„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Poslední adresa, který od roku 2017 běží v České republice. Smyslem projektu je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zemřeli ve věznicích a táborech. Ve středu 6. března 2019 jsme v Praze slavnostně umístili pamětní plakety Miloslavu Jebavému a Karlu Hájkovi.

Ústav pro studium totalitních režimů se ve dnech 1.–3. března poprvé představil na Knižním festivalu Ostrava. Návštěvníci festivalu, který probíhá na výstavišti Černá louka (pavilon A), se na stánku s číslem 138 mohli seznámit s aktivitami Ústavu a zakoupit publikace z jeho knižní produkce.

Ve čtvrtek 14. února 2019 jsme v Informačním středisku Poslanecké sněmovny uspořádali prezentaci Biografického slovníku vedoucích funkcionářů KSČ (1921-1989). Publikaci představili editoři Petr Anev a Matěj Bílý. Dále vystoupili autoři úvodní studie k dějinám KSČ Jiří Pernes a Jakub Rákosník. Videozáznam z prezentace a podrobnosti o knize najdete zde.

Kolektivní monografie zkoumá vztah propagandy a filmu/televize (1918–1989). Po úvodním oddílu zaměřeném na dějiny (a samotný pojem) propagandy následují případové kapitoly, které se programově vyhýbají notoricky známým tématům, příkladům sovětské a nacistické filmové propagandy, nebo se je pokoušejí nahlížet z jiné perspektivy.

Třídílný dokumentární seriál Čechoslováci v Gulagu, který vznikl ve spolupráci České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů, získal hlavní cenu Českého filmového a televizního svazu Trilobit 2019. Námětem snímku, který měl premiéru v říjnu 2017, je stejnojmenný projekt ÚSTR.

S nadcházejícím padesátým výročím sebeupálení Jana Palacha prosíme pamětníky a pamětnice této pohnuté doby o zaslání vzpomínek, třeba i letmých. Zveřejněním Vašich vzpomínek chceme mladším generacím přiblížit atmosféru ledna 1969 a událostí souvisejících s Palachovým činem.

Nové číslo vychází z grantového projektu „Proměny vězeňství v českých zemích v letech 1965–1992. Systémové a individuální adaptace“ a zachycuje převážně dobu normalizace. Dozvídáme se z něj o tehdejší snaze profesionalizovat a modernizovat vězeňství, o cenzuře korespondence politických vězňů, působení Amnesty International v jejich prospěch, i o pohledu pamětníků (vězňů svědomí, kriminálních i cizinců) na to, v jakých podmínkách byli nuceni žít v komunistických vězeních.

Kniha sleduje životní osudy Josefa kardinála Berana a představuje ho jako aktivního účastníka dramatických dějin 20. století. Přibližuje jeho charakter, hodnoty a úctu k morálním principům, jež ho dostaly do konfliktu s totalitní mocí. Obsahuje řadu dosud nepublikovaných fotografií a také eseje a reflexe našich církevních a státních představitelů, kteří se zamýšlejí nad osobností kardinála Berana a jeho odkazem pro dnešní dobu.

Kniha je otřásajícím svědectvím o době, ve které se za velké ideály skryly i ty nejtěžší zločiny. Tentokrát se nejedná o pohled „jasné oběti“, ale manželky jednoho z těch, kteří obludnou mašinerii pomáhali budovat, aby nakonec skončili na jejím popravišti. Její vzpomínky bez servítků a idealizace před čtenářem předestírají realitu doby a vnitřního fungování strany, jejíž nástup k moci u nás předznamenal realitu života prakticky celé druhé poloviny minulého století.

Kniha přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech 20. století. Vedle osob nespravedlivě odsouzených k mnoha letům pobytu v pracovních táborech Gulagu představuje i tragické životní příběhy Čechoslováků popravených během stalinských čistek ve 30. letech. Kniha vznikla na základě výzkumu v bývalých sovětských archivech, dostupné literatury a spolupráce s příbuznými obětí.