Političtí vězni padesátých let“

Co prožíval člověk, který byl po roce 1948 zatčen? V jakém vězeňském společenství se ocitnul a co mu pomohlo, aby se represivnímu prostředí přizpůsobil? A naopak. Znamenalo pro něj propuštění z vězení úlevu z pocitu nabyté svobody nebo stál znovu před novými výzvami, jimž musel čelit? Kniha historičky Kláry Pinerové přináší k těmto otázkám nejenom cenné materiály, ale také možné přístupy k jejich zodpovězení.

Vydali jsme druhé, doplněné vydání životopisu Josefa kardinála Berana

Vydali jsme druhé, doplněné vydání životopisu Josefa kardinála Berana

Kniha Stanislavy Vodičkové se věnuje osudu Josefa kardinála Berana v kontextu moderních dějin 20. století. Přibližuje ho jako člověka pevně ukotveného v křesťanských hodnotách, který vzdoroval dvěma totalitním režimům. Kardinálovy životní etapy jsou doplněny množstvím dobových fotografií a archiválií. Součástí monografie je také nosič CD s autentickou nahrávkou jeho vzpomínek.

Nový web přibližuje osobnost Josefa kardinála Berana

Nový web přibližuje osobnost Josefa kardinála Berana

Praha 18. dubna 2018  ─ Ústav pro studium totalitních režimů se připojil k těm, kteří přivítali návrat arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana z nuceného exilu zpět do vlasti. Badatelka Stanislava Vodičková, která na základě objevu kardinálovy závěti celou akci iniciovala, připravila také ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským, Biskupstvím plzeňským a Českou redakcí Vatikánského rozhlasu speciální webovou prezentaci.

Vyšla kniha o sovětských pracovních a zajateckých táborech ve vzpomínkách židovských uprchlíků z Československa

Vyšla kniha o sovětských pracovních a zajateckých táborech ve vzpomínkách židovských uprchlíků z Československa

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany nacistických a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu.